František Saleský Bauer
František Saleský kardinál Bauer, německy Franz Salentin von Sales Bauer, pokřtěn jako František Karel (26. ledna 1841 Hrachovec[1] – 25. listopadu 1915 Olomouc), byl český katolický duchovní a teolog, 8. biskup brněnský (1882–1904) a 8. arcibiskup olomoucký (1904–1915).
Jeho Eminence prof. František Saleský kardinál Bauer | |
---|---|
8. biskup brněnský 8. arcibiskup olomoucký | |
Portrét od J. Vilímka | |
Předchůdce | Theodor Kohn - Arcidiecéze olomoucká |
Nástupce | Lev Skrbenský z Hříště Arcidiecéze olomoucká |
Heslo | „„Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje““ |
Znak | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 26. ledna 1841 |
Místo narození | Hrachovec, Morava Rakouské císařství |
Datum úmrtí | 25. listopadu 1915 (ve věku 74 let) |
Místo úmrtí | Olomouc Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Řády a ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův Čestné občanství Moravských Budějovic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ukončil gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze dne 19. července 1863. Byl jmenován kaplanem ve Vyškově, brzy se ale vrátil do Olomouce, kde působil od r. 1865 jako adjunkt a od r. 1867 jako mimořádný profesor biblistiky na teologické fakultě. V letech 1873–1882 přednášel novozákonní biblistiku na Teologické fakultě v Praze, v letech 1880–1882 byl rektorem pražského kněžského semináře.[2]
Biskup, arcibiskup, kardinál
Jako brněnský biskup proslul horlivým udělováním svátostí a stavebními podniky. Svátost biřmování udělil 365 tisícům biřmovanců. Posvětil 39 nových kostelů a 55 oltářů, také hlavní oltář v brněnské katedrále. Podílel se také na založení Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka v roce 1886. Do Brna svolal dvakrát český katolický sjezd. Zasazoval se o jazykovou rovnoprávnost na Moravě.[2] Zasloužil se o novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, k níž nechal přistavět dvě nové věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci novogotickou domácí kapli Sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887), která je spolu s katedrálou dominantou Petrova. Ze zdravotních důvodů podal rezignaci, ta ale nebyla přijata.
Úřadu olomouckého arcibiskupa se ujal v těžké době po vynucené rezignaci arcibiskupa Theodora Kohna se záměrem uklidnit poměry. Na svého předchůdce navázal v tom, že pokračoval v jím zavedené praxi každoročních exercicií pro kněze. Stal se patronem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911. Roku 1904 obdržel velkokříž Řádu Františka Josefa, později i velkokříž Leopoldova řádu. V roce 1909 vysvětil v duchu svého biskupského hesla v nově vybudovaném Zemském léčebném ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži ústavní kostel svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1911 jej papež Pius X. jmenoval kardinálem s titulem svatého Jeronýma. Pro zhoršující se zdraví se nemohl zúčastnit konkláve v r. 1914 a v listopadu následujícího roku zemřel. Pohřben je v katedrále sv. Václava v Olomouci. Jeho biskupské heslo znělo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“.
V místě jeho rodiště, Hrachovci (místní část Valašského Meziříčí), je nedaleko mlýna, kde se narodil, umístěn jeho památník.
Erby
Jako biskupovi brněnskému mu byl udělen v roce 1887 znak čtvrcený, v prvním a čtvrtém modrém poli znak brněnské kapituly (zkřížený klíč a meč), ve druhém a třetím stříbrném modré mlýnské kolo; tento znak je také vytesán na Petrově. V Olomouci užíval dva znaky. Do jmenování kardinálem čtvrcený znak arcidiecéze ze středním polceným štítkem (heraldicky vpravo se svatým Václavem ze znaku olomoucké kapituly, heraldicky vlevo dělený znak užívaný v Brně). Od roku 1912 užíval znaku čtvrceného, v prvním a druhém poli se znakem arcidiecéze, v třetím a čtvrtém poli původní střední štítek.
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 12)
Literatura
- Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 18.
- Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 151.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 75–77.
- POJSL Miloslav, Teologická fakulta v Olomouci (1860-1946), in: Fiala Jiří – Kašpar Zdeněk – Mlčák Leoš – Pojsl Miloslav – Urbášek Pavel, Univerzita v Olomouci (1573-2009), Olomouc, UP 2009 (ISBN 978-80-244-2227-5), 85–96.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 59.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 283.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Saleský Bauer na Wikimedia Commons
- Životopis na stránkách ČBK
- Kardinál Bauer na Catholic Hierarchy
- Kardinál Bauer na stránkách Salvadora Mirandy
- portrét a znak na stránkách vatikánké heraldiky
- Životopis na stránkách biskupství brněnského.
- Životopis, portrét a znak na stránkách encyklopedie Brna
- Záznam o narození v matrice na stránkách Zemského archivu v Opavě
- Erbovní listina Archivováno 12. 2. 2013 na Wayback Machine na stránkách Národního archivu (církevní znaky / Olomouc); znak se středním štítkem.
- Saleský, František : Filothea, čili, Nawedení k bohomyslnému žiwotu...,1865. Dostupné online
- František Saleský Bauer na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine
Rektor Arcibiskupského semináře v Praze | ||
---|---|---|
Předchůdce: ??? |
1880–1882 František Saleský Bauer |
Nástupce: ??? |
8. biskup brněnský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karel Nöttig |
1882–1904 František Saleský Bauer |
Nástupce: Pavel Huyn |
8. arcibiskup olomoucký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Theodor Kohn |
1904–1915 František Saleský Bauer |
Nástupce: Lev Skrbenský z Hříště |