Žofie Amálie Brunšvická
Žofie Amálie Brunšvická (dánsky Sophie Amalie) (24. března 1628, Herzberg – 20. února 1685, Kodaň) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a jako manželka dánského krále Frederika III. dánská a norská královna v letech 1648–1670.
Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská | |
---|---|
královna dánská a norská | |
Královna Žofie Amálie kolem r. 1670 autor Abraham Wuchters | |
Doba vlády | 1648 – 1670 |
Manžel | Frederik III. Dánský |
Tituly | šlesvicko-holštýnská vévodkyně a hraběnka oldenburská |
Narození | 24. března 1628 Herzberg |
Úmrtí | 20. února 1685 (ve věku 56 let) Kodaň |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Potomci | Kristián V. Anna Žofie Frederika Amálie Vilemína Ernestina Frederik Jiří Ulrika Eleonora Dorotea Juliana |
Dynastie | Welfové |
Otec | Jiří Brunšvicko-Lüneburský |
Matka | Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Žofie Amálie se narodila jako čtvrté dítě a jediná dcera brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659).
Manželství a potomci
Ve věku 12 let byla zasnoubena s následníkem dánského trůnu, princem Frederikem (pozdějším dánským králem Frederikem III.) a o tři roky později, 1. října roku 1643 se za něj v Glücksburgu provdala. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.
Z manželství Žofie Amálie a Frederika III. vzešlo osm dětí, z nichž dvě mladší zemřely v útlém věku:
- Kristián V. (* 15. dubna 1646; † 25. srpna 1699), dánský král ∞ Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
- Anna Žofie (* 1. září 1647; † 1. července 1717) ∞ 1666 saský kurfiřt Jan Jiří III. Saský
- Frederika Amálie (* 11. dubna 1649; † 30. října 1704) ∞ 1667 vévoda Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský
- Vilemína Ernestina (* 20. června 1650; † 23. dubna 1706) ∞ falcký kurfiřt Karel II. Falcký
- Frederik (* 11. října 1651; † 14. března 1652)
- Jiří (* 21. dubna 1653; † 8. listopadu 1708) ∞ britská královna Anna Stuartovna
- Ulrika Eleonora (* 11. září 1656; † 26. července 1693) ∞ 1680 švédský král Karel XI.
- Dorothea Juliana (* 16. listopadu 1657; † 15. května 1658)
Královna
Žofie Amálie společně s manželem nastoupila na dánský a norský trůn 28. února roku 1648 po smrti svého tchána Kristiána IV. Pár byl korunován v katedrále Panny Marie v Kodani; byla to poslední dánská korunovace v tomto svatostánku.
Královna měla spíše mužské záliby: ráda jezdila na koni a milovala lov. Byla přesvědčena o své výjimečné společenské nadřazenosti a podle toho i žila na vysoké noze, ve výjimečném přepychu, inspirujíc se francouzským králem Ludvíkem XIV., což se negativně podepisovalo na stavu královské pokladny. Pohoršení vyvolalo pózování královny v rouše Evině na portrétu, který ji představoval jako bohyni Héru. Žofie Amálie zahájila stavbu královské residence, který byl nazván jejím jménem – palác Amalienborg (oficiální rezidence dánských králů v Kodani). Měla velký vliv na politické dění (m.j. na vznik absolutní monarchie v Dánsku), podporovala svazky Dánska se Švédskem a Francií, čehož výsledkem bylo i manželství její dcery Ulriky Eleonory se švédským králem Karlem IX. Po smrti manžela většinu času trávila v paláci Amalienborg, aby neztratila kontrolu nad vládou svého syna Kristiána V.
Dánové ji pamatují především pro její chorobnou nesnášenlivost a nenávist k nevlastní sestře jejího manžela, syna krále Kristiána IV. z druhého morganatického manželství, Eleonoře Kristýně: manžel Eleonory Kristýny Corfitz Ulfeldt získal sňatkem významné úřady, vládu a především značný vliv na krále Kristiána IV. a po jeho smrti se snažil zabránit korunnímu princi Frederikovi v nástupu na trůn. Frederik ho přesto ponechal v jeho úřadech, Ulfeldt však byl velmi trnem v oku královně; v roce 1651 byl obviněn z plánování královraždy a prchl do Holandska, poté do Švédska, odkud se vrátil po uzavření míru v Roskilde, po zavedení absolutní monarchie však opět odešel a v roce 1664 se utopil v Rýnu u Basileje. Eleonora Kristýna byla v roce 1663 uvězněna (poté co ji anglický král Karel II. nechal poslat do Dánska) a do královniny smrti držena pod zámkem.
Smrt
Žofie Amálie zemřela v 20. února 1685 ve své rezidenci Amalienborgu a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Vývod z předků
Jindřich I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Markéta Saská | ||||||||||||
Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jindřich V. Meklenburský | ||||||||||||
Žofie Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Uršula Braniborská | ||||||||||||
Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Frederik I. Dánský | ||||||||||||
Kristián III. Dánský | ||||||||||||
Anna Braniborská | ||||||||||||
Dorotea Dánská | ||||||||||||
Magnus I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
'Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská' | ||||||||||||
Filip I. Hesenský | ||||||||||||
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Kristýna Saská | ||||||||||||
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Bernard VIII. z Lippe | ||||||||||||
Magdalena z Lippe | ||||||||||||
Kateřina Waldecko-Eisenberská | ||||||||||||
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Joachim II. Braniborský | ||||||||||||
Jan Jiří Braniborský | ||||||||||||
Magdaléna Saská | ||||||||||||
Magdalena Braniborská | ||||||||||||
Jáchym Arnošt Anhaltský | ||||||||||||
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská | ||||||||||||
Anežka z Barby-Mühlingenu | ||||||||||||
Odkazy
Bibliografie
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Amálie Brunšvická na Wikimedia Commons
- Královské pohřby v katedrále v Roskilde s fotografiemi hrobů
- rosenborgslot.dk
- Žofie Amálie na stránkách Rosenborg Castle (anglicky)
- thepeerage.com
Dánská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská |
1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Norská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská |
1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Alžběta Saská |
1648–1670 s Marií Alžbětou Saskou, do r. 1659 s dcerou Frederikou Amálií, od r. 1667 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Frederika Amálie Dánská Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Oldenburská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Kateřina Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská |
1667–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |