Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn (německy Spindlermühle nebo Spindelmühle, polsky Szpindlerowy Młyn) je město v Krkonoších v okrese Trutnov a zároveň nejnavštěvovanější horské středisko v Česku.[3] Žije zde 979[1] obyvatel. Město má rozlohu 7 694 hektarů. V centru města končí silnice II/295, na kterou navazuje horská silnice na Špindlerovu boudu.

Špindlerův Mlýn
Svatý Jan Nepomucký u Bílého mostu ve Špindlerově Mlýně
znak
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0525 579742
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVrchlabí
Okres (LAU 1)Trutnov (CZ0525)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°43′34″ s. š., 15°36′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel979 (2022)[1]
Rozloha76,94 km²
Nadmořská výška718 m n. m.
PSČ543 51
Počet domů396 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřaduSvatopetrská 173
543 51 Špindlerův Mlýn
[email protected]
StarostaBc. Vladimír Staruch
Oficiální web: www.mestospindleruvmlyn.cz
Úřední web: www.spindleruvmlyn.org
Špindlerův Mlýn
Další údaje
Kód obce579742
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

V němčině se město dříve nazývalo Spindlermühle podle rodiny Spindlerových, která vlastnila v obci mlýn.[4] Předtím se však obec vždy jmenovala Svatý Petr (dnes část města). Jenže v žádosti o povolení stavby kostela, zaslané císaři, bylo u podpisů rovněž uvedeno – sepsáno ve Špindlerově mlýně. Žádost totiž občané sepisovali právě v tomto mlýně Špindlerů. A jelikož jsou podobné názvy obcí v německy mluvících zemích časté, došlo k omylu a zpět se vrátilo povolení ke stavbě kostela v obci Špindlerův Mlýn. Občané raději obec přejmenovali, aby mohli stavět. Zaslání nové žádosti by mohla být brána jako urážka neomylného úřadu a kostel by tu už určitě nestál.[zdroj?]

Ve stabilním katastru z roku 1842 se objevuje Špindlerův mlýn jako Břetenský mlejn (později je běžně nazýván Vřetenový mlýn[5]), což vzniklo naivním překladem německého Spindelmühle (Spindel – vřeteno, Mühle – mlýn).[6]

Historie

Nejstarší dochovaný záznam o Špindlerově mlýně pochází z počátku 16. století, kdy několik chalup sloužilo jako útočiště horníkům pracujícím v nedalekých hutích, které zpracovávaly železnou rudu. Mezi lety 1516–1521 český král Ludvík Jagellonský povolil horníkům lhůty k placení desátků a úlevy. Těžba rud stříbra, mědi a arsenu přilákala Kryštofa z Gendorfu, který posléze získal vrchlabské panství a výrazně se zasloužil o to, aby bylo Vrchlabí roku 1533 povýšeno na horní město. O sto let později, v roce 1621, dokonce putoval do Prahy ze Svatého Petra náklad mědi a stříbra cca za 10 000 zlatých. V 17. století těžbu přerušila třicetiletá válka. Poté doly změnily majitele, ale snahy těžbu obnovit se ukázaly marné. Poslední pokusy o znovuobnovení těžby proběhly na začátku 20. století.

Rozvoj cestovního ruchu

Od počátku 19. století se ve Špindlerově Mlýně začal rozvíjet cestovní ruch. V druhé polovině 19. století došlo k proměně několika opuštěných chalup na horské letovisko. Ke zvýšení dostupnosti celé oblasti přispělo zbudování silnice z Vrchlabí v roce 1872. Roku 1888 zde začaly fungovat lázně. Na konci 19. století, v roce 1894, bylo na území Špindlerova Mlýna celkem 18 hotelů a restaurací.[3] Cestovní ruch (pohostinství) tak pomalu začal nahrazovat pastevní (tedy budní) i těžební hospodářství.

Do 20. století zde bylo populární trávit čas především v létě, postupně se zde začaly provozovat i zimní sporty. První sedačková lanovka zde byla zprovozněna v roce 1947, vedla ze Svatého Petra na Pláň. K roku 2016 zde bylo celkem 43 hotelů, 134 penzionů a 23 horských bud. Středisko navštěvují především čeští turisté, ve velkém sem jezdí také Němci, Poláci či Nizozemci.

Po druhé světové válce se zde pastevní hospodářství a celkově zemědělství přestalo na úkor turistickému ruchu provozovat.[7]

Sporty

Zima

Město se řadí k nejznámějším a nejnavštěvovanějším střediskům zimních sportů v České republice. Lůžková kapacita se pohybuje kolem 10 tisíc lůžek. Špindlerův Mlýn má pro zimní sporty ideální podmínky. Lyžařské a běžecké tratě jsou v provozu až 5 měsíců v roce. Profesionálně upravované sjezdové tratě různého stupně obtížnosti dosahují celkové délky 25 km. Celkem 14 lanovek a vleků zajišťuje přepravní kapacitu 17 500 lyžařů za hodinu. S jedním skipasem lze lyžovat na sjezdovkách v 5 lyžařských areálech (Stoh, Medvědín, Hromovka, Horní Mísečky a Labská). Většinu sjezdovek tu v případě nižší sněhové pokrývky uměle zasněžují.

Léto

Špindlerův Mlýn nabízí mnoho atrakcí i v létě. V letních měsících jsou zde ideální podmínky pro pěší turistiku a horská kola. Ve Špindlerově Mlýně se mimo jiné nachází i aquapark, bobová dráha či lanové centrum. Špindlerův Mlýn se stal křižovatkou turistických tras. V samotném centru města začíná nejstarší turistická trasa v Krkonoších, Harrachovská cesta. Ta vede na Labskou boudu. V okolí je možné navštívit turistické chaty Špindlerovu boudu, ruinu Petrovy boudy a další. Okolí Špindlerova Mlýna lze projít po turistických trasách přes Horní Mísečky, pramen Labe, Sněžné jámy a Labskou boudu. Na jihovýchodě vede turistická trasa na Výrovku nebo na Friesovy boudy a chalupu Na Rozcestí. Ze Špindlerova Mlýna vede vcelku přímá turistická trasa na Sněžku; měří zhruba 10 kilometrů.

Přírodní poměry

Špindlerův Mlýn leží v nadmořské výšce 575 –1555 m v Krkonoších. Nejvyšším bodem obce je Luční hora, druhá nejvyšší hora České republiky. Leží při soutoku řeky Labe a Svatopetrského potoka, nazývaného též Dolský potok.

Pamětihodnosti
Bílý most

Části města

Město se dělí na části, které odpovídají katastrům, a ty dále na základní sídelní jednotky[9]:

část obcekatastrzákladní sídelní jednotky
Špindlerův MlýnŠpindlerův MlýnBrádlerovy boudy, Davidovy Boudy, Jelení boudy, Medvědí bouda, Petrovka, Svatý Petr, Špindlerovka, Špindlerův Mlýn, Tabulové Boudy
BedřichovBedřichov v KrkonošíchBedřichov, Martinovka
LabskáLabskáLabská, Čerstvá Voda
Přední LabskáPřední LabskáKlínové boudy, Přední Labská

Filmotéka
zimní Výrovka

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SPITZEROVÁ, Barbora. Návštěvnost střediska Špindlerův Mlýn v letním a zimním období [online]. Jihlava: 2016 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.
  4. PALÁTKOVÁ, Dáša; RICHTER, Josef. Špindlerův mlýn 1793–2003. Krkonoše, Jizerské hory. Správa Krkonošského národního parku, 2003-12-31, roč. 36, čís. 7, s. 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  5. Z našich časopisů. Naše řeč. 1930, roč. 14, čís. 4. Dostupné online.
  6. ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966.
  7. Budní hospodářství. Bradlerovy boudy [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  8. Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
  9. Základní sídelní jednotky - Obec Špindlerův Mlýn. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-30.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.