Kojatín
Obec Kojatín se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 93[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Valdíkov, Budišov a Pozďatín.
Kojatín | |
---|---|
Hlavní ulice v Kojatíně | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 510645 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Třebíč |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′34″ s. š., 16°0′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 93 (2022)[1] |
Rozloha | 4,48 km² |
Katastrální území | Kojatín |
Nadmořská výška | 470 m n. m. |
PSČ | 675 03 |
Počet domů | 43 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kojatín 6 67503 Budišov u Třebíče [email protected] |
Starosta | Miroslav Ujčík |
Oficiální web: www | |
Kojatín | |
Další údaje | |
Kód obce | 510645 |
Kód části obce | 151211 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1104 a nachází se v zakládací listině třebíčského kláštera. V blíže neznámé době ve vsi vznikla tvrz připomínaná jako pustá v jediné zmínce z počátku šestnáctého století. Zanikla, nejspíše i se vsí, pravděpodobně během česko-uherských válek ve druhé polovině patnáctého století.[3] Podle Františka Dvorského byla vesnice vypálena až v roce 1545. Z původních 200 lidí zde nezůstal nikdo. Až po dlouhých 200 letech byla obec opětovně vystavěna. Ještě v roce 1628 se uvádí jakou část Smrku, kdy však je uvedena jako pustá vesnice. Obec byla znovu vystavěna až v roce 1712.[4] V roce 1748 se od farnosti ve Vladislavi odtrhly vesnice Střížov a Kojatín.[5] V roce 1834 získala obec pečeť a v roce 1879 byla ve vsi postavena kaple panny Marie.[6]
Do roku 1849 patřil Kojatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1962 patřil Kojatín pod Pozďatín a mezi lety 1962 a 1980 byla obec začleněna pod Smrk, následně se obec osamostatnila.[7][8]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 118 | 116 | 102 | 114 | 123 | 123 | 151 | 135 | 134 | 124 | 129 | 74 | 87 |
Politika
Volby do poslanecké sněmovny
2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (37.77 %) | ČSSD (25.0 %) | KSČM (19.6 %) | ANO (45.09 %) | SPOLU (31.03 %) |
2. | ODS (22.22 %) | TOP 09 (22.22 %) | TOP 09 (17.64 %) | ČSSD (11.76 %) | ANO (25.86 %) |
3. | KSČM (13.33 %) | VV (13.88 %) | ČSSD (15.68 %) | ODS (9.8 %) | Piráti+STAN (15.51 %) |
účast | 80.36 % (45 z 56) | 61.67 % (37 z 60) | 73.91 % (51 z 69) | 71.83 % (51 z 71) | 82.19 % (60 z 73) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (52.5 %) | ČSSD (36.36 %) | ANO 2011 (20.83 %) | ANO (25.53 %) |
2. | ODS (20.0 %) | KSČM (15.15 %) | KDU-ČSL (18.75 %) | STAN+SNK ED (21.27 %) |
3. | KDU-ČSL (10.0 %) | Pro Vysočinu (15.15 %) | STO (12.5 %) | ODS+STO (19.14 %) |
účast | 70.69 % (41 z 58) | 56.25 % (36 z 64) | 71.64 % (48 z 67) | 69.86 % (51 z 73) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 65.08 %, tj. 41 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 45 ze 63 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 78.38 %, tj. 58 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 79.73 %, tj. 59 ze 74 oprávněných voličů.[20]
Doprava
Kolem vesnice vede železniční trať Křižanov–Studenec se zastávkou Kojatín. Na stavbu železnice byl využit také kámen vytěžený v místním lomu, který je dnes zatopený a jeho zachovalé okolí je vyhledáváno turisty.[21]
Pamětihodnosti
- Kaplička Panny Marie z roku 1879
- tvrz Kojatín
- přírodní památka Maršovec a Čepička
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Ladislav Hosák, Metoděj Zemek. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. Kapitola Kojatín – tvrz, s. 122.
- DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1908. 342 s. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 182–183.
- PRUDÍK, Josef. Vladislav 1548–1948 – jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko. Vladislav: Místní národní výbor Vladislav, 1948. 102 s. S. 21.
- Historie obce Kojatín [online]. Penzion u Holubů, 2004-08-20 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 127.
- BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 105.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Zatopené lomy: Vysočina – Kawi.cz. kawi.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kojatín na Wikimedia Commons
- Kojatín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)