Zboží (Dvůr Králové nad Labem)

V době protireformace během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků v roce 1742 organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli, jež byla na indexu,[5] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené kacíře (nekatolíky) a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Zboží prokazatelně odešli:[6][7]

• Václav Kalecký, který emigroval v roce 1742 s manželkou a dětmi do Münsterbergu v pruském Slezsku. Usadil se v Kunzendorfu a zemřel před rokem 1749. Dne 2.1.1746 v Münsterbergu zažádal o podíl v plánované české kolonii Husinec. V roce 1753 byla majitelkou jedné usedlosti v Husinci Anna Kalecká, vdova. Anna patří mezi zakladatele české obce Husinec – v pruském Slezsku. Zemřela ve věku 60 let dne 8. 12. 1771. V Husinci se vdávala dne 19.5.1772 Lidmila Kalecká, dcera Václava.
• Václav Novák ze Zboží emigroval rovněž v roce 1742 do Münsterbergu - s manželkou a sedmi dětmi.
• Jiří Staněk emigroval rovněž v roce 1742 do Münsterbergu – s manželkou a dětmi.
• Martin Strnad emigroval rovněž v roce 1742 do Münsterbergu.

Kazatelem sboru v Husinci a německé Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.