Frederik IV. Dánský

Po smrti svého otce nastoupil Frederik na norský a dánský trůn jako třetí absolutistický monarcha této země. Byl jedním z nejschopnějších dánských panovníků. Dokázal zajistit své zemi prosperitu a respekt jiných národů, a to i přes pohromy, které potkaly jeho hlavní město (Kodaň byla v roce 1711 silně zasažena epidemií dýmějového moru, při níž zemřelo na 23.000 lidí, a v říjnu roku 1738 obrovským požárem, jemuž padla za oběť větší část středověkého města).

Třebaže se sám nezabýval žádnou vědou, chápal význam vědeckého poznání a bádání i jeho potřeby a podporoval rozvoj věd ve své zemi, stejně jako rozvoj umění. Za jeho panování navštívil Dánsko, dosud stojící na okraji zájmu evropských umělců, se svou operní skupinou Reinhard Keiser, žil a tvořil zde vynikající a známý skladatel Dietrich Buxtehude. V roce 1706 se stal dvorním malířem Hendrik Krock (1677–1738).

Frederik vynikal rovněž osobní statečností a vojenským nadáním. Osobně se účastnil bitvy u Gadebusch v prosinci roku 1712. Porazil zde svého švédského nepřítele Karla XII., bylo to však Pyrrhovo vítězství.

Frederik v zemi značně upevnil a zdokonalil absolutistický režim, který nastolil v 17. století jeho děd Frederik III.

Frederik zavedl řadu reforem – používání gregoriánského kalendáře, bylo zrušeno vornedskabet (forma nevolnictví), které zakazovalo rolníkům opustit místo, kde se narodili.

Znak Frederika IV.

Po válce se rozvíjely obchod a kultura, třebaže monarcha neměl obzvláštní kulturní zájmy. Frederik, jenž uskutečnil dvě cesty po Itálii, realizoval stavbu dvou okázalých paláců ve stylu italského baroka – palác Frederiksberg a palác Fredensborg byly postaveny se záměrem stát se památníky konce války proti Švédsku.

Frederik byl ovlivněn pietismem. Zřídil křesťanskou misii v Grónsku pod vedením Hanse Egeda, jež znamenala začátek dánské kolonizace ostrova. Založil 240 veřejných škol na územích královského rytířstva (tzv. rytterskoler) a založil v Kodani Královský sirotčinec.

V roce 1695 se Frederik oženil s Luisou Meklenburskou, v roce 1703 však uzavřel další, morganatický sňatek s Elisabeth Helene von Vieregg, čímž se dopustil bigamie. Elisabeth zemřela při porodu následující rok. Prchaje před morem, který postihl Kodaň, usídlil se král i s dvorem v roce 1711 v Koldinghusu; zde poznal Frederik Annu Žofii Reventlow a v roce 1712 se s ní v Skanderborgu tajně oženil. Královna Luisa zemřela 15. března roku 1721 a pouhé tři týdny po jejím pohřbu, 4. dubna, se Frederik s Annou Žofií oženil znovu, tentokrát oficiálně, a nechal ji korunovat královnou. Kromě toho, že Anna Žofie byla první (a na dlouhou dobu jedinou) dánskou královnou, jež nepocházela z panovnického rodu, byl Frederik jediným bigamickým králem v historii Dánska; jeho chování však nikdy nebylo dánským klérem odsouzeno.

Kromě těchto žen měl Frederik i milenku, Charlotte Helene von Schindel, v tomto případě není známo, zda se s ní neoženil rovněž.

Se všemi ženami měl řadu potomků, dospělého věku se však dožili pouze dva, oba od Luisy Meklenburské:

• Kristián (1699–1746), budoucí král Dánska a Norska Kristián VI.
• Šarlota Amálie Dánská (1706–1782).

Král Frederik IV. zemřel 12. října 1730 v Odense. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Jeho nástupcem se stal jeho syn Kristián jako král Kristián VI. Ten Frederikovu vdovu, královnu Annu, vypověděl do Clausholmu na statky její rodiny, zkonfiskovav jí většinu majetku; nerespektoval tak poslední vůli svého otce, který své druhé manželce připsal řadu statků a nemovitostí a udělil jí titul vévodkyně šlesvické.