Luisa Meklenburská

Luisa Meklenburská se narodila jako deváté dítě z jedenácti potomků vévody meklenbursko-güstrowského Gustava Adolfa (1633–1695) a jeho manželky Magdaleny Sibylly Holštýnsko-Gottorpské.

5. prosince 1695 se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce Kristiána V. se stala dánskou královnou. Korunovace královského páru se uskutečnila v roce 1700 v kapli zámku Frederiksborg.

Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal – kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil bigamie, oženiv se s Helenou von Vieregg. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s Annou Žofií Reventlow. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.)

V letech 1708–1709 byla Luisa manželovou regentkou po dobu jeho cesty do Itálie.

Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen "královnou na obraze", objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a pietismu. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně.

Svým dětem vštěpovala nenávist k Anně Žofii Reventlow, kterou nazývala německy (neboť dánsky se nikdy nenaučila) "die Hure" (děvka, čubka). Dcera Šarlota Amálie však měla k Anně Žofii Reventlow vlídný vztah a snažila se předcházet silnému nepřátelství, projevovanému jí po smrti Frederika IV. od dvora (a především od krále).

Se svým synem Kristiánem (budoucím králem Kristiánem VI.) měla Luisa velmi úzký a pevný vztah. I on byl hluboce nábožensky založen a i on se ve svém manželství utíkal k náboženství a pietismu.

Přes všechny peripetie manželství alespoň v prvních letech plnilo svou základní funkci a vzešlo z něj pět potomků; pouze dva se však dožili dospělosti: druhý syn, budoucí král Kristián VI. a nejmladší dcera Šarlota Amálie, která se nikdy neprovdala.

• Kristián (1697–1698)
• Kristián, pozdější dánský král Kristián VI. (1699–1746)
• Frederik Karel (1701–1702)
• Jiří (narodil se i zemřel 1704)
• Šarlota Amálie Dánská (1706–1782), zůstala svobodná

Královna Luisa zemřela v Kodani 15. března 1721. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.