Jean Lucas

Jean Lucas se narodil v Le Mans, místě pořádání automobilových závodů. Lucas zahájil svou závodní kariéru v Rallye, až později se přeorientoval na závody monopostů na uzavřených tratích. V roce 1949 se poprvé účastní slavného závodu, v blízkosti svého rodiště, když mu druhý vůz Ferrari 166MM nabídl Luigi Chinetti. V následujícím roce se ve stejném týmu pouští do boje v Monthlery. V roce 1952 se rozhodli okusit štěstí v závodě Panamerican, kde nakonec dojeli třetí. V roce 1953 opouští Ferrari a vstupuje do francouzského projektu Gordini. Je to právě Gordini, které mu pomohlo vstoupit do formule 1, aby se zde zúčastnil jediného závodu, Grand Prix Itálie 1955. Gordini potřebovalo náhradu za Roberta Manzona a tak povolalo právě Lucase. Lucas se do závodu v Monze kvalifikoval na 22. místě, ve výborně obsazeném závodě však nestačil na konkurenci a kroužil na posledním místě až do osmého kola, kdy ho vyřadila porucha na motoru.

V následujících letech se spolu s kamarády, mezi nimiž je i Andre Guelfi, pouští do projektu závodů v Maroku. Společně s kariérou závodního pilota rozjíždí i roli manažera spolu s Gérardem Crombacem, pro piloty Jo Schlessera a Harryho Schella. V roce 1956 byl druhý v závodě sportovních vozů 1000 km Paříže s Harrym Schellem a pátý v Grand Prix Caen. V roce 1957 je druhý v mezinárodním pohárů vozů formule 2 na trati v Remeši, kde má k dispozici Cooper. V tom samém roce zaznamenává svůj největší úspěch na trati v Le Mans, když při závodě na 24 hodin dojíždí na třetím místě s vozem Jaguar D-type. Vážná nehoda během Grand Prix Maroka, ukončila předčasně jeho sportovní kariéru.

V roce 1962 se spolu s přítelem „Jabby“ Crombacem založil měsíčník Sport Auto. Lucas byl již před časem angažován v jiném motoristickém časopise, Moteurs. Měsíčník, který dal základy pro anketu Volant Shell, jako ocenění pro nadějné francouzské piloty. Dalším jeho počinem byla koupě baru l’Action, který si vzal do správy Harry Schell. Tento bar se stal rychle oblíbeným místem setkání jezdců, jako byly Jean Behra, André Simon, Peter Collins nebo Amédée Gordini. V roce 1976, Jean Lucas opustil redakci časopisu, aby se mohl věnovat další své vášni, koním v měsíčníku Chevaux et Cavaliers a zároveň se stal šéfredaktorem deníku L'éclair de Nantes.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Lucas (pilote) na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Lucas na Wikimedia Commons
• Jean Lucas na Mémoire des Stands