Kladky
Obec Kladky (německy Rom[3]) se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 341[1] obyvatel.
Kladky | |
---|---|
Kostel sv. Cyrila a Metoděje | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0713 589594 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Konice |
Okres (LAU 1) | Prostějov (CZ0713) |
Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°39′ s. š., 16°50′29″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 341 (2022)[1] |
Rozloha | 13,12 km² |
Katastrální území | Kladky |
Nadmořská výška | 505 m n. m. |
PSČ | 798 54 |
Počet domů | 193 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kladky 19 79854 Kladky [email protected] |
Starosta | Ing. Josef Hofman |
Oficiální web: www | |
Kladky | |
Další údaje | |
Kód obce | 589594 |
Kód části obce | 64921 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
V dokladu z roku 1320 je vesnice pojmenována Roma a v podobě Rom se (v němčině) toto jméno opakuje ještě v 18. a 19. století. Vzniklo převzetím jména italského Říma. České Kladky je množné číslo slova kladka, zdrobněliny od kláda. V němčině se též vedle Rom používal tvar Kladek vzniklý z českého spojení z Kladek.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1317.
První zpráva o kostele v obci pochází z roku 1581, kdy se však jednalo o dřevěnou stavbu.[5] Ta byla posléze dostavěna, roku 1871 byl přestavěn v novorománském stylu a generální opravy se dočkal v roce 2001.[5]
V roce 1793 měla obec 603 obyvatel.[5]
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Kladky | 1068 | 1130 | 1070 | 986 | 957 | 890 | 860 | 594 | 579 | 531 | 478 | 422 | 428 | 360 |
Počet domů | část Kladky | 145 | 155 | 168 | 172 | 176 | 176 | 181 | 191 | 163 | 157 | 140 | 179 | 191 | 194 |
Pamětihodnosti
- Farní kostel sv. Cyrila a Metoděje, uprostřed vesnice, vznikl dostavěním kostela svatého Mikuláše z 17. století
- Hřbitov, pamětní kříž
- mlýn na Bělé, druhá polovina 16. století, nejstarší dochovaná stavba
Společnost
Kultura
- Římanské gladiátorské hry, již tradiční dovednostní soutěž pro mužská družstva, která se koná na fotbalovém hřišti TJ Sokol Kladky každý rok v červnu
- Kladecké šikulky, podobná soutěž tentokráte pro ženská družstva
Sport
- Lyžařský areál Kladky,[5] vlastník a provozovatel TS Sokol Kladky, webkamera sjezdovky, lyžařská a snowboardová škola
- Fotbalový tým TJ Sokol Kladky, IV. okresní třída skupina A
- Tenisový kurt, dětské hřiště
Turistika
Obcí prochází modrá turistická značka vedoucí Kladeckou dolinou ze západu od Nectavy pokračující skrze celou obec severovýchodním směrem na Milkov a posléze do Javoříčka. Údolím potoka Věžnice vede ze severu od Kozova zelená turistická trasa,[7] která protíná obec v její polovině a pokračuje na jih do Jesence. Od rozcestníku "U křížku" sdílí stejnou trasu jako naučná stezka Kladecko, která vede ze zastávky Šubířov údolím Bělé, kolem stejnojmenné osady k zmiňovanému rozcestníku, kde se stáčí jihovýchodním směrem do Jesence. Podél její trasy je rozmístěna více než desítka informačních tabulí.[5]
Osobnosti
- Melchior Mlčoch (1833–1917), profesor teologie[5]
- František Eliáš (1847–1903), soudce a politik, poslanec Moravského zemského sněmu
Části obce
Přestože se obec skládá z jediného katastrálního území, ona sama se dělí na víc částí (nikoli však evidenčních částí). S vesnicí spojenou je nejvyšší část obce zvaná Vyšehrad, nalézající se na jejím západním okraji. Dalších zhruba 500 metrů severozápadně od ní leží na silnici do Vysoké osada Ošíkov, dalších cca 700 metrů stejným směrem se rozkládá osada Trpín. Jižně od Kladek se mezi loukami a lesy nachází osada Bělá.
Přírodní poměry
Jižně od obce pramení potoky Věžnice a Špraněk, oba obcí posléze protékají. Zcela nejjižnější část katastru obce patří do povodí říčky Nectava.
U pramene Špraňku se rozkládá přírodní památka U nádrže, ve které jsou chráněny mokřadní louky. Její nejnižší bod navazuje na vodní nádrž. Mezi nedostavěným hotelem Úpolín a osadou Bělá, v údolí stejnojmenného potůčku, se rozkládá mokřad Bělá, oblast usilující o zapsání mezi chráněná území.[8] Celé katastrální území obce se nachází v přírodním parku Kladecko.[5]
Severně od obce se rozkládá dančí a jelení obora.[7]
Fotogalerie
- Pohled na obec od vrcholu Zahálkovy skalky
- Pohled na místní část Vyšehrad
- Mlýn v Nectavském údolí
- Kostel svatých Cyrila a Metoděje
- Kříž na hřbitově
- Kříž poblíž hospody "U římana"
- Kříž na Napoleonské cestě u Kladek
- Kříž uprostřed obce Ošíkov
- Kaple v obci Trpín
Panorama
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 568.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 391.
- KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 24.10.2012 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- Kladky [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 24.7.2013 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- Český svaz ochránců přírody. Bělá [online]. 2010 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. (čeština)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kladky na Wikimedia Commons
- Kladky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)