Matěj Anastasia Šimáček

Narodil se v Praze, matka mu zemřela po narození, otec ve čtyřech letech; vychovávala ho babička a teta. Nejdříve absolvoval českou reálku a na technice vystudoval chemii. V letech 1881–1884 pracoval jako úředník (adjunkt), chemik v cukrovaru. Když se vrátil do Prahy, ujal se z pověření svého strýce, nakladatele Františka Šimáčka, redakce Světozoru (1884–1899, tj. do jeho zániku), Zvonu (1900–1913, tj. do své smrti), a od roku 1903 byl divadelním referentem v Národní politice. Psal i do časopisu Květy.[4]

Dne 4. května 1886 se v Hoříně oženil s Marií Trojanovou (1864-1903), dcerou rolníka z Brozánek.[5] Manželé Šimáčkovi měli dvě děti. Dcera Milada (1887-??) se provdala za nakladatele Bohuslava Šimáčka (1866-??), její syn byl spisovatel Radovan Šimáček. Syn Matěje Anastasia Šimáčka Vladimír Šimáček byl hercem.[3]

Po smrti první manželky se v roce 1906 oženil s vdovou Augustou Polívkovou, rozenou Boryštavskou (1861-??).[6] Je pohřben na pražských Olšanech. Někdy je jeho jméno psáno Matěj Anastazia Šimáček nebo Matěj Anastásia Šimáček. Druhé křestní jméno měl po matce Anastasii Šimáčkové, rozené Prettnerové.[5]

Svoji literární dráhu započal básněmi a povídkami. Čerpal z jemu známého prostředí, cukrovarů. Pak začal psát i romány, rozebíral prostředí pražských měšťanských kruhů, jeho romány patří do společensko-psychologických prací. V dramatické tvorbě patřil mezi průkopníky realismu na divadle, včetně zakomponování poznatků ze zmíněného cukrovaru. Výjevy bídy a utrpení nemocných dělníků byly na scéně velice nezvyklé. Nicméně hlavní jeho pozornost patřila novinám a časopisům. V letech 1907–1912 byly vydány Sebrané spisy Šimáčkovy o dvaceti svazcích.