Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská

Šarlota Amálie se narodila jako první ze sedmi dětí hesenského lankraběte Viléma VI. (1629–1663) a jeho manželky Hedviky Žofie Braniborské (1623–1683).

Princezna Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská

25. července 1667 se v zámku Nykøbing na ostrově Falster provdala za dánského korunního prince Kristiána (1646–1699), který o tři roky později usedl na dánský a norský trůn jako král Kristián V. Manželství bylo politicky motivované a manželé se nikdy nestali blízcí. Kromě toho Šarlota Amálie byla vychovaná jako kalvinistka a její budoucí muž musel před svatbou přislíbit, že bude její vyznání respektovat; toto ujednání bylo značným ústupkem z jeho strany, neboť král i celá královská rodina byli zavázáni k luteránskému vyznání. Ze své strany Šarlota Amálie v předmanželské smlouvě přislíbila, že se naučí dánskému jazyku. Dánský dvůr se dále zavázal financovat stavbu budovy kalvínského sboru v Kodani. V roce 1668 se tak Šarlota Amálie účastnila založení prvního kostela reformované církve v Dánsku, který sloužil malé kongregaci vzniklé tři roky před tím.

Korunovace páru se uskutečnila v roce 1671 v kapli zámku Frederiksborg a položila tak základ tradici celebrování korunovací na novém místě (dosud byli dánští monarchové korunováni v katedrále Panny Marie v Kodani). Tato tradice trvala až do roku 1840, kdy zde byl korunován král Kristián VIII.; jeho následovníci již korunováni nebyli.

Značný vliv měla královna při přijetí z Francie vyhnaných hugenotů v Dánsku. Král vydal v roce 1685 obsáhlá privilegia pro uprchlíky pro víru. V roce 1689 byl, za výrazného přispění Šarloty Amálie, v Kodani vysvěcen první kostel reformované církve. Královna byla zakladatelkou všech reformovaných obcí v Dánsku a stála i za svobodou vyznání všech reformovaných v zemi, na něž pamatovala i zřízením řady církevních nadací.

Šarlota Amálie vlastnila řadu pozemků, které osobně velmi starostlivě spravovala. Mezi veřejností byla velmi oblíbená pro své dobré vlastnosti; její popularita vysoce vzrostla v roce 1700 při organizaci obrany Kodaně během invaze švédského krále Karla XII. do Sjællandu za Severní války.

Šarlota Amálie Hesenská s jedním z jejích dětí

Z manželství Šarloty Amálie a Kristiána vzešlo osm dětí, z nich se však tři nedožily dospělosti:

• Frederik (pozdější dánský král Frederik IV.)
• Kristián Vilém (1672–1673)
• Kristián (1675–1695)
• Žofie Hedvika (1677–1735)
• Kristiána Šarlota (1679–1689)
• Karel (1680–1729)
• dcerka (potrat, 1682)
• Vilém (1687–1705).

Po smrti svého manžela (25. srpna 1699 se královna vdova Šarlota Amálie usadila v paláci na náměstí Kongens Nytorv v Kodani, který si koupila a kde žila po zbytek svých dní. Palác, na její počest nazvaný Charlottenborg, je od roku 1754 sídlem Dánské královské akademie umění.

Šarlota Amálie zemřela v Kodani 27. března 1714. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Jejím jménem – Charlotte Amalie – bylo nazváno hlavní město autonomního ostrovního území USA, Amerických Panenských ostrovů, které se nachází na ostrově svatého Tomáše (v době založení patřily ostrovy Dánsku).