Rožňava

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Rožňava
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.

znak
Poloha
Souřadnice48°39′31″ s. š., 20°31′53″ v. d.
Nadmořská výška313 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresRožňava
Tradiční regionGemer
Administrativní dělení3 místní části
Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,614 km²
Počet obyvatel19 450 (2014[1])
Hustota zalidnění426,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaPavol Burdiga (Most-Híd)
Vznik1230
Oficiální webwww.roznava.sk
E-mailprimator@roznava.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Rožňava
Šafárikova 29
Telefonní předvolba058
PSČ048 01
Označení vozidelRV
NUTS525529
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 m n. m. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Dějiny
Biskupský palác v Rožňavě

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[2] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maď. Rozsnyóbánya, něm. Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.

Dne 16.6.1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska. [3]

V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.

Městské části
  • Nadabula (od roku 1960)
  • Rožňava
  • Rožňavská Baňa

Památky

Muzea
  • Bánské muzeum
  • Městská galerie

Významné stavby
  • Historická strážní věž uprostřed náměstí
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
  • Evangelický kostel
  • Biskupský Úřad
  • Klášter Vincentek
  • Gymnázium P. J. Šafárika
  • Starý špitál

Osobnosti města

Doprava

Silnice

Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod)

Železnice

Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava - Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.

Partnerská města

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

  1. app.statistics.sk [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25.
  2. Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18.
  3. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.