Široký Důl

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269. Obec byla založena lokátorem, najatým premonstrátským klášterem v Litomyšli, a proto rozvržení její zástavby odpovídá lesní lánové vsi.[3]

V r. 1820 byla v Širokém Dole zřízena filiální škola Sebranic s přiškolením Stříteže.[4]

Stejně jako z okolních obcí (Dolní Újezd, Vlčkov aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Širokého Dolu. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Ze Širokého Dolu prokazatelně uprchli:[5]

• Václav Břen /Břeň/Brschen/ (8.8.1715 Široký Důl – 13.4.1784 Berlín). Emigroval v první slezské válce v roce 1742, nešel ale do pruského Slezska, šel do Berlína, kde byl později přijat do českého bratrského sboru vedeném Janem Jeníkem.
• Anna Krejčová, rozená Břenová (červenec 1707 Široký Důl – 30.8.1773 Berlín). Příbuzná Václava (sestra?). Emigrovala s manželem už v roce 1732. Její manžel Tomáš Krejčí se později stal v Berlíně členem konsorcia české fabriky (tj. byl fabrikantem). U Jana Břena (otec?) se roku 1735 konala v Širokém Dole zakázaná tajná shromáždění.[6]
• Pavel Pulkrábek /Bulkrabie/Burggraf/ (26.10.1718 Široký Důl – 13.10.1768 Rixdorf). Emigroval v roce 1742 se svými sourozenci.[7]
• Václav Pulkrábek /Burggraf/ (8.8.1727 Široký Důl – 12.7.1800 Rixdorf). Jeho životopis se nazachoval, ale životopis jeho 1. manželky Marie Alžběty, rozené Felixové z Černilova, ano.[8]
• Jan Kopecký (1708 Široký Důl – 17.7.1791 Rixdorf). Jeho druhá manželka byla Kateřina Pulkrábková /Burggräfin/ nar. 1712 v Širokém Dole. Jan Kopecký převzal v Rixdorfu usedlost v roce 1737.

Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové. Zkrácené životopisy výše uvedených osob jsou publikovány v její knize "Běh života". Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde. Ne všechny zahraniční archivy jsou probádány.

• Kostel svatého Jana Křtitele
• Pazderna
• Venkovská usedlost čp. 33
• Stodola polygonální u čp. 4
• Evangelický hřbitov