Koclířov

Koclířov (německy Ketzelsdorf[3]) je obec ležící v okrese Svitavy, v oblasti Hřebečsko východně od města Svitavy. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.[4][5][6] Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.[7] Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 725[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Koclířov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 578231
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSvitavy
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy + Morava
Zeměpisné souřadnice49°45′59″ s. š., 16°32′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel725 (2022)[1]
Rozloha17,28 km²
Katastrální územíKoclířov
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ569 11
Počet domů235 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKoclířov č. p. 123
569 11 Koclířov
[email protected]
StarostaJiří Tesař
Oficiální web: www.koclirov.cz
Koclířov
Další údaje
Kód obce578231
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obce

Prvním pojmenováním vesnice v roce 1347 byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 se nazývala jako Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. Mezi lety 1850 až 1950 Koclířov (Ketzelsdorf) patřil k okresu Litomyšl, od roku 1950 k okresu Svitavy.

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války, a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí.

Válečná příkoří

V roce 1799 se vesnicí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení a roku 1866 rakouský armádní sbor.

Demografie

Složení obyvatel

V polovině 19. století zde žilo obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

V letech 1990 až 1997 působil jako starosta obce František Blaha, mezi lety 1997 a 2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2006 a 2008 Bohumil Kysílko, v letech 2008 až 2009 jako zastupující starosta RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2009 a 2013 Jaromír Lenoch a od roku 2013 Jiří Tesař.

Náboženský život

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl první hospic v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu svatého Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy – Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství
Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny

Doprava

V letech 1813 až 1815 byla vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.

Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.

Zemědělství

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl

Z průmyslových odvětví zde bylo[kdy?] drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti
Boží muka z roku 1698
Křížová cesta u kostela
  • Farní kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny postavený v roce 1347, dnešní podoba je z roku 1771. Ve zdi kostela nad vchodem se nachází kamenný kříž s datem 1771 / 18. Pod křížem je kamenná deska s letopočtem 1925. U kostela se do roku 1773 nacházela poustevna, dnes je zde poutní místo, na němž je uctívána Panna Maria Fatimská.
  • Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
  • Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
  • Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
  • Náhrobky rodiny Bierových a Lamatschových
  • Bývalá římskokatolická fara (1834)
  • Letohrádek (před 1701 či 1791)
  • Klášter redemptoristů, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
  • Kaple sv. Josefa na Hřebči
  • Tunel pod Hřebčí
  • Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
  • Zbořená barokní rychta
  • Boží muka z roku 1698
  • Množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
  • Památný strom (buk) na dolním konci obce
  • Pomník obětem válek[8] s úryvkem básně:

PŘIŠLI VČAS JAK
LEGENDÁRNÍ VOJSKA
Z DÁVNÝCH KRONIK
ZVÍTĚZILI

—VÍTĚZSLAV NEZVAL

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Ketzelsdorf bei Zwittau
  4. http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
  5. http://archivnimapy.cuzk.cz
  6. http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  7. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
  8. Radim Chrást, Martin Brynych. Pomník Obětem válek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.