Otto Rádl
Otto Rádl (14. dubna 1902, Praha[1] – 28. dubna 1965, New York City, Spojené státy americké) byl český advokát a filmový kritik, spisovatel a novinář, autor scénářů, divadelních her a písňových textů, překladatel z francouzštiny a němčiny.
JUDr. Otto Rádl | |
---|---|
Narození | 14. dubna 1902 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. dubna 1965 (ve věku 63 let) New York, Spojené státy americké |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | překladatel, novinář, filmový kritik a advokát |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Narodil se na Žižkově v rodině revidenta c. k. státních drah Bedřicha Radla (1869–??) a jeho manželky Anny, rozené Endrsové (1874–??), měl mladšího bratra Bedřicha.[2]
V letech 1922–5 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. [3] Ve dvacátých letech 20. století vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy.[4]
Koncem třicátých let 20. století (od roku 1937) byl nejprve dopisovatelem Lidových novin v Londýně, později emigroval do USA.[5][6]
Jeho manželka byla o tři roky mladší Lucie Rádlová, původem Ruska.[7]
Dílo
Divadlo
Se svými spolužáky z konzervatoře vystupoval v holešovické Legii malých. V letech 1932–1933 pracoval v kabaretu Červené eso, kde konferoval. [8] Byl krátce členem Osvobozeného divadla (odešel však s J. Kopeckým, bratry Trojanovými a svým bratrem Bedřichem [9]) a později spolupracoval s Divadlem Vlasty Buriana. [10]
Výběr divadelních rolí:
- 1923 Jiří Frejka: Kithairon, Legie malých v Měšťanské besedě, režie Jiří Frejka (Otto Rádl navrhl a osobně zhotovil výpravu) [11]
- 1925 František Langer: Periferie, role: Mladý muž, Osvobozené divadlo, režie Bedřich Rádl (Otto Rádl provedl také výpravu) – Jednalo se o první vystoupení části souboru pod jménem Osvobozené divadlo dne 17. října 1925 v Teplicích-Šanově;[12] druhá část souboru Osvobozeného divadla vystoupila tentýž den v Bratislavě [13]
Film
- Herec: 1932 Zlaté ptáče (role host). 1931 Kariéra Pavla Čamrdy (role slepý zpěvák)
- Režie: 1936 Žijeme 1937
- Autor námětu: 1932 Růžové kombiné
- Scenárista: 1933 V tom domečku pod Emauzy, 1932 Zlaté ptáče
- Zpěvák: 1931 Kariéra Pavla Čamrdy
- Texty písní k filmům: 1929 Erotikon (slova k tangu Ita Rina, hudba Erno Košťál, režie Gustav Machatý[14]), 1932 Růžové kombiné, Zlaté ptáče, (píseň Kdybych se nenarodil, hudba a zpěv: Emil František Burian, nahrávka Supraphon)
Novinář
- V letech 1925–26 redigoval divadelní revue Komedia a v letech 1930–31 filmovou revue Studio.
- V letech 1930–34 byl filmovým referentem deníku České slovo,
- Od roku 1934 byl spoluredaktorem Peroutkovy Přítomnosti.[15]
- Byl dramaturgem a tiskovým šéfem společnosti Paramount Pictures. [16]
Překlady a vlastní publikace
- Salambo (autor Gustave Flaubert, přeložil Otto Rádl; V Praze, Otakar Štorch-Marien, 1930) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
- Dvacáté století, co dalo lidstvu, výsledky práce lidstva XX. věku [sborník pokroku současného lidstva, Díl VIII – Nové směry a proudy; člen redakčního kruhu; Praha, Vl. Orel, 1934)
- Vůdcové Evropy (autor Emil Ludwig, přeložil Otto Rádl; Praha, Josef R. Vilímek, 1934, 1935)
- První československý sborník pro film a divadlo 1935 = Erstes tschechoslowakisches Lexikon für Film und Bühne (Redaktor Otto Rádl; Praha, G. Vredenburg, 1935)
- The development of modern graphic arts in Czechoslovakia(autor Otto Radl; New York, Czechoslovak Government Information Service, 1944)
- Plukovník Bramble mlčí (autor André Maurois, přeložil Otto Rádl; Praha, Julius Albert, 1947)
Odkazy
Reference
- Matrika narozených, sv. Prokop, 1889-1902, snímek 359, Záznam o narození a křtu
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 504, obraz 43
- Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 513
- Čeští filmoví publicisté: Otta Rádl. sites.google.com [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16.
- Noviny a novináři v ČSR/Denní tisk. Tisk a novináři. 1/1937-1938, s. 25. Dostupné online.
- Čeští filmoví publicisté: Otta Rádl. sites.google.com [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16.
- Sčítání lidu 1940, Los Angeles: Lucia Radl
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 29, ISBN 80-7008-107-4
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 382, ISBN 80-7008-107-4
- http://www.vlastaburian.webz.cz/DVB.html
- Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 347
- František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, část Vest Pocket Revue, str. 25, ISBN 978-80-7304-099-4
- Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 348
- Databáze NK ČR: zobrazení záznamu Košťál, Arnošt: Ita Rina
- Např. Archiv 1936, Otto Rádl: Polemiky, které udávaly směr. Přítomnost. 8. 1. 1936, s. 10–13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. Archivováno 21. 9. 2016 na Wayback Machine
- Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 442
Literatura
- Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 146, 513
- Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 442
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 29, 382, ISBN 80-7008-107-4
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 82, 606, 607
- heslo Otto Rádl. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek V/1. S. 331.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Rádl
- Otto Rádl v Česko-Slovenské filmové databázi
- Otto Rádl na Kinoboxu.cz
- Otto Rádl v Internet Movie Database (anglicky)
- působení ve Filmklubu
- https://sites.google.com/site/cestifilmovipubliciste/home/otta-radl---cesti-filmovi-publiciste Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine