Žofie Amálie Brunšvická

Žofie Amálie Brunšvická (dánsky Sophie Amalie) (24. března 1628, Herzberg20. února 1685, Kodaň) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a jako manželka dánského krále Frederika III. dánská a norská královna v letech 16481670.

Žofie Amálie
Brunšvicko-Lüneburská
královna dánská a norská
Královna Žofie Amálie kolem r. 1670
autor Abraham Wuchters
Doba vlády16481670
ManželFrederik III. Dánský
Titulyšlesvicko-holštýnská vévodkyně a hraběnka oldenburská
Narození24. března 1628
Herzberg
Úmrtí20. února 1685
(ve věku 56 let)
Kodaň
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PotomciKristián V.
Anna Žofie
Frederika Amálie
Vilemína Ernestina
Frederik
Jiří
Ulrika Eleonora
Dorotea Juliana
DynastieWelfové
OtecJiří Brunšvicko-Lüneburský
MatkaAnna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Žofie Amálie se narodila jako čtvrté dítě a jediná dcera brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659).

Pozdější dánský královský pár – král Frederik III. a královna Žofie Amálie Brunšvická na dvojportrétu z období po jejich svatbě roku 1643

Manželství a potomci

Ve věku 12 let byla zasnoubena s následníkem dánského trůnu, princem Frederikem (pozdějším dánským králem Frederikem III.) a o tři roky později, 1. října roku 1643 se za něj v Glücksburgu provdala. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.

Z manželství Žofie Amálie a Frederika III. vzešlo osm dětí, z nichž dvě mladší zemřely v útlém věku:

Královna

Žofie Amálie společně s manželem nastoupila na dánský a norský trůn 28. února roku 1648 po smrti svého tchána Kristiána IV. Pár byl korunován v katedrále Panny Marie v Kodani; byla to poslední dánská korunovace v tomto svatostánku.

Královna měla spíše mužské záliby: ráda jezdila na koni a milovala lov. Byla přesvědčena o své výjimečné společenské nadřazenosti a podle toho i žila na vysoké noze, ve výjimečném přepychu, inspirujíc se francouzským králem Ludvíkem XIV., což se negativně podepisovalo na stavu královské pokladny. Pohoršení vyvolalo pózování královny v rouše Evině na portrétu, který ji představoval jako bohyni Héru. Žofie Amálie zahájila stavbu královské residence, který byl nazván jejím jménem – palác Amalienborg (oficiální rezidence dánských králů v Kodani). Měla velký vliv na politické dění (m.j. na vznik absolutní monarchie v Dánsku), podporovala svazky Dánska se Švédskem a Francií, čehož výsledkem bylo i manželství její dcery Ulriky Eleonory se švédským králem Karlem IX. Po smrti manžela většinu času trávila v paláci Amalienborg, aby neztratila kontrolu nad vládou svého syna Kristiána V.

Dánové ji pamatují především pro její chorobnou nesnášenlivost a nenávist k nevlastní sestře jejího manžela, syna krále Kristiána IV. z druhého morganatického manželství, Eleonoře Kristýně: manžel Eleonory Kristýny Corfitz Ulfeldt získal sňatkem významné úřady, vládu a především značný vliv na krále Kristiána IV. a po jeho smrti se snažil zabránit korunnímu princi Frederikovi v nástupu na trůn. Frederik ho přesto ponechal v jeho úřadech, Ulfeldt však byl velmi trnem v oku královně; v roce 1651 byl obviněn z plánování královraždy a prchl do Holandska, poté do Švédska, odkud se vrátil po uzavření míru v Roskilde, po zavedení absolutní monarchie však opět odešel a v roce 1664 se utopil v Rýnu u Basileje. Eleonora Kristýna byla v roce 1663 uvězněna (poté co ji anglický král Karel II. nechal poslat do Dánska) a do královniny smrti držena pod zámkem.

Smrt

Žofie Amálie zemřela v 20. února 1685 ve své rezidenci Amalienborgu a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jindřich I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Markéta Saská
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Uršula Braniborská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Dorotea Dánská
 
 
 
 
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
'Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská'
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Bernard VIII. z Lippe
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
 
 
 
 
Kateřina Waldecko-Eisenberská
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Joachim II. Braniborský
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Saská
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jáchym Arnošt Anhaltský
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Anežka z Barby-Mühlingenu
 

Odkazy

Bibliografie

  • Henning Dehn-Nielsen: Kings and Queens of Denmark, Kopenhaga 2007, ISBN 978-87-89542-71-3
  • Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
  • Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8

Externí odkazy

Dánská královna
Předchůdce:
Anna Kateřina Braniborská
16481670
Žofie Amálie Brunšvická
Nástupce:
Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
Norská královna
Předchůdce:
Anna Kateřina Braniborská
16481670
Žofie Amálie Brunšvická
Nástupce:
Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Předchůdce:
Marie Alžběta Saská
16481670
s Marií Alžbětou Saskou, do r. 1659
s dcerou Frederikou Amálií, od r. 1667
Žofie Amálie Brunšvická
Nástupce:
Frederika Amálie Dánská
Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
Oldenburská hraběnka
Předchůdce:
Žofie Kateřina Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská
16671670
Žofie Amálie Brunšvická
Nástupce:
Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.