Berchtoldové z Uherčic

Podle rodové pověsti měl jeden z předků být rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu českému králi Přemyslu Otakarovi II. Do českých zemí se potomci rozvětveného rodu Berchtoldů dostali až po Bílé hoře. Zemský advokát Jakub Berchtold z Tridentu, povýšený císařem Matyášem do rytířského stavu zakoupil v roce 1628 moravské statky Uherčice, Vratěnín a Polici, podle nichž mu císař udělil rodový predikát. Ve druhé generaci byli povýšeni císařem Leopoldem do hraběcího stavu. Berchtoldové vlastnili též hrad Buchlov, zámek Buchlovice a několik statků v Čechách. Po druhé světové válce byl majetek posledním příslušníkům rodu Aloisovi a Zikmundovi zkonfiskován a jimi rod také vymřel.

Leopold hrabě Berchtold z Uherčic v uniformě, rok 1915

Zikmund Berchtold II. z Uherčic (1834 - 1900), šlechtic a politik rakousko-uherské monarchie.

Leopold I. Berchtold (Leopold I. František Xaver Antonín hrabě Berchtold z Uherčic, 1759 - 1809), moravský šlechtic, cestovatel, učenec a filantrop.

Marie hraběnka Chotková roz. Berchtoldová, před rokem 1873, akvarel na slonovině, autor Emanuel Thomas Peter)

O mládí Jakuba z Berchtoldu (Jakob von Berchtold, 1585-1641), zakladatele pozdějšího hraběcího rodu, není mnoho známo. Z díla Franze Karla Wißgrilla „Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels” (vyd. ve Vídni roku 1800) víme jen tolik, že byl synem tyrolského šlechtice Matyáše a doktorem práv. Kde studoval a získal doktorát, slovník dolnorakouské šlechty taktéž neuvádí. V jeho rodné zemi Tyrolsku jej pak najdeme ve službách arcivévody Ferdinanda jako tajného písaře (Geheimschreiber). Svěřený úřad musel pravděpodobně vykonávat velmi pečlivě a dovedně, jelikož arcivévoda mu věnoval zvláštní přízeň a na jeho přímluvu byl nejprve 27. března 1618 jmenován císařským radou a regentem dolnorakouského pluku a 6. ledna 1626 jej císař Matyáš Habsburský pozvedl (také manželské potomky obou pohlaví) do rytířského stavu. V návaznosti na udělení rytířského titulu a erbu mu bylo 6. července 1627 potvrzeno, že se může nazývat podle vlastněných majetků a byl osvobozen od civilních zaměstnání.

V létě roku 1627 (31. srpna) byl rytíř Jakub Berchtold jmenován prezidentem dvorské komory (Hofkammerdirektor). Úřad spravoval několik let velmi úspěšně a na konec jej jeho dobrodinec a patron Ferdinand II., který se mezitím stal císařem, povýšil 4. května 1633 do stavu svobodných pánů (Reichsfreiherr), taktéž jeho choť a všechny manželské potomky, dědice a potomstvo, syny a dcery přítomné i budoucí. Jakub byl dvakrát ženat. Jeho první chotí se stala Dorothea, dcera zemského podmaršálka Ruperta z Hegenmülleru na Thuberweilernu (ovdovělá von Süss), druhou 14. listopadu 1627 Regina Kateřina, dcera Christopha Carla Rüzena zu Grub und Pürgelstein, která zemřela 20. května 1655. První manželství zůstalo bezdětné a zd ruhého pošli potomci: synové František Benedikt, Matyáš Arnošt, Jakub Filip a dcery Marie Lucie, Marie Barbora a Marie Kateřina.

Jakob, rytíř von Berchtold, zakoupil v roce 1628 od Hannse Georga ze Schwarzenau panství Uherčice, které sestávalo ze vsi Nové Uherčice se zámkem, tržního městečka Vratěnína s pustým zámečkem, jedním dvorcem a mýtem, městečkem Frejštejn s pustým hradem, ze vsí Korolupy, Mešovice, Stálky s farou, Hluboká, lenní vsi Dešná s farou a 13 poddaných v Zimní ulici (Winterzeil) v Rancířově. V roce 1631 získal olomoucké biskupské léno Dešnou a v následujícím roce také léno Županovice (Zoppanz), v roce 1633 panství Police a 1636 Kojetice (Kojatiz), které připojil k polickému panství. Roku 1632 přikoupil u Kolína po Janu Zárubovi z Hustiřan konfiskát panství Radim. Zemřel ve Vídni 28. května 1641 ve věku 56 let. Je pochován ve vídeňské katedrále svatého Štěpána poblíž hrobky císaře Fridricha III. a oltáře sv. Leopolda.[1]

František Benedikt Berchtold, první syn Jakuba Berchtolda, se narodil 4. března 1631. Po smrti svého otce a po rozdělení majetku 15. prosince 1655 obdržel rodinné sídlo Uherčice a 7. října 1657 se oženil s Marií Alžbětou, hraběnkou ze Sprinzensteinu. Císař Leopold I. udělil 19. července 1673 všem třem bratrům titul říšských hrabat (Reichsgrafenstand) s přídomkem z  Uherčic, Vratěnína a Police (Herr von und zu Ungarschhiz, Fratting und Pulliz). Podruhé se oženil 22. září 1666 se Zuzanou Eleonorou, paní z Zollernu‚ která zemřela 17. ledna 1676. Třetí chotí se stala 3. dubna 1677 Eva Alžběta, svobodná paní von Schiffer. Po sobě zanechal pouze dcery: Marii Annu, (hraběnka ze Schrattenbachu)‚ Marii Isabelu (hraběnka z Braidy), Marii Eleonoru (svobodná paní von Witten), Marii Maxmlianu (hraběnka Berchtoldová) a Marii Josefu (svobodná paní von Wilczek). C. k. komoří hrabě František Benedikt zemřel 7. července 1690.[2]

Hlavním rodovým sídlem na Moravě se stal zámek v Polici a hlavním hospodářským centrem dvůr v Budkově. František Benedikt byl velkým milovníkem umění a mecenášem. Právě on se zasloužil o barokní zámeckou výzdobu Uherčic, donaci a založení kláštera bosých augustiniánů a výstavbu nového farního kostela ve Vratěníně, dále pak kaple před kostelem Panny Marie Sněžné v Praze (dnes zbořené). Roku 1692 jeho pět dcer prodalo Uherčice novému majiteli Donátu Heisslerovi z Heitersheimu.[3]

1. František Benedikt (4. březen 1631 - 7. červenec 1690), svobodný pán, později hrabě von Berchtold, c. k. komoří a přísedící zemského soudu ∞ 1657 hraběnka Marie Alžběta ze Sprinzensteinu, ∞ 1666 Susanna Elenora z Zollernu († 17. leden 1676), ∞ 1677 svobodná paní Eva Alžběta von Schiffer[4]
   1. Marie Anna, hraběnka ze Schrattenbachu
   2. Marie Isabela, hraběnka z Braida
   3. Marie Eleonora, svobodná paní von Witten
   4. Marie Maxmiliana, hraběnka Berchtholdová
   5. Marie Josefa, svobodná paní Wilczeková

Hrabě Matyáš Arnošt, druhorozený syn Jakuba Berchtolda, se narodil 26. února 1632. Při dělbě dědictví obdržel rakouské panství Pottendorf a moravské panství Polici, sestávající ze vsí Police, Bačkovice, Dědice, Kostníky, Hornice, Kojetice, Lovčovice, Plačovice a Radotice. V roce 1660 se oženil se svobodnou paní Annou Amabilií Švihovskou z Rýzmberka, druhou chotí se stala v roce 1662 Eleonora Polyxena, dcera Filipa V., hraběte z Mannsfeldu. Roku 1666 přikoupil Budkov a Mladoňovice. Zemřel 4. července 1678 a zanechal po sobě šest dcer: Marii Alžbětu, Marii Annu, Marii Anežkou, Annu Terezii, Marii Barboru, Marii Kateřinu a dědice Františka Karla a druhého syna Františka Ferdinanda, který se oženil s Marií Františkou, hraběnkou z Vrtby a zemřel bezdětný.

František Antonín Berchtold

Hrobka Berchtoldů v Neznašově

Hrabě František Antonín se narodil 10. března 1691 a roku 1736 se oženil s Marií Ester Alžbětou, hraběnkou ze Sinzendorf-Ernstbrunnu (* 28. srpna 1716). Zemřel roku 1746 a zanechal po sobě nezletilého syna Prospera Antonína.

Prosper Antonín

Zámek Berchtold v obci Kunice ve Středních Čechách

Hrabě Prosper Antonín, syn Františka Antonína, svobodný pán z Uherčic, c. k. podplukovník (Oberstleutnant) a později také c. k. důlní rada (Bergrath) v Čechách prodal roku 1757 po otci zděděné majetky své matce, která se po smrti prvního manžela hraběte von Walldorf znovu provdala. V Čechách zakoupil Stráž nad Nežárkou (Platz) a v roce 1784 Neznašov.[5] V roce 1754 se oženil s Marií Terezou Petřvaldskou z Petřvaldu (Peterswaldsky von Peterswald), vdovou po svobodném pánovi Otislavu (Ottislaw) z Kopenic a paní na Buchlově. Stal se zakladatelem jihočeské větve rodu Berchtoldů z Uherčic, která měla své sídlo v Neznašově, kde také jsou členové této rodové větve pohřbeni.[6]

Z manželství pošli děti: Crescentia Anna, narozená roku 1756, provdaná 19. února 1766 (?) za Františka hraběte ze Stubenbergu, c. k. komořího a generálmajora; František Mořic, narozen roku 1757; Leopold, narozen roku 1759; Karel Gustav, narozen roku 1761, c. k. komoří, sloužil v armádě v hodnosti vrchního strážmistra (Oberstwachtmeister), pán na Neznašově, zemřel v 51. letech. Jeho první manželkou byla Anna, hraběnka z Edlingenu; druhou manželkou Emilie, svobodná paní von Schell; Kajetána, narozená roku 1765, provdaná nejprve za Johanna, hraběte von Stomm, c. k. komořího a po jeho smrti za Františka Josefa, svobodného pána z Königsbrunnu (šlechtický diplom od roku 1685; titul svobodného pána od roku 1716), který zemřel 18. května 1815.

Po smrti matky Marie Terezy roku 1768, hraběnky Berchtoldové, rozené z Petřvaldu, bylo panství za nezletilé děti dočasně spravováno a v roce 1786 panství převzala neprovdaná starší sestra zemřelé Marie Terezy, Eleonora, svobodná paní z Petřvaldu, jejímž synovcem byl Leopold, hrabě Berchtold. S Eleonorou vymřel 15. června 1800 rod Petřvaldských z Petřvaldu po přeslici.

1. Matyáš Arnošt (* 26. únor 1632; † 4. červenec 1678), hrabě Berchtold
   1. ∞ 1660 Anna Ludmila (Amabili) Švihovská z Rýzmberka
      1. Marie Alžběta (* 20. listopad 1660) ∞ hrabě Rudolf Kryštof z Wittenu, pán na Chudobíně
   2. ∞ 1662 Zuzana Polyrena hraběnka z Mansfeldu († 1693), dcera Filipa z Mansfeldu (1589–1657), později znovu provdaná za svobodného pána Leopolda Julia Hodického z Hodic
      1. Marie Anna (* 10. duben 1663 Vídeň; † 30. březen 1737), představená kláštera v rakouském Leobenu
      2. Anna Terezie ∞ svobodný pán Johann Hartmann z Welzu na Ebersteinu
      3. Marie Barbora, jeptiška v klášteře ve Vídni (Himmelspforte)
      4. Marie Kateřina ∞ hrabě Zikmund Ladislav z Ebersteinu na Hirschbachu
      5. hrabě František Karel Berchtold (* 24. květen 1664; † 19. září 1720) ∞ 1686 Ester Isabella Regina hraběnka z Pražmy ve Slezsku († 1708) ∞ 31. březen 1710 Marie Antonie hraběnka Krakovská z Kolovrat
         1. František Antonín Berchtold (* 10. březen 1691; † 1746) ∞ 1736 hraběnka Marie Alžběta ze Sinzendorfu (* 28. srpen 1716); později ∞ hrabě z Waldorfu
            1. Prosper Antonín Berchtold ∞ Terezie Petřvaldská z Petřvaldu († 1768, paní na Buchlově, vdova po Ottislavu z Kopenic
               1. Crescenzia (* 1756) ∞ hrabě František ze Stubenbergu, c. k. komoří a generálmajor
               2. František Mořic (* 1757; † v Brně)
               3. Leopold (* 19. červenec 1759; † 1809) ∞ hraběnka Johanna Nepomucena Magnisová na Strážnici
                  1. Sigmund Bedřich Alois (* 4. únor 1799; † 26. listopad 1869) ∞ 1828 hraběnka Ludmila Vratislavová z Mitrovic a Schönfeldu (* 26. červenec 1808 Praha; † 2. srpen 1869, Buchlov)
                     1. Zikmund Samuel Koloman (* 6. únor 1834 Buchlov; † 19. březen 1900) ∞ hraběnka Josefina Gabriela z a na Trauttmansdorffu (* 13. červen 1835; † 28. březen 1894 Vídeň)
                        1. Leopold Antonín Jan Zikmund Josef Corsinus Ferdinand (1863–1942)
                        2. …
                     2. Valpurga (* 13. srpen 1829; † 21. únor 1856) ∞ 1852 hrabě Bedřich z Hartigu (1818–1877)
                     3. Ludmila Gizela Terezie (* 20. duben 1831; † 5. červenec 1915) ∞ 1848 hrabě Hubert Heinrich de la Fontaine a d'Harnoncourt-Unverzagt (1827–1897)
                  2. Antonín Ludvík Jan Nepomuk (13. duben 1801)
               4. Karel Gustav (* 1761), c. k. komoří a služba v armádě (vrchní strážmistr), pán na Neznašově ∞ hraběnka Anna z Edlingenu; ∞ svobodná paní Emilie von Schell
                  1. …
               5. Kajetána (* 1763; † 18. květen 1815) ∞ hrabě Johann von Stomm; ∞ svobodný pán František Josef z Königsbrunnu
               6. Alois (* 1773; † po roce 1794)
               7. Arnošt (* 1775; † 1799) ∞ Caroline Laszhoff
               8. Jindřich (*/† 1787)
               9. Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876)
               10. Marie Josefa (* 1770)
               11. Marie Eleonora, (* 1772; † 1848) ∞ 1793 Joseph Friedrich Ghislain von der Trenck († 1835)
               12. Františka (1777–1795)
               13. Anna (* 19. červenec 1780; † 18. březen 1826) ∞ 1803 hrabě Petr Prokop z Morzinu (1768–1855)
               14. Tereza (* kolem 1783)
               15. Marie Anna (1786–1873) ∞ 1812 František hrabě von Stomm († 1849)
               16. Klára (*kolem 1789) s N. Rieglem
               17. Johanna Antonie (1791–1849) ∞ 1812 Antonín Jan Novák
         2. Ferdinand Leopold († 1722)
         3. Adam Ignác Berchtold (29. březen 1701; † 1786) ∞ hraběnka Marie Anna z Aichbichlu († 1774)
            1. Leopold Antonín (26. říjen 1731) ∞ hrabě des Fours
            2. Josef Jan (5. červen 1735)
            3. Marie Antonie (* 1736) ∞ svobodný pán Marinus Josef z Andlau
            4. Marie Anna (1737–1760)
            5. Marie Karolina (* 17. srpen 1738; † 1. duben 1788) ∞ svobodný pán Jiří Antonín Grechtler
            6. Marie Vilemína (* 30. červen 1739) ∞ hrabě Josef von Schaffgotsch
            7. František Josef (* 30. září 1740; † 1755)
         4. František Josef
         5. Karel Norbert
         6. Marie Eleonora
         7. Marie Anna
         8. Marie Antonie († 1793)
      6. František Ferdinand Filip (* 18. červen 1667) ∞ Marie Františka hraběnka z Vrtby
      7. Marie Anežka ∞ svobodný pán R. von Poppen ve Slezsku

Hrabě Jakub Filip/Jakob Philipp, třetí syn Jakuba Berchtolda, se narodil 7. dubna 1634. Po otci obdržel panství Radim a oženil se s Kateřinou z Říčan, založil tak v Čechách vedlejší mladší linii, která se označovala taktéž přídomkem z Uherčic. Radimské panství odkoupila  roce 1679 Anna Kateřina, hraběnka z Herbeštejna, která jej po šesti letech přepustila Johaně Emercianě, hraběnce Galasové.

1. Jakob Philip, hrabě von Berchtold ∞ Kateřina Dorota/Katharina Dorothea, svobodná paní/Freiin z Říčan
   1. Anton, hrabě von Berchtold ∞ Sophia von Egersperg
      1. Anton
      2. Franz von Berchtold († 1793), první biskup v Banské Bystrici
      3. Joseph von Berchtold ∞ 1750 svobodná paní Elisabeth von Paluska
   2. Johann Franz Ferdinand (1657–1720) ∞ 1688 hraběnka Elisabeth Regina Notthaft von Wernberg; ∞ 1691 hraběnka Uršula Barbora z Vrtby (1659–1720)
      1. Johann Anton Franz Josef Ignaz (1693–1739) ∞ Sophie Elisabeth Eyerl von Eyerlsberg (1704–1759)
         1. Anton Paul Johann Nepomuck Kajetan (1725 či 1728–1795) ∞ 1752 Maria Anna Reviczky von Revisnye (1735–1755); ∞ 1770 hraběnka Terézia Nyáry de Bedegh et Berencs (* 1749)
            1. Maria Anton Nikolaus Peter Ferdinand Heinrich, hrabě Berchtold, svobodný pán na Uherčicích, Vratěníně a Polici (1754–1819) ∞ 1792 Maria Anna Franziska Huszár de Szent-Baráth (1771–1847)[7]
               1. Anton Maria (1796–1875) ∞ 1833 Mathilde Strachan (* 12. května 1813 Londýn; † 25. srpna 1899 Benátky)
                  1. ...
               2. Joseph (1799–1840) ∞ 1823 hraběnka Franziska Romana Radetzky von Radetz (1806–1825); ∞ 1826 hraběnka Ottilie Forgach von Ghymes
                  1. Anton (1825–1830)
                  2. Ladislaus (1829–1885) ∞ 1855 hraběnka Anna Török de Szendro (1836–1865); ∞ 1866 hraběnka Josephina Maria Johanna Nepomucena Török de Szendro (1834–1909)
                     1. …
                  3. Johanna-Eugenie (1831–1872) ∞ 1854 hrabě Miklós Wass von Szent-Egyed († 20. květen 1887)
                  4. Henriette (1837–1903) ∞ 15. duben 1858 Gottfried svobodný pán/Freiherr von Mattencloit (1827–1873)
               3. Maria Sophia (1794–1878) ∞ 1817 hrabě Karel Chotek z Chotkova (1783–1868)
               4. Marie Karoline (1791–1870) ∞ 1821 hrabě Johann Nemes von Hidvég und Oltszem (1792–1868)
               5. Marie Therese (* 1802; † kolem 1802)
            2. Maria Anna Antonia (1753–1826) ∞ 1783 svobodný pán/Freiherr Karl Schell von Bauschlott († 1802)
         2. Franz (* kolem 1732; † 1793)
         3. Joseph Emmerich (1734–1799) ∞ Anna Maria Poluska; ∞ 1798 Barbara Weiss von Horstenstein, jeho neteř
            1. Maria Anna Barbara (* před rokem 1784; † 1839) ∞ 1799 svobodný pán/Freiherr Joseph Edmund Weiss von Horstenstein
         4. Maria Anna (* 1731) ∞ svobodný pán/Freiherr Johann Weiss von Horstenstein († 1795)
            1. Barbara Weiss von Horstenstein; ∞ hrabě Joseph Emmerich Berchtold (1734–1799), její strýc
         5. Sophie (1738)
      2. Wenzel-Franz (1694–1737)
      3. Johann Joseph Franz (1696–1697)
   3. ...

• Jakub Berchtold (1585–1641), císařský rada, 1633 povýšen do stavu svobodných pánů
• Adam Hynek Berchtold (1701–1786), nejvyšší komoří na Moravě
• František Berchtold (1730–1793), biskup v Banské Bystrici, autor duchovní literatury
• Leopold Berchtold (1759–1809), cestovatel a filantrop
• Bedřich Všemír Berchtold (1781–1876), lékař a botanik
• Zikmund Berchtold (1834–1900), poslanec říšské rady
• Leopold Berchtold (1863–1942), diplomat, 1912–1915 rakousko-uherský ministr zahraničí. Po válce se stal v ČSR nežádoucí osobou, nesměl se vrátit do Buchlovic, a proto žil v Uhrách.

První rytířský erb sestával z modrého štítu, na kterém byl vyobrazen stoupající zlatý lev, držící v pravé tlapě meč a v levé kruhový bílý a uprostřed do špičky vypouklý štít. Nad štítem helmice s otevřeným hledím a modro-zlatým klenotem a zcela nahoře znovu již popsaný lev.

Erb svobodných pánů měl čtyři pole. Ve zlatém prvním a čtvrtém poli se nacházela rozkročená korunovaná černá orlice s rozevřenými křídly, ve druhém a třetím poli byl na černé špici sahající až k hornímu okraji vyobrazen již popsaný zlatý lev s mečem a štítem a zbytek pole byl vyplněn po obou stranách třemi šikmými červenými pruhy s uvnitř dvěma bílými. Nahoře byly vyobrazeny tři otevřené helmice, na první stála korunovaná černá orlice, na druhé onen zlatý lev s mečem a štítem a na třetí vlevo dvojité uzavřené kose červeno-stříbrně šrafované křídlo. Klenot helmice byl na pravé straně zlato-černý a na levé stříbrně-červený.[8]

Po několika úpravách nakonec čtvrcený erb obsahoval černou říšskou orlici na zlatém poli a lva se stříbrným štítem s červeným a stříbrným kosmým pruhem.