Frederik II. Dánský
Frederik II. Dánský (1. července 1534, Haderslev, Dánsko – 4. dubna 1588, Slagelse) byl dánský a norský král (1559–1588). Jeho panování je charakterizováno růstem královských financí, jenž mu dovolil budovat zámky a paláce.
Frederik II. Dánský | |
---|---|
král dánský a norský | |
Frederik II. v roce 1581 | |
Doba vlády | 1559 – 1588 |
Tituly | vévoda šlesvicko-holštýnský |
Narození | 1. července 1534 |
Haderslev | |
Úmrtí | 4. dubna 1588 |
Slagelse | |
Předchůdce | Kristián III. |
Nástupce | Kristián IV. |
Královna | Žofie Meklenburská |
Potomci | Alžběta Anna Kristián IV. Ulrich Augusta Hedvika Jan |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Kristián III. Dánský |
Matka | Dorotea Sasko-Lauenburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Frederik se narodil jako nejstarší syn, druhý z pěti dětí krále Kristiána III. Dánského a jeho manželky Dorotey Sasko-Lauenburské. Narodil se do neklidné doby, kdy jeho otec byl pro své luteránské vyznání značnou částí obyvatelstva odmítán. Po Kristiánově vítězství v občanské válce, známé jako Hraběcí válka, byl Frederik v roce 1536 jmenován princem následníkem Dánska. V roce 1559 Kristián III. zemřel a Frederik nastoupil na trůn.
Měl vojenské sklony a zájem uspořádat ekonomický rozvoj a zvýšit vojenskou moc svého království, především námořní moc v Baltském moři. V roce 1559 dosáhl svého prvního vítězství dobytím Dithmarschenu, regionu vzdorujícího uznat dánskou nadvládu, a to při společné operaci se svým strýcem Adolfem Holštýnsko-Gottorpským. To ho přivedlo k angažmá v Severské sedmileté válce (1563–1570), zbytečném konfliktu s jeho bratrancem Erikem XIV. Švédským, který poškodil jak Dánsko, tak Švédsko.
Pro první léta jeho vlády byl charakteristický vzrůst nepřátelství se Švédskem, který vyústil ve výše zmíněný ozbrojený konflikt - Severskou sedmiletou válku. Frederik počítal s podporou početných žoldnéřských německých jednotek, již i získal, ale válka nebyla úspěšná. Z důvodů špatné organizace nemohl uskutečnit útok na Stockholm v roce 1563 a jeho jednotky se musely v zimě stáhnout na jih do Skåne. V roce 1564 převzali iniciativu Švédové, proniknuvše do Norska – jež tak bylo dobyto – a devastovavše také dánské provincie Blekinge a Halland. V létě Frederik získal půjčku na financování obléhání Stockholmu, ale záměr skončil naprostým fiaskem a vojsko muselo odtáhnout. Nový pokus v říjnu opět ztroskotal a Královská rada ztratila trpělivost. Za této situace se Frederik musel obrátit na starého nepřítele svého otce, Pedera Oxe.
Peder Oxe dostal od krále důležitá privilegia, včetně participace v Královské radě, a společně s ní převzal vládu. Přiměl šlechtu vzít na sebe část financování dluhů a Rada schválila dvojnásobné zvýšení platby mýtného v Öresundu. Administrativní schopnosti Oxeovy a vypuknutí vnitřních konfliktů ve Švédsku byly rozhodujícími faktory, jež zabránily větší katastrofě pro Dánsko a Norsko.
Mír se Švédskem byl uzavřen v roce 1570 ve Štětíně za podmínek, jež nebyly příznivé ani pro jednu stranu. Dánsko zůstalo nejsilnější severskou zemí a byla potvrzena příslušnost sporné provincie Jämtlandu k Norsku. Avšak škody materiální i lidské, jež Dánsko utrpělo ve válce, byly pro Frederikovo království katastrofální, zjevné bylo i omezení námořní moci Dánska.
Zahraniční politika, ke které se Frederik II. po konfliktu uchýlil, byla naprostá neutralita, a jeho dobré vztahy s protestantskými mocnostmi se omezily na morální podporu. Od anglické královny Alžběty dostal Podvazkový řád. Obklopil se zkušenými rádci, kteří byli schopni vést království správnou cestou.
Dosáhnuv míru, rozhodl se Frederik k budování paláců a zámků. v roce 1567 založil Fredrikstad, první město v Norsku pojmenované na počest krále. Pro kontrolu plavby přes Öresund a pro zajištění příjmů z povolení průjezdu obchodních lodí rozhodl o vybudování největší severské pevnosti Kronborgu; byla vystavěna v letech 1574–1584 díky nárůstu poplatků z Öresundu. Šlechta mu postoupila různé pozemky v Dánsku, takže král mohl sjednotit řadu osobních majetků. V roce 1560 získal Hillerødsholm v Hillerødu na severu ostrova Sjælland; zde pak inicioval stavbu zámku Frederiksborg.
Byl milovníkem slavností, vína a lovu., stejně jako věd a umění. Byl rovněž patronem slavného astronoma Tychona Brahe.
Frederik II. zemřel v klášteře Antvorskov 4. dubna roku 1588 ve věku 53 let. Anders Sørensen Vedel, kněz odpovědný za pohřeb, řekl při obřadu, že smrt byla způsobena alkoholismem, který krále sužoval. Pochován byl v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů; zde odpočívá dodnes.
Manželství a potomci
V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II., Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Ulrichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se Frederik zajímal. K uzavření manželství bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Frederika a Žofie se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.
Sňatek byl – tak jako většina svazků v té době – sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval "FS", tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.
Z manželství a Frederika II. a Žofie vzešli následující potomci:
- Alžběta (1573–1626), manželka prince brunšvicko-wolfenbütelského Jindřicha Julia
- Anna (1574–1619), pozdější královna Skotska
- Kristián IV. (1577–1648)
- Ulrich (1578–1624), biskup Schwerinu
- Augusta (1580–1639), manželka prince šlesvicko-holštýnského Jana Adolfa
- Hedvika (1581–1641), manželka saského kurfiřta Kristiána II.
- Jan (1583–1602), zasnoubený s Xenií, dcerou ruského vládce Borise Godunova.
Vývod z předků
Dětřich Oldenburský | ||||||||||||
Kristián I. Dánský | ||||||||||||
Helvig Schauenburská | ||||||||||||
Frederik I. Dánský | ||||||||||||
Jan Braniborsko-Kulmbašský | ||||||||||||
Dorotea Braniborská | ||||||||||||
Barbora Sasko-Wittenberská | ||||||||||||
Kristián III. Dánský | ||||||||||||
Albrecht III. Achilles | ||||||||||||
Jan Cicero Braniborský | ||||||||||||
Markéta Bádenská | ||||||||||||
Anna Braniborská | ||||||||||||
Vilém III. Durynský | ||||||||||||
Markéta Saská | ||||||||||||
Anna Habsburská | ||||||||||||
'Frederik II. Dánský' | ||||||||||||
Bernard II. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Jan V. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Adléta Pomořanská | ||||||||||||
Magnus I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Fridrich II. Braniborský | ||||||||||||
Dorotea Braniborská | ||||||||||||
Kateřina Saská | ||||||||||||
Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
Vilém IV. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Alžběta Stolbersko-Wernigerodská | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Erik II. Pomořanský | ||||||||||||
Kateřina Pomořanská | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik II. Dánský na Wikimedia Commons
- http://www.gravsted.dk/person.php?navn=frederik2
- http://www.thepeerage.com/p10139.htm#i101382
- http://runeberg.org/dbl/5/0290.html
Předchůdce: Kristián III. Dánský |
Dánský král 1559–1588 |
Nástupce: Kristián IV. Dánský |
Předchůdce: Kristián III. Dánský |
Norský král 1559–1588 |
Nástupce: Kristián IV. Dánský |
Předchůdce: Kristián III. Dánský Jan II. Haderslevský Adolf Holštýnsko-Gottorpský |
Vévoda Šlesvicko-holštýnský 1559–1588 se strýcem Janem II., do r. 1580 se strýcem Adolfem, do r. 1586 s bratrancem Frederikem (1586–1587) s bratrancem Filipem, od r. 1587 |
Nástupce: Kristián IV. Dánský Filip Holštýnsko-Gottorpský |