Jan Bula

Jan Bula se narodil v železničářské rodině. Teologii vystudoval v Brně. 29. července 1945 přijal kněžské svěcení. Působil jako kaplan v Rokytnici nad Rokytnou. V roce 1949 se stal administrátorem farnosti Rokytnice nad Rokytnou. V místech, kde působil, byl oblíben, vyhledávala ho zejména mládež.^[zdroj?]

V únoru roku 1951 jej kontaktoval Ladislav Malý, jeho někdejší spolužák z gymnázia. Tvrdil Bulovi, že unesl z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a chce jej převést přes hranice. Zároveň tvrdil, že arcibiskup se před přechodem hranic chce vyzpovídat. Krátce nato byl P. Bula před spoluprací s Malým varován P. Janem Podveským, farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, pro podezření, že je agentem provokatérem, řízeným StB. Dne 28. dubna 1951 Malému sdělil, že s ním spolupracovat nebude, a dva dny nato byl zatčen.^[zdroj?]

Ladislav Malý zorganizoval 2. července 1951 přepadení schůze MNV v Babicích, při kterém došlo k zastřelení tří funkcionářů. P. Bula, který v době této akce byl již dva měsíce ve vězení, byl s touto akcí vykonstruovaně spojen, a byl odsouzen ve vykonstruovaném veřejném soudním procesu 15. listopadu 1951 v Třebíči k trestu smrti. Celý soudní proces provázela masivní propagandistická kampaň.^[zdroj?]

Po zamítnuté žádosti o milost byl Jan Bula 20. května 1952 oběšen v Jihlavě.

V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován. Od roku 2004 se připravuje jeho blahořečení.[2] Také Starokatolická církev v České republice si ho připomíná jako mučedníka.[3]

V roce 2016 vyšel knižně jeho podrobný a ucelený životopis Oběť případu Babice, Jan Bula 1920 – 1952, který zpracoval historik František Kolouch.[4]

V roce 2019 Ústav pro studium totalitních režimů nechal na faru v Rokytnici nad Rokytnou umístit pamětní desku se jménem Jana Buly. Tabulky jsou součástí projektu Poslední adresa[5][6]

Katolická církev zahájila řízení o jeho blahořečení.[7] V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k přípravě blahořečení ve Vatikánu.[8] Dalším krokem procesu blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bylo ukončení procesní části v rámci biskupství brněnského a posléze došlo ke slavnostnímu zapečetění všech materiálu na slavnostní mši, materiály budou převezeny do Vatikánu.[9] Od února probíhá proces beatifikace, kdy byla spuštěna sbírka právě pro urychlení procesu blahoslavení daných kněžích, teologové a další odborníci budou zkoumat údaje a události za 11 let práce kněžích v diecézi. Poslední instancí bude tzv. kolegium kardinálů, celý proces by měl trvat přibližně pět let.[10]

V červenci 2017 skončila tzv. vatikánská část řízení, Kongregace pro blahořečení a svatořečení rozhodla, že biskupství materiály připravilo správně a pověst o mučednické smrti existuje. Nyní se připravuje tzv. Positio (spis o pro další komise), dle kterého pak rozhodne Vatikán o blahořečení a případném svatořečení. Na urychlení prací se pořádají sbírky ve farnostech, kde Bula působil.[11]

• Pamětní deska Janu Bulovi, Jaroslavu Melkusovi a Emilu Spilkovi v Lukově[12]
• Pamětní síň Jana Buly a expozice Vyhnanci v Lukově[13]
• Pamětní deska Janu Bulovi v Moravských Budějovicích[14]
• Pamětní deska Janu Bulovi v budově fary v Rokytnici nad Rokytnou[15]
• Pamětní deska Janu Bulovi na budově fary v Rokytnici nad Rokytnou[16]