Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie
Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Budišov u Třebíče. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kolem kostela se nachází hřbitov.[2]
Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie v Budišově | |
---|---|
kostel sv. Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Třebíč |
Obec | Budišov |
Souřadnice | 49°16′11,98″ s. š., 16°0′1,89″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | třebíčský |
Farnost | Budišov u Třebíče |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románský |
Výstavba | 13. století |
Další informace | |
Kód památky | 19398/7-2560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kostel má pozdně románské jádro pocházející z 12. století[2], náležející kostelu Panny Marie (což bylo původní zasvěcení). Pravděpodobně byl založen beneditktinskými mnichy z třebíčského kláštera a dle pověsti poslední opat kláštera je v tomto kostele pohřben. Ve 13. století byla postavena gotická sakristie a ve 14. století pak byla kostelní loď zaklenuta gotickými oblouky a nad románskou apsidou vznikl presbytář. V roce 1414 majitelé panství přistavěni ke kostelu i kapli svatého Gotharda, která později byla zbořena. Později byla přistavěna i gotická jižní loď kostela. Později, po požáru kostela, byla kostelní loď v roce 1720 barokně zaklenuta, prolomena nová okna a vestavěna hudební kruchta. Výzdobu kostela v roce 1729 provedl malíř Antonio Joseph Prenner, v roce 1672 byla do kostela instalována cínová křtitelnice.[2]
V roce 1722 byla postavena renesanční věž kostela, v době vládnutí hrabat Paarů byla umístěna železná korouhev, v roce 1982 pak byla nahrazena měděnou, posléze spadla a na věž byla navrácena až v roce 2011. Na věži jsou umístěny tři zvony, kdy největší z nich byl ulit v roce 1524.[2] V roce 1911 byla zřízena panská oratoř se schodištěm. [3]
Popis
Jedná se o jednolodní stavbu s odsazeným kněžištěm, k jehož severní zdi přiléhá sakristie s panskou oratoří v patře. K jižní zdi přiléhá trojboce uzavřená kaple sv. Gotharda. Závěr kněžiště je opatřen opěrnými pilíři s pultovou stříškou. V kněžišti se nacházejí úzká okna dělená středním prutem, v lomeném záklenku se čtyřlistými kružbami. Nad hřebenem střechy je monumentální korouhev v podobě siluet postav Panny Marie a sv. Gotharda.
Kněžiště je zaklenuto jedním polem křížové žebrové klenby a lunetovým závěrem. Plochostropá oratoř je přístupna z vnějšího přiloženého schodiště. Kněžiště se otevírá do lodi vítězným obloukem se segmentovým záklenkem. Loď je zaklenuta valeně s výsečemi. Klenební plochu pokrývá malba znázorňující korunování a oslavu panny Marie apoštoly a starozákonní proroky. Jižní zeď je prolomena třemi lomenými oblouky do kaple, zaklenuté valeně s výsečemi.[3]
Na rozích ochozu věže jsou umístěny sochy z lasturového vápence zobrazující různé světce či svatého Gotharda. Na vrcholu věže se nachází korouhev, která je dle knihy českých rekordů největší v republice, je vysoká 4,2 metru, široká 2,5 metru a váží 440 kg.[2][4]
Galerie
- Pohled na kostel
- Věž bez korouhve
- Fara
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-19]. Identifikátor záznamu 130160 : Kostel sv. Jana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Městys Budišov. Památky [online]. Budišov: Městys Budišov [cit. 2016-11-12]. Dostupné online.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 302-303.
- ŘÍHOVÁ, Ivana. Budišovský unikát: zlacená korouhev na kostele je zapsaná v knize rekordů. Třebíčský deník. 2021-02-24. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Informace na webu dedictvivysociny.cz