Kristián V. Dánský

V roce 1655, ve věku 9 let, byl prohlášen princem následníkem. V 18 letech obdržel místo v Královské radě (jež ovšem neměla velkého vlivu, neboť monarchie již byla absolutistická).

14. května roku 1667 se v Nykøbingu oženil s Šarlotou Amálií Hesensko-Kasselskou, dcerou lankraběte Viléma VI. Hesensko-Kasselského.

V roce 1670 zemřel král Frederik III. a podle Královského zákona z roku 1665 se Kristián stal druhým absolutním monarchou Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg, a to 9. února 1670.

Jedním z jeho prvních činů bylo, že ke dvoru v roce 1671 přivedl svou šestadvacetiletou oficiální milenku Žofii Amálii Moth, čímž těžce potupil královnu. Žofie Amálie Moth se 31. prosince roku 1677 stala hraběnkou ze Samsø a žila v prostorách paláce v Kodani.

Pro své velké osobní kouzlo a mimořádnou přívětivost byl Kristián V. velmi populární, což snad částečně hrálo roli při jeho snahách omezit vliv šlechty zapojením nešlechticů, jimž uděloval tituly baron a hrabě, do veřejných záležitostí.

Pod vedením Kristiánova kancléře Petra Griffenfeldta Dánsko zažilo krátké období příležitosti obsadit svou starou pozici velké mocnosti v regionu. Avšak tísněn obavami ze svých protivníků Kristián kancléře odvolal a obětoval tak jeho skvělé vedení, čímž vlastně přivodil velké škody prestiži monarchie. Státní prostředky byly promrhány v neúspěšné válce proti Švédsku (známé jako Norská válka, 1675–1679) ve Skåne, staré dánské provincii, již Dánsko ztratilo ve prospěch Švédska v důsledku smlouvy z Roskilde a již chtělo získat zpět. Chtělo rovněž zvovupřipojit pod dánskou svrchovanost vévodství Holstein-Gottorp, spojené se Švédskem, avšak po zásahu Francie bylo vévodství uznáno na Dánsku nezávislým.

Dvacet příštích mírových let znamenalo mnoho pro vnitřní rozvoj země. Řada pozitivních aspektů již byla zmíněna, k dalším patří vytvoření Dánského zákona (Danske Lov) v roce 1683, který představuje první právní kodex platný pro celé Dánsko. Byl formulován i Norský zákon (Norske Lov), podobný dánskému. Jiným důležitým počinem bylo v roce 1688 zavedení registru pozemků, kdy šlo o stanovení jednotné ceny pozemků v monarchii, vedoucí k spravedlivým odhadům.

Třebaže král se o vědu a kulturu příliš nezajímal, i zde lze hovořit o "zlatém věku", např. díky práci astronoma Ole Rømera.

Za jeho panování vznikla Dánská západoindická společnost (1671), založená pro objevy, využívání a kolonizaci karibských ostrovů, dnešních Panenských ostrovů. Její činnost se v roce 1680 rozšířila do dnešní Ghany v Africe.

Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská, manželka Kristiána V.

Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.

Děti Šarloty Amálie:

• Frederik (1671–1730) – následník trůnu, budoucí král Frederik IV.
• Kristián Vilém (1672–1673).
• Kristián (1675–1695).
• Žofie Hedvika (1677–1735).
• Karel (1680–1729), hrabě Vemmetofte.
• Kristýna Šarlota (1679–1689).
• Vilém (1687–1705).

Děti Žofie Amálie Moth:

• Kristýna Gyldenløve (1672–1689).
• Kristián Gyldenløve (1674–1746).
• Žofie (1675–1684).
• Anna (1676–1699).
• Ulrich Kristián Gyldenløve (1678–1719).