Mihoukovice
Mihoukovice (s předložkou 2. pád do Mihoukovic, 6. pád v Mihoukovicích) jsou vesnice, místní část městyse Budišova. K Mihoukovicím přísluší také osada Rejdůveň, kterou prochází silnice z Budišova na Kamennou. Mihoukovice a Rejdůveň čítají společně 135[1] obyvatel.
Mihoukovice | |
---|---|
Mihoukovická cesta a kaplička | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Budišov |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°16′12″ s. š., 16°1′45″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 135 (2011)[1] |
Katastrální území | Budišov (0 km²) |
Nadmořská výška | 476 m n. m. |
PSČ | 675 03 |
Počet domů | 58 (2011)[1] |
Mihoukovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 15482 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografická charakteristika
Mihoukovice (spolu s osadou Rejdůveň) jsou částí Budišova, oddělenou tokem Kundelovského potoka, na východ od vlastního Budišova a na jih od kopce Kněžského (507 m n. m.). Leží jižně od silnice č. II/390, na niž jsou napojeny silnicí č. III/3906, vedoucí od Budišova přes Pyšel na Ocmanice a Náměšť nad Oslavou.
Mihoukovice nemají vlastní katastrální území, rozkládají se ve středovýchodní části katastrálního území Budišova.
Historie
Jižně od Mihoukovic, poblíž potoka napájejícího rybník Pyšelák bylo nalezeno paleolitické retušované škrabadlo z pazourku.[2]
První písemná zmínka o Mihoukovicích pochází z roku 1798. Tohoto roku byly založeny na místě lesa jako osada Budišova. Stalo se tak z rozhodnutí Joachyma rytíře Stettenhofen. Ten je pojmenoval podle šlechtického přídomku své manželky Františky z Mihoukovic, svobodné paní z Schoenewitzu. Vedle Mihoukovic založil i další dvě vesnice: Klementice (1799) a Jáchymov (1798).[3]
Mihoukovická kaplička byla vysvěcena roku 1898. Elektřina byla do vesnice zavedena roku 1926, asfaltová silnice pak v letech 1932–1933. Téhož roku byl v Mihoukovicích ustaven samostatný hasičský sbor; hasičská zbrojnice byla otevřena roku 1936.[3]
Územněsprávně byly Mihoukovice od roku 1869 vedeny jako osada, resp. část obce Budišova.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 185 | 196 | 230 | 229 | 235 | 244 | 209 | 184 | 200 | 202 | 170 | 133 | 124 |
Osobnosti
- Josef Slabý (1911–?), stavitel a vodohospodář
- Vlastimil Zejda (1934–), pilot a plachtař
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- Budišovský zpravodaj. 1999, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25. Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 316.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Literatura
- PALAS, Karel. Joachym rytíř Stettenhofen. In: Vladimír Němeček. Budišov u Třebíče – městečko Vysočiny. Budišov u Třebíče: Místní národní výbor, 1968.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mihoukovice na Wikimedia Commons