Frederik II. Dánský

Frederik II. Dánský (1. července 1534, Haderslev, Dánsko4. dubna 1588, Slagelse) byl dánský a norský král (1559–1588). Jeho panování je charakterizováno růstem královských financí, jenž mu dovolil budovat zámky a paláce.

Frederik II. Dánský
král dánský a norský
Frederik II. v roce 1581
Doba vlády 15591588
Tituly vévoda šlesvicko-holštýnský
Narození 1. července 1534
Haderslev
Úmrtí 4. dubna 1588
Slagelse
Předchůdce Kristián III.
Nástupce Kristián IV.
Královna Žofie Meklenburská
Potomci Alžběta
Anna
Kristián IV.
Ulrich
Augusta
Hedvika
Jan
Dynastie Oldenburkové
Otec Kristián III. Dánský
Matka Dorotea Sasko-Lauenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Frederik se narodil jako nejstarší syn, druhý z pěti dětí krále Kristiána III. Dánského a jeho manželky Dorotey Sasko-Lauenburské. Narodil se do neklidné doby, kdy jeho otec byl pro své luteránské vyznání značnou částí obyvatelstva odmítán. Po Kristiánově vítězství v občanské válce, známé jako Hraběcí válka, byl Frederik v roce 1536 jmenován princem následníkem Dánska. V roce 1559 Kristián III. zemřel a Frederik nastoupil na trůn.

Měl vojenské sklony a zájem uspořádat ekonomický rozvoj a zvýšit vojenskou moc svého království, především námořní moc v Baltském moři. V roce 1559 dosáhl svého prvního vítězství dobytím Dithmarschenu, regionu vzdorujícího uznat dánskou nadvládu, a to při společné operaci se svým strýcem Adolfem Holštýnsko-Gottorpským. To ho přivedlo k angažmá v Severské sedmileté válce (15631570), zbytečném konfliktu s jeho bratrancem Erikem XIV. Švédským, který poškodil jak Dánsko, tak Švédsko.

Pro první léta jeho vlády byl charakteristický vzrůst nepřátelství se Švédskem, který vyústil ve výše zmíněný ozbrojený konflikt - Severskou sedmiletou válku. Frederik počítal s podporou početných žoldnéřských německých jednotek, již i získal, ale válka nebyla úspěšná. Z důvodů špatné organizace nemohl uskutečnit útok na Stockholm v roce 1563 a jeho jednotky se musely v zimě stáhnout na jih do Skåne. V roce 1564 převzali iniciativu Švédové, proniknuvše do Norska – jež tak bylo dobyto – a devastovavše také dánské provincie Blekinge a Halland. V létě Frederik získal půjčku na financování obléhání Stockholmu, ale záměr skončil naprostým fiaskem a vojsko muselo odtáhnout. Nový pokus v říjnu opět ztroskotal a Královská rada ztratila trpělivost. Za této situace se Frederik musel obrátit na starého nepřítele svého otce, Pedera Oxe.

Peder Oxe dostal od krále důležitá privilegia, včetně participace v Královské radě, a společně s ní převzal vládu. Přiměl šlechtu vzít na sebe část financování dluhů a Rada schválila dvojnásobné zvýšení platby mýtného v Öresundu. Administrativní schopnosti Oxeovy a vypuknutí vnitřních konfliktů ve Švédsku byly rozhodujícími faktory, jež zabránily větší katastrofě pro Dánsko a Norsko.

Mír se Švédskem byl uzavřen v roce 1570 ve Štětíně za podmínek, jež nebyly příznivé ani pro jednu stranu. Dánsko zůstalo nejsilnější severskou zemí a byla potvrzena příslušnost sporné provincie Jämtlandu k Norsku. Avšak škody materiální i lidské, jež Dánsko utrpělo ve válce, byly pro Frederikovo království katastrofální, zjevné bylo i omezení námořní moci Dánska.

Zahraniční politika, ke které se Frederik II. po konfliktu uchýlil, byla naprostá neutralita, a jeho dobré vztahy s protestantskými mocnostmi se omezily na morální podporu. Od anglické královny Alžběty dostal Podvazkový řád. Obklopil se zkušenými rádci, kteří byli schopni vést království správnou cestou.

Dosáhnuv míru, rozhodl se Frederik k budování paláců a zámků. v roce 1567 založil Fredrikstad, první město v Norsku pojmenované na počest krále. Pro kontrolu plavby přes Öresund a pro zajištění příjmů z povolení průjezdu obchodních lodí rozhodl o vybudování největší severské pevnosti Kronborgu; byla vystavěna v letech 15741584 díky nárůstu poplatků z Öresundu. Šlechta mu postoupila různé pozemky v Dánsku, takže král mohl sjednotit řadu osobních majetků. V roce 1560 získal Hillerødsholm v Hillerødu na severu ostrova Sjælland; zde pak inicioval stavbu zámku Frederiksborg.

Byl milovníkem slavností, vína a lovu., stejně jako věd a umění. Byl rovněž patronem slavného astronoma Tychona Brahe.

Frederik II. zemřel v klášteře Antvorskov 4. dubna roku 1588 ve věku 53 let. Anders Sørensen Vedel, kněz odpovědný za pohřeb, řekl při obřadu, že smrt byla způsobena alkoholismem, který krále sužoval. Pochován byl v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů; zde odpočívá dodnes.

Manželství a potomci

V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II., Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Ulrichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se Frederik zajímal. K uzavření manželství bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Frederika a Žofie se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek byl – tak jako většina svazků v té době – sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval "FS", tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z manželství a Frederika II. a Žofie vzešli následující potomci:

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Dětřich Oldenburský
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Helvig Schauenburská
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jan Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
 
 
 
 
Barbora Sasko-Wittenberská
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Achilles
 
 
Jan Cicero Braniborský
 
 
 
 
 
 
Markéta Bádenská
 
 
Anna Braniborská
 
 
 
 
 
 
Vilém III. Durynský
 
 
Markéta Saská
 
 
 
 
 
 
Anna Habsburská
 
'Frederik II. Dánský'
 
 
 
 
 
Bernard II. Sasko-Lauenburský
 
 
Jan V. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Adléta Pomořanská
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Braniborský
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Saská
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stolbersko-Wernigerodská
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Erik II. Pomořanský
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 

Externí odkazy

Předchůdce:
Kristián III. Dánský
Jan II. Haderslevský
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Vévoda Šlesvicko-holštýnský
15591588
se strýcem Janem II., do r. 1580
se strýcem Adolfem, do r. 1586
s bratrancem Frederikem (1586–1587)
s bratrancem Filipem, od r. 1587
Nástupce:
Kristián IV. Dánský
Filip Holštýnsko-Gottorpský
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.