Formule 1 v roce 1955

Formule 1 v roce 1955 vstoupila do šestého ročníku Mistrovství světa jezdců Formule 1. Sezóna zahajovala již 16. ledna v Argentině a končila po sedmi grand prix v italské Monze. Původně bylo v kalendáři 11 závodů, ale po tragédii, která se odehrála na trati v Le Mans a při kterém přišlo o život přes 80 diváků, byly zrušeny Grand Prix Francie, Německa, Švýcarska a Španělska.

Sezóna 1955 mistrovství světa vozů Formule 1
Předchozí: 1954
Další: 1956
Mistr světa - Juan Manuel Fangio
Obecné informace
Pořadí sezóny: 6
Počet týmů:
Počet pilotů: 25
Počet závodů: 7
Výsledky
Pohár jezdců: Juan Manuel Fangio (Mercedes-Benz)

2. Stirling Moss (Mercedes-Benz)
3. Eugenio Castellotti (Ferrari)

Pohár konstruktérů: nebyl

Vozy Mercedes vstupovaly do sezóny jako favorité a tuto roli také potvrdily, když pouze v Monaku nezvítězily. Titul mistra světa obhájil Juan Manuel Fangio, před svým stájovým kolegou Stirlingem Mossem. Třetí místo získal mladý Eugenio Castelotti, jenž zahájil sezonu na Lancii a po jejím odstoupení ze šampionátu pokračoval u Enza Ferrariho. Čtvrtou příčku v konečném hodnocení získal vítěz z Monaka, Maurice Trintignant a pátý byl nestárnoucí Giuseppe Farina.

Sezóna 1955 se pro formuli 1 stal jedním z nejtragičtějších roků, již v květnu během tréninku na 500 mil Indianapolis zahynul Manny Ayulo, o pár dní později při samotném závodě ve staré cihelně, smrtelně havaroval Bill Vukovich. Květnové dny si vybraly i další oběť, při testech na Monze zahynul dvojnásobný mistr světa Alberto Ascari. Největší šok pro motoristickou veřejnost přišel 11. června, kdy při závodě na 24 hodin v Le Mans přišel o život Pierre Levegh a spolu s ním i přes 80 diváků.

Shrnutí sezóny

V sezóně 1955 započal svou hvězdnou kariéru Jack Brabham, který se kvalifikoval do Grand Prix Velké Británie na 25. místě, v závodě však neuspěl a pro poruchu odstoupil. Tím nejúspěšnějším nováčkem roku se stal Eugenio Castellotti, jenž již v druhém závodě dojel na druhém místě a hned v tom následujícím startoval z pole positions. V celkovém hodnocení šampionátu skončil na třetím místě hned za neporazitelným duem z Mercedesu Juanem Manuelem Fangem a Stirlingem Mossem. Premiéru si odbili také Hermando Da Silva Ramos, Olivier Gendebien, Jesus Iglesias, Jean Lucas, Cesare Perdisa, Luigi Piotti, Mike Sparken, Alberto Uria, Piero Valenzano a Ted Whiteaway.

Mezi novými vozy se objevila značka Arzani Volpini, jejíž jediný pokus o vstup do světa Grand Prix skončil nezdarem při Grand Prix Itálie. Také vozům Connaught se při svém jediném startu nedařilo a ani jeden ze tří vozů nedokončil Grand Prix Velké Británie. Cooper se představil v podání již zmiňovaného Jacka Brabhama. Za volant Ferrari se vrátil po delší odmlce Giuseppe Farina naopak odešel Mike Hawthorn, kterého zlákal národní projekt Vanwall, ale v polovině sezóny se k rudým zase vrátil. Gordini přišlo o famozního Jeana Behru, který našel cestu k Maserati na uvolněné místo po Stirlingu Mossovi. Lancia k osvědčené dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi přibrala mladíka Castellottiho. Poté, co se zabil národní idol Ascari, Lancia přenechává vozy D50 Ferrarimu a svět velkých cen navždy opouští. Alfred Neubauer pro svůj tým Mercedes získal Stirlinga Mosse a Piera Taruffiho

Argentina

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Argentiny 1955.

Sezóna odstartoval v argentinském hlavním městě Buenos Aires. Závod se pořádal v extrémně horkých podmínkách a vyhrál jej Juan Manuel Fangio před Josém Froilánem Gonzálesem, Giuseppem Farinou a Mauricem Trintignantem. Třetí s Farinou a Tintignantem skončili také Umberto Maglioli. Podmínky způsobily, že mnoho řidičů zastavilo kvůli úlevě, což mělo za následek, že řidiči sdíleli různá auta. Situace byla tak matoucí, že organizátoři povolali účetní firmu, aby provedla audit výsledků. V důsledku sdílených vozů vedl Fangio šampionát o 5 2⁄3 bodu před Farinou a Trintignantem.

Monako

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Monaka 1955.

V ulicích Monaka byl v kvalifikaci nejrychelší Fangio a po startu vedle všechna kola až do 49. kdy ho zradila převodovka a musel odstoupit. Ve vedení závodu ho nahradil Striling Moss avčak i on o 30. kol pozděli utrpěl na spolehlivost jeho vozu a nekonči, ale přesto byl klasifikován. Závod nakonec vyhrál Maurice Trintignant a prozatím se posunul do vedení šampionátu. Ve svém druhém kariérním závodě dojel na druhém místě mladý ital Eugenio Castellotti, kterému tou dobou bylo pouhých 24 let. Na třetím místě skončil Jean Behra. Alberto Ascari měl v 80. kole ikonickou nehodu, kdy při výjezdu z tunelu ztratil kontrolu na vozem, přeletěl bariéru a závod zakončil v monackém přístavu. Jako zázrakem vyvázl bez vážnějších zranění, kromě zlomeného nosu. Toto byl jeho poslední závod ve Formuli 1.

Indianapolis 500

Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1955.

Bill Vukovich si jel pro třetí vítězství v Indy 500, součístí Formule 1. V 57. kole držel náskok 17 sekund, jenže naboural a vytvořil velkou nehodu při které zemřelo dalších 5 diváku, poté, co jeho auto přeletělo přes bariéru. Dramatický závod s téměř třemi minutami k dobru vyhrál Bob Sweikert.

Belgie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1955.

Mercedes byl tuto sezónu na zcela jiné úrovni oproti zbytku pole a jen tomu přidal na pravdě výsledek závodu. I přesto, že v kvalifikaci zvítězil s lehkým náskokem Eugenio Castellotti se svojí Lancií. V závodě vedl každé kolo Fangio. Cílovou vlajkou projel o 8 sekund dříve než jeho kolega Stirling Moss a až daleko za nimi (+1:40.5) byl Nino Farina. Vítěz kvalifikace Castellotti závod nedokončil z důvodu problému s převodovkou v 16. kole. Tímto závodem se Fangio zase vrátil do vedení šampionátu před Maurice Trintignanta.

Nizozemsko

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Nizozemska 1955.

Velká cena Nizozemska byla pořádána pouhých 8 dní po katastrofě při závodě 24 hodin Le Mans ve kterém zemřelo 84 lidí ve kterém Fangio s Mossem jako spolujezdci pro Mercedes, zatím co právě jejich druhý vůz byl tím, který byl vystřelen přes bariéru do davu diváků. Tato událost se nijak nepodepsala na výkonnosti obou jezdců a tento závod byl další ve kterém Fangio vedl od začátku až do konce a i přesto, že druhý Moss na něj v cíli ztrácel pouhé 3 desetiny. Třetí příčku získal Luigi Musso pro Maserati. V tomto závodě Fangio s předstihem vyhrál Mistrovství jezdců.

Velká Británie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1955.

Tento rok byl Silverstone nahrazen okruhem v Aintree. Mercedes neměl po celý závodní víkend nejmenšího konkurenta a z závod zakončil 1-2-3-4 (Moss, Fangio, Kling, Taruffi), zatím co nejlepší jezdec mimo Mercedes byl Luigi Musso za Maserati. Stirling Moss se touto výhrou stal prvním Britem, který zvítězil ve Velké ceně Velké Británie.

Itálie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1955.

Poslední závod sezóny byl na okruhu v Monze a v tomto závodě byla poprvé použita konfigurace trati, která obsahovala 2 klopené zatáčky doplňující klasický okruh. 2 jezdci Mercedesu, Moss a Kling, závod nedokončili zatím co jejich kolegové získali 1-2 (Fangio, Taruffi). Mladý Castellotti dojel na třetím místě a tyto 4 body mu pomohli na třetí místo v Mistrovství jezdců.

Pravidla

Pravidla šampionátu 1955 povolovala objem motorů 750 cc s kompresorem nebo 2 500 cc atmosférické. Do každého závodu se mohl přihlásit libovolný počet jezdců a nebylo ani omezen počet jezdců v jednotlivých týmech. Startovní čísla nebyla stabilní a měnila se každým závodem. Do hodnocení šampionátu se započítávalo 5 nejlepších výsledků ze 7 grand prix.

  • Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
    • 1. 8 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo

Vozy

Vůz Motor Typ Objem Zdvih/Vrtání Výkon Otáčky Hmotnost
Arzani Volpini F1 Maserati Speluzzi 4CLT 2.5 L4 řadový 4 2496 cc 90 / 94 mm 210 k 7100 /min 650 kg
Connaught B Alta 2.5 L4 řadový 4 2470 cc 90 / 93,5 mm 250 k 6700 /min 590 kg
Connaught Bs Alta 2.5 L4 řadový 4 2470 cc 90 / 93,5 mm 240 k 6500 /min 590 kg
Cooper T40 Bristol 2.0 L6 řadový 6 1971 cc 96 / 66 mm 140 k 5800 /min 510 kg
Ferrari 625 Ferrari 107 2.5 L4 řadový 4 2498 cc 90 / 94 mm 250 k 7200 /min 600 kg
Ferrari 555 Supersqualo Ferrari 106 2.5 L4 řadový 4 2497 cc 79,5 / 100 mm 270 k 7500 /min 590 kg
Ferrari 500 Ferrari 500 2.5 L4 řadový 4 1984 cc 78 / 90 mm 185 k 7500 /min 560 kg
Lancia Ferrari D50 Lancia Ferrari DS50 2.5 V8 90°V8 2486 cc 68,5 / 76 mm 265 k 8000 /min 640 kg
Gordini Type 16 Gordini 2.5 L6 řadový 6 2473 cc 82 / 80 mm 220 k 6000 /min 590 kg
Gordini Type 32 Gordini 2.5 L8 řadový 8 2475 cc 70 / 75 mm 250 k 8200 /min 650 kg
HWM 53 Alta 2.5 L4 řadový 4 1970 cc 90 / 83,5 mm 180 k /min kg
Lancia D50 Lancia DS50 2.5 V8 90°V8 2489 cc 63,1 / 73,6 mm 265 k 8500 /min 645 kg
Maserati 250F Maserati 250F 2.5 L6 řadový 6 2490 cc 75 / 84 mm 270 k 8000 /min 630 kg
Maserati 250Fs Maserati 250F 2.5 L6 řadový 6 2493 cc 75 / 84 mm 270 k 8000 /min 630 kg
Maserati A6GCM Maserati 250F 2.5 L6 řadový 6 1970 cc 72 / 76,2 mm 197 k 8000 /min 580 kg
Mercedes-Benz W196 Mercedes-Benz M196 2.5 L8 řadový 8 2496 cc 68,8 / 70 mm 257 k 8200 /min 640 kg
Mercedes-Benz W196s Mercedes-Benz M196 2.5 L8 řadový 8 2496 cc 68,8 / 76 mm 290 k 8500 /min 680 kg
Vanwall VW 55 Vanwall 254 2.5 L4 řadový 4 2490 cc 86 / 96 mm 250 k 7000 /min 570 kg

Složení týmů

Tým Konstruktér Šasi Motor Pneu Pilot
Alberto Uria Maserati A6GCM Maserati Pirelli Alberto Uria
Connaught Engineering Connaught B
Bs
Alta D Jack Fairman
Ken McAlpine
Cooper Car Co Cooper T40 Bristol D Jack Brabham
Daimler Benz AG Mercedes W196 Mercedes C André Simon
Hans Herrmann
Juan Manuel Fangio
Karl Kling
Piero Taruffi
Stirling Moss
E.N. Whiteaway HWM 53 Alta D Ted Whiteaway
Ecurie Rosier Maserati 250F Maserati Pirelli Louis Rosier
Equipe Gordini Gordini T16
T32
Gordini E Hermano da Silva Ramos
Jacques Pollet
Jean Lucas
Jésus Iglesias
Mike Sparken
Pablo Birger
Robert Manzon
Élie Bayol
Equipe Nationale Belge Ferrari 500 Ferrari E Johnny Claes
Gilby Engineering Maserati 250F Maserati D Roy Salvadori
Gould's Garage Maserati 250F Maserati D Horace Gould
Leslie Marr Connaught Bs Alta D Leslie Marr
Officine Alfieri Maserati Maserati 250F Maserati Pirelli André Simon
Carlos Menditéguy
Cesare Perdisa
Clemar Bucci
Harry Schell
Horace Gould
Jean Behra
Luigi Musso
Peter Collins
Roberto Mières
Sergio Mantovani
Owen Racing Organisation Maserati 250F Maserati D Peter Collins
R.R.C. Walker Racing Team Connaught B Alta D Peter Walker
Tony Rolt
Scuderia Ferrari Ferrari
Lancia
625
555
D50
Scuderia Ferrari
Lancia
E Eugenio Castellotti
Harry Schell
José Froilan González
Luigi Villoresi
Maurice Trintignant
Mike Hawthorn
Giuseppe Farina
Paul Frère
Piero Taruffi
Umberto Maglioli
Scuderia Lancia Lancia D50 Lancia Pirelli Alberto Ascari
Eugenio Castellotti
Louis Chiron
Luigi Villoresi
Scuderia Volpini Arzani Volpini F1 Speluzzi Pirelli Luigi Piotti
Stirling Moss Ltd Maserati 250F Maserati D John Fitch
Johnny Claes
Lance Macklin
Peter Walker
Vandervell Products Vanwall 55 Vanwall Pirelli Harry Schell
Ken Wharton
Mike Hawthorn

Závody započítávané do MS

Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
42. GP
16. leden
Argentina
Buenos Aires
(Výsledky)
Závod Juan Manuel Fangio Mercedes W196 Juan Manuel Fangio
Kolo Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Pole José Froilan González Ferrari 625
43. GP
22. květen
Monako
Circuit de Monaco
(Výsledky)
Závod Maurice Trintignant Ferrari 625
Kolo Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Pole Juan Manuel Fangio Mercedes W196
44. GP
30. květen
Indy 500
Indianapolis
(Výsledky)
Závod Bob Sweikert Kurtis Kraft 500C
Kolo Bill Vukovich Kurtis Kraft 500C
Pole Jerry Hoyt Stevens
45. GP
5. červen
Belgie
Spa-Francorchamps
(Výsledky)
Závod Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Pole Eugenio Castellotti Lancia D50
46. GP
19. červen
Nizozemsko
Zandvoort
(Výsledky)
Závod Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo Roberto Mières Maserati 250F
Pole Juan Manuel Fangio Mercedes W196
3. červenec Francie
Remeš
(zrušeno)
zrušeno zrušeno
47. GP
16. červenec
Velká Británie
Aintree
(Výsledky)
Závod Stirling Moss Mercedes W196
Kolo Stirling Moss Mercedes W196
Pole Stirling Moss Mercedes W196
31. červenec Německo
Nürburgring
(zrušeno)
zrušeno zrušeno
48. GP
11. září
Itálie
Monza
(Výsledky)
Závod Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo Stirling Moss Mercedes W196
Pole Juan Manuel Fangio Mercedes W196
21. září Švýcarsko
Bremgarten
(zrušeno)
zrušeno zrušeno
23. říjen Španělsko
Pedralbes
(zrušeno)
zrušeno zrušeno

Konečné hodnocení Mistrovství Světa

* Pilot ARG
MON
500
BEL
NED
GBR
ITA
body
1 Juan Manuel Fangio 1* Ret* 1* 1 2 1 40 (41)
2 Stirling Moss 4† 9 2 2 1* Ret* 23
3 Eugenio Castellotti Ret† 2 Ret 5 6† 3 12
4 Maurice Trintignant 2† 1 6 Ret Ret 8 11.33
5 Nino Farina 2† 4 3 DNS 10.33
6 Piero Taruffi 8† 4 2 9
7 Bob Sweikert 1 8
8 Roberto Mieres 5 Ret 5† 4* Ret 7 7
9 Jean Behra 6† 3† 5† 6 Ret 4 6
10 Luigi Musso 7† Ret 7 3 5 Ret 6
11 Karl Kling 4† Ret Ret 3 Ret 5
12 Jimmy Davies 3 4
13 Tony Bettenhausen 2† 3
14 Paul Russo 2† 3
15 Paul Frère 8† 4 3
16 Johnny Thomson 4 3
17 José Froilán González 2† 2
18 Cesare Perdisa 3† 8 2
19 Luigi Villoresi Ret† 5 DNS 2
20 Carlos Menditeguy Ret† 5 2
21 Umberto Maglioli 3† 6 1.33
22 Hans Herrmann 4† 1
23 Walt Faulkner 5† 1
24 Bill Homeier 5† 1
25 Bill Vukovich Ret* 1
26 Mike Hawthorn Ret Ret 7 6† 10 0
27 Harry Schell 6† Ret 9† Ret 0
28 Louis Chiron 6 0
29 Andy Linden 6 0
30 Jacques Pollet 7 10 Ret 0
31 Al Herman 7 0
32 Mike Sparken 7 0
33 Sergio Mantovani 7† 0
34 Hernando da Silva Ramos 8 Ret Ret 0
35 Lance Macklin DNQ 8 0
36 Pat O'Connor 8 0
37 Louis Rosier Ret 9 9 0
38 Ken Wharton 9† Ret 0
39 Jimmy Daywalt 9 0
40 John Fitch 9 0
41 Pat Flaherty 10 0
42 Duane Carter 11 0
43 Johnny Claes 11 0
44 Chuck Weyant 12 0
45 Eddie Johnson 13 0
46 Jim Rathmann 14 0
Robert Manzon Ret Ret Ret 0
Horace Gould Ret Ret Ret 0
Alberto Ascari Ret Ret 0
Élie Bayol Ret Ret 0
André Simon Ret Ret 0
Peter Collins Ret Ret 0
Peter Walker Ret Ret† 0
Jesus Iglesias Ret 0
Pablo Birger Ret 0
Alberto Uria Ret 0
Don Freeland Ret 0
Cal Niday Ret 0
Art Cross Ret 0
Shorty Templeman Ret 0
Sam Hanks Ret 0
Keith Andrews Ret 0
Johnnie Parsons Ret 0
Eddie Russo Ret 0
Ray Crawford Ret 0
Jimmy Bryan Ret 0
Jack McGrath Ret 0
Al Keller Ret 0
Johnny Boyd Ret 0
Ed Elisian Ret 0
Rodger Ward Ret 0
Jerry Hoyt Ret 0
Jimmy Reece Ret 0
Fred Agabashian Ret 0
Kenneth McAlpine Ret 0
Jack Brabham Ret 0
Roy Salvadori Ret 0
Leslie Marr Ret 0
Jean Lucas Ret 0
Clemar Bucci Ret† 0
Tony Rolt Ret† 0
Ted Whiteaway DNQ 0
* Pilot ARG
MON
500
BEL
NED
GBR
ITA
body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
ZlatáVítěz
Stříbrná2. místo
Bronzová3. místo
ZelenáBodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
FialováOdstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
ČernáDiskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle modrá Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
F FanBoost
G Nejrychlejší v kvalifikační skupině
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
  • * Nejrychlejší kolo (1 bod)
  • † piloti se střídali v řízení vozu

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.