Svitavská pahorkatina

Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).

Svitavská pahorkatina
Obec Řetůvka a Řetovský hřbet z rozhledny Andrlův chlum
Nejvyšší bod692 m n. m. (Baldský vrch)
Délka97 km
Šířka31 km
Rozloha1712,8 km²
Střední výška412 m n. m.
Nadřazená jednotkaVýchodočeská tabule
Sousední
jednotky		Východolabská tabule
Orlická tabule
Podorlická pahorkatina
Boskovická brázda
Hornosvratecká vrchovina
Železné hory
Podřazené
jednotky		Českotřebovská vrchovina
Loučenská tabule
Chrudimská tabule
SvětadílEvropa
StátČesko Česko

Svitavská pahorkatina na mapě Česka
Horninyslínovec, prachovec, spongilit, pískovec, sedimenty
PovodíChrudimka, Loučná, Svitava, Labe
Souřadnice49°52′54″ s. š., 16°18′52″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIC-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla
Řeka Chrudimka v Chrudimi, přírodní památka Ptačí ostrovy
Přírodní rezervace Střemošická stráň, čelo kuesty

Území celku má zhruba tvar skloněného trojúhelníku, jehož vrcholy se rozprostírají mezi sídly Chvaletice na severozápadě, Kostelec nad Orlicí na severu a Letovice na jihu. Z větších sídel uvnitř celku lze zmínit Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí a Svitavy.

Charakter území

Je to členitá pahorkatina s členitějším vrchovinným územím na východě, převážně v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky a Svitavy, na severozápadě Labe. Leží převážně na slínovcích, prachovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s lokalitami neogenních mořských a říčních a pleistocenních říčních (proluviálních) a navátých (eolických) sedimentů. Je zde rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační povrch v oblasti křídových antiklinál, synklinál a okrajových sedimentárních stupňovin, charakterizovaný zejména plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami a pleistocenními říčními terasami Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Svitavy a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi.[1]

Celkem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Severního moře (povodí Labe, resp. Orlice) a Černého moře (povodí Dunaje, resp. Moravy). Do Černého moře míří řeka Svitava a její přítoky v jižním cípu pahorkatiny. Severní část s řekami Chrudimka, Loučná, Novohradka, Třebovka či Tichá Orlice je odvodňována Labem.

Geomorfologické členění

Celek Svitavská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Českotřebovská vrchovina (VIC–3A) na východě, Loučenská tabule (VIC–3B) uprostřed a Chrudimská tabule (VIC–3C) na severozápadě.

Pahorkatina sousedí s celky Východolabská tabule na severozápadě, Orlická tabule na severu, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihovýchodě, Hornosvratecká vrchovina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[1]

Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů ve Svitavské pahorkatině.
Řeka Loučná protékající Litomyšlí
Skalní suk Čertova skála

Nejvyšším bodem Svitavské pahorkatiny je Baldský vrch (692 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny jen některé z mnoha vrcholů s výškou nad 600 m n. m. v Českotřebovské vrchovině.

název vrcholuvýška (m n. m.)podřazená jednotka
Baldský vrch 692 Českotřebovská vrchovina
Drašarov 686 Českotřebovská vrchovina
Roh 660 Českotřebovská vrchovina
Modřecký vrch 657 Loučenská tabule
Mladějovský vrch 647 Českotřebovská vrchovina
Mirand 639 Českotřebovská vrchovina
Kozlovský kopec 601 Českotřebovská vrchovina
Andrlův chlum 560 Českotřebovská vrchovina
Heráně 454 Chrudimská tabule
Košumberk 376 Loučenská tabule
Vinice 318 Loučenská tabule
Bučkův kopec 315 Loučenská tabule
Pumberky 300 Chrudimská tabule
Chrást 284 Chrudimská tabule
Čertova skála 216 Chrudimská tabule


Odkazy

Reference
  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.