Lipník (okres Třebíč)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1408, dle jiných zdrojů však existuje první zmínka v roce 1237, kdy měl Lipník existovat jako samostatný statek s tvrzí, na které sídlil Ctibor z Lipníka. V tu dobu v obci měl stát farní kostel. Ve 14. století měla ves patřit vladykům z Račic, ale v roce 1407 pak měl Jan z Lipníka prodat majetky ve vsi Michkovi z Lhoty. V roce 1446 byl opraven místní kostel. V roce 1480 byl Lipník odkoupen Jeník z Olbramovic a v roce 1535 pak patřil Lipník manželům Ludmile z Olbramovic a Janovi Hořickému z Hořic. Ti pak prodali Lipník, Lhotu, Klučov a Štěpánovice Václavovi Chroustenskému z Malovar a stal se tak součástí myslibořického panství.[4]

Jeho syn Rafael Chroustenský z Malovar pak získal dědictvím myslibořické panství a připojil k němu v roce 1559 Měřín, jeho synové se pak podělili o majetky otce a myslibořické panství získal Petr Chroustenský z Malovar, v roce 1605 pak Myslibořice vlastnil Jan Rafael Chroustenský, ten se připojil ke vzbouření stavů a byl mu zkonfiskován majetek a myslibořické panství bylo prodáno v roce 1627 Jindřichovi z Náchoda, ten pak panství prodal v roce 1630 Karlovi Grynovi ze Styrcenberka a ten následně v roce 1637 prodal panství Ondřeji z Ostašova a pak získal panství Mikuláš z Ostašova a posléze Jan Baptista z Ostašova. Po něm získala panství jeho sestra Anna, soudil se s ní však její bratr Ondřej Křištof z Ostašova a majetky mu byly přiděleny, jeho synové pak v roce 1760 prodali panství Rudolfovi Chotkovi. V roce 1836 pak získal statek Jiří Šimon, ten pak v roce 1847 spojil panství hrotovické a myslibořické.[5] Jeho dcera pak byla nucena prodat spojená panství Antonínu Dreherovi z Vídně.[6]

Po bitvě na Bílé Hoře byla farnost v obci zrušena a obec byla přifařena do farnosti v Myslibořicích, ale až do roku 1704 žili myslibořičtí faráři v Lipníku, protože v Myslibořicích nebyla fara. V 17. století byl vytvořen nový vchod do kostela a původní zazděn. V roce 1793 byla v Lipníku postavena škola, do které chodily děti z Lipníka, Klučova a Ostašova.[4]

Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jednala v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[7] Roku 2019 byla vysázena druhá část lipové aleje nedaleko rybníka Silniční.[8] V roce 2020 bylo rozhodnuto o úpravě jedné z nejsložitějších křižovatek v ČR, bude změněno silniční vedení kolem hráze rybníka.[9]

Do roku 1849 patřil Lipník do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942–1945 do okresu Moravské Budějovice a pak od roku 1960 do okresu Třebíč.[10]

V těsném okolí obce se nachází tři rybníky, 2 km na jih od obce se tyčí vrch Na skalním (557 m n. m.). Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasily. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km² a byla zařazena do užšího výběru.[12]

V září 2018 obec vyhlásila referendum o tom, zda občané souhlasí s výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu na území obce.[13] Referendum se konalo v říjnu 2018 při příležitosti voleb do zastupitelstev obcí, občané obce úložiště jaderného odpadu odmítli, proti bylo 179 ze 186 hlasujících.[14] V listopadu 2018 byla nedaleko lokality Na Skalním vztyčena pamětní deska, která vyobrazuje odmítavý text ke stavbě hlubinného úložiště.[15]

Lokalita byla v roce 2020 vyřazena z vybraných míst.[16]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Karel Pléha, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Josef Novotný, od roku 2014 funkci starosty vykonává Miroslav Svoboda.

• Kostel svatého Jana Křtitele
• Pamětní deska Josefu Hlouchovi v kostele sv. Jana Křtitele[29]

• Zdenek Bílek (* 1923), dirigent
• Josef Hlouch (1902–1972), teolog, kněz, českobudějovický biskup, pedagog, profesor
• Václav Hlouch (1933–2008), kněz
• Ludmila Klukanová (* 1936), spisovatelka
• Josef Ošmera (1874–1928), právník a finančník
• Stanislav Ošmera (1943–1984), zoolog a hydrobiolog