Hry bez hranic

Původně, od začátku klasických letních Her bez hranic v roce 1965, se soutěže účastnily čtyři evropské země: Francie, Belgie, Německo a Itálie. Poslední ročník první série letních her se konal v roce 1982. V tomto období se konaly i tzv. Vánoční hry 1983.

Roku 1988 se začala konat druhá série klasických letních Her bez hranic za účasti měst z pěti zemí Itálie, Belgie, Francie, Portugalska a Španělska. Nejsilnějším ročníkem v historii her byl rok 1994, kdy se soutěže zúčastnilo celkem devět zemí, a sice Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (italsky mluvící část země), Česko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Malta. Natáčení soutěže skončilo v roce 1999. Zajímavostí je, že přihlášky zemí podávaly veřejnoprávní televize jednotlivých zemí spojené v Evropskou vysílací unii, ty pak přijímaly přihlášky jednotlivých měst/družstev a byly jejich mediálními garanty v soutěži. Ve druhé sérii Her bez hranic se do soutěžních disciplín aktivně zapojovali i sami moderátoři těchto televizí.

1. série byla v letech 1965–1982 (zakončeno vánočním speciálem 1983)

2. série proběhla v letech 1988–1999

Jediná Itálie se zúčastnila všech 30 ročníků klasických letních Her bez hranic (1965–1999). Naopak jednu účast má i jediná země mimo evropský kontinent Tunisko a to v ročníku 1992.

Dalšími soutěžemi byly Hry na sněhu, Vánoční speciály Her bez hranic a Zimní Hry bez hranic (uskutečnil se jen jeden ročník).

V Česku soutěž vysílala Česká televize. Původní odvysílání ročníku Her 1990 bez českých zástupců, jinak barvitého zábavního pořadu, se nesetkalo se zájmem publika. Proto tvůrčí skupina ČT Čapek - Borovan rozhodla, že se do italské alpské destinace Santa Caterina Valfurva na natáčení 22. ročníku má vydat zúžený štáb, složený z kameramana, obou producentů, ale také, do té doby neznáme tváře, jimi vybrané komentátorky, Martiny Adamcové.

Tak vznikl první, v Česku skutečně sledovaný, ročník zábavné soutěžní hry.

Velkou zásluhu na popularitě pořadu měl hovorový bezprostřední projev Martiny Adamcové, která si komentáře k pořadu sama vypracovávala.

Její styl, včetně oslňujícího úsměvu, který ve vstupech vždy zářně odhalovala, přejali po ní další komentátoři a to nejen této soutěže, ale všeobecně moderátoři v projevu na televizní obrazovce.

Po prvním zimním ročníku následoval 23. ročník 1992. To už se pořad vyšvihl na první příčku sledovanosti, města považovala svoji účast za prestižní, a komentátorka Martina Adamcová se stala objevem roku, leč krátce poté, co skončil ročník 1992 Her bez hranic se odstěhovala do Kanady. K popularitě pořadu přispěl také fakt, že česká družstva v soutěži vítězila.

Na finále na Azorské ostrovy se letěl se podívat i ředitel ČTV, Ivo Mathé.

Těsně po sametové revoluci bylo už první vítězství na zimních Hrách 1991/1992 vnímáno silněji, protože dokazovalo, že Češi jsou rovnocenným partnerem západoevropským zemím. Češi dokázali také při výrobě jednotlivých dílů, že se dokáží vyrovnat svým západoevropským producentským protějškům. Když se hry konaly v Československu potažmo v Česku, obsah her vymýšlel Aleš Ulm. Pořadí odvysílaných dílů v České televizi není chronologické podle skutečné chronologie her, nýbrž dle uvážení České televize, jak uznala za vhodné zařadit do plánu vysílání a také dle výsledku českých družstev. Jen finále ročníku logicky bylo vždy tím posledním odvysílaným dílem. Po proběhnutí Her bez hranic v roce 1995 se Česká televize další účasti vzdala pro vysoké finanční nároky a plánovaným pořadatelství her na jedné soutěžní lokaci. Další ročníky se ani v Česku nevysílaly. Naposledy se pod hlavičkou Her bez hranic tato soutěž konala v roce 1999.

Poprvé se Československo (zastoupeno ovšem pouze městy z Česka) soutěže zúčastnilo v ročníku 1991/1992, který byl zároveň jediným, který se konal pod hlavičkou Zimní Hry bez hranic. Semifinále i finále soutěže se tehdy konalo v Praze ve Sportovní hale a družstvo z Nového Města na Moravě, které Československo reprezentovalo, tuto soutěž vyhrálo. Zajímavostí je, že za čtvrt roku na stejném místě se konalo Mistrovství světa v ledním hokeji.

Reprezentaci Československa a posléze Česka lze procentuálně považovat za jednu z nejlepší ze všech zúčastněných zemí. 5 účastí = 4 absolutní vítězství, jednou 2. místo (včetně účasti na Zimních Hrách bez hranic 1991/1992). Takovou statistiku v procentech (účast/výsledek) nemá žádná další země.

V roce 2019 bylo oznámeno, že by se mohly uskutečnit originální Hry bez hranic. Nakonec se uskutečnila jiná verze, a to tzv. Eurohry (Eurogames); ty se staly přímým následovníkem Her bez hranic. Při úvodu vysílaného dílu zní tatáž znělka jako při původních Hrách bez hranic. K účasti se se přihlásily i komerční televize ze zúčastněných zemí. První televize, která odvysílala úvodní ročník, byla italská Canale 5 patřící skupině Mediaset. Hry proběhly od 19. září do 24. října 2019. Zúčastnilo se jich 6 zemí (Itálie, Řecko, Španělsko, Německo, Polsko, Rusko). Hry proběhly v Římě. Pro rok 2020 byly opět přerušeny na neurčito.