Páni z Říčan

Zbytky říčanského hradu ze 13. století

Prvním předkem se stal Petr ze Všechrom, jeho synové stáli na straně krále Přemysla Otakara II. Okolo roku 1260 založili říčanský hrad.

Ovšem teprve nejvyšší zemský soudce Oldřich se na počátku 14. století píše jako pán z Říčan. V polovině 14. století se rod velice rozrostl, patřili jim vedle Říčan také panství Průhonice a další statky. Na konci 14. století se rodina rozvětvila na pět hlavních linií: říčanskou, ledeckou, hrádeckou a kosohorskou, malotickou a zásmuckou a cehnickou. Získali i Hořovice, Švihov, Štěkeň a Humpolec. Působili v úřadech krajských a zemských soudců či hejtmanů.

Adam se stal hejtmanem kouřimského kraje i hejtmanem Starého Města pražského.

Jan Litvin, syn humanisty Václava z Říčan († 1596, jeho manželka byla Salomena rozená z Talmberka, která zemřela 1. ledna 1597)[1], patřil mezi účastníky druhé pražské defenestrace.

Pavel Kavka z Říčan († po 1627) patřil mezi stavovské direktory, byl správcem české komory, po porážce stavovského povstání jej odsoudili k smrti, tento trest svou výmluvností před exekuční komisí dokázal změnit v doživotní vězení na hradě Zbiroh. Propustili jej v roce 1627, avšak zanedlouho zemřel.

Potomci rodu žijí dodnes v Praze na Malé Straně a vlastní zde bývalý palác, který získali od Kolowratů.^[zdroj?]

V červené štítě jsou tři stříbrné leknínové listy spojené stonky uprostřed štítu - tzv. trojlist.

Spojili se s Valdštejny, Smiřičtí ze Smiřic, Dvořeckými z Olbramovic, Lobkovici, Černíny, Kaplíři ze Sulevic, Chřínovci či pány z Roupova.

Potomci Pánů z Říčan žijí ve Vlašské ulici v Praze na Malé Straně.