Labská cyklotrasa

Labská stezka se řadí mezi nejoblíbenější cyklotrasy v Česku, v Německu i v celé Evropě. Během hlavní cykloturistické sezóny je navštěvována statisíci návštěvníky z mnoha zemí. V České republice probíhá měření návštěvnosti Labské stezky pomocí automatických sčítačů a to na několika místech ve třech krajích (Královéhradecký, Středočeský a Ústecký). Trend návštěvnosti je neustále stoupající jak uvádí i tisková zpráva Královéhradeckého kraje z roku 2021[5]. Prakticky na všech měřených místech v Česku dosahuje návštěvnost přes 100 tisíc návštěvníků ročně.[6] Za rok 2020 byla nejvyšší návštěvnost v Poděbradech, kde je zaznamenána celková roční návštěvnost přes 300 00 tisíc návštěvníků.

Oblíbená je Labská stezka také v Německu, kde probíhá každoroční průzkum o cykloturistice (Radreiseanalyse). Ten je pořádán již od roku 1998 německým cykloklubem ADFC. V roce 2020 se tohoto průzkumu účastnilo téměř 11 tisíc respondentů. A Labská stezka v roce 2020 zvítězila a připsala si již 15. vítězství. Dvakrát byla na druhé příčce v této největší německé anketě o cykloturistice.

Na trase Labské stezky je velké množství turisticky atraktivních cílů, a to jak přírodních tak i kulturně-historických. Níže je uveden výběr jen několika míst, která stojí za zastávku.

• Královéhradecký kraj - NP Krkonoše, pramen Labe, Les Království, Zoo Dvůr Králové nad Labem, Kuks, pevnost Josefov, Hradec Králové
• Pardubický kraj - Kunětická hora, Pardubice, Břehy, Národní hřebčín Kladruby nad Labem - památka UNESCO
• Středočeský kraj - Kolín, Poděbrady, Nymburk, Mělník, soutok Labe a Vltavy
• Ústecký kraj - Roudnice nad Labem, pevnost Terezín, Litoměřice, hrad Střekov v Ústí nad Labem, Děčín, NP České Švýcarsko

V Ústeckém kraji má pak Labská stezka i speciální cykloturistický web, ten je dostupný na adrese www.stredohori.cz/LS.

Také část trasy v Německu nabízí mnoho zajímavých míst. Hned u hranic s Českém je to Národní park Saské Švýcarsko, nedaleko jsou i krásná města jako Pirna, Drážďany nebo Míšeň .[7]

V roce 2020 oslavila Labská stezka v Německu 25 let existence. V Česku pak plány na vybudování trasy kolem Labe sahají do osmdesátých let 20. století, kdy roku 1983 připravil Jaroslav Ritter ve spolupráci se svým synem Janem návrh „Polabské cesty zdraví“, jež představovala spojnici z Pardubic do Mělníka.[8] Na realizaci jejich plánu ovšem tehdy nebyly finanční prostředky, a proto se první souvislý úsek podařilo dokončit až na začátku devadesátých let téhož století.[9]

Nejvíce úseků samostatné cyklostezky bylo zatím vystavěno v Ústeckém kraji, kde nejdříve své "příměstské" úseky vybudovala velká města jako jsou Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice nebo Roudnice nad Labem. Od roku 2010 se pak stal hlavním budovatelem Ústecký kraj, který postupně vystavěl mnoho úseků mezi těmito velkými městy. Dokončení posledních pár kilometrů stezky je na území kraje v plánu na rok 2021 či 2022. Poté se bude jednat prakticky o souvislou stezku bez aut (vyjma pár průjezdů přes obce). O historii budování Labské stezky v Ústeckém kraji byla připravena i speciální putovní výstava. Ta je k dispozici i v online verzi zde.

• 
  Podzimní Labská stezka u Roudnice nad Labem
• 
  Labská stezka Těchlovice
• 
  Labská stezka u Dobříně
• 
  Labská stezka u Velkého Března
• 
  Labská stezka u Litoměřic
• 
  Labská stezka v Labském kaňonu
• 
  Labská stezka na hranicích s Německem
• 
  Labská stezka v Ústí nad Labem
• 
  Odpočívadlo na Labské stezce v Sebuzíně
• 
  Cyklotrasa v Neratovicích
• 
  Labská stezka v Hostinném
• 
  Cyklotrasa za Hradcem Králové jako součást Hradubické labské cyklostezky