Budkov (okres Třebíč)

Budkov v roce 1914

V katastrálním území Budkova se nedochovalo mnoho pravěkých nálezů. V díle Františka Vildomce je doložena kamenná sekerka. Další nalezené kamenné broušené nástroje uvedli Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Jiné doložené nálezy jsou mladší, až z laténského období.[3]

Budkov byl nazýván také jako Budcaw, Budkow nebo Budkau.

Prvním majitelem obce byl v roce 1353 Jan z Budkova, ten pak v roce 1360 prodal tvrz a vesnici bratřím z Mezimostí, později se majitelé měnili poměrně často, až v roce 1666 se majiteli vsi a zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.

První záznamy o tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, v 16. století byla přestavěna a mezi lety 1545 a 1555 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. Někdy v tu dobu také vznikl v Budkově pivovar. Již o několik stovek let dříve (snad ve 14. století) byl v Budkově postaven kostel sv. Martina. V roce 1672 pak byla v Budkově zřízena škola, ta pak získala v roce 1773 vlastní budovu, rozšíření se dočkala v roce 1850. Nová školní budova pak byla postaven mezi lety 1865 a 1866. Roku 1943 byl ve vsi vztyčen pomník padlým v první světové válce, ten byl v roce 1946 rozšířen o pamětní desku obětem druhé světové války.[4] V roce 1949 ve vsi vzniklo JZD, následně pak se roku 1974 sloučilo s JZD ve Štěpkově a Oponešicích.[5]

V roce 2015 došlo k zastavení zvonění zvonů z místního kostela, kdy ve věži jsou zvony dva, menšímu, pojmenovanému po sv. Martinovi, v roce 1954 puklo srdce, větší je v havarijním stavu a tak došlo k zastavení jeho užití. Je to jeden z nejstarší zvonů na Moravě a je pojmenován po sv. Anně. Starší zvon sv. Anny pochází z roku 1489, novější zvon sv. Martina pochází z roku 1655.[6]

Do roku 1849 patřil Budkov do budkovského panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice.[5][7]

V obci působí rodák Svatopluk Jakš, jehož rodina shromažďuje prameny o historii obce, primárně se soustředí na historii obce za první světové války.[8]

Funguje tu Restaurace Maják a Zemědělské družstvo Budkov.

Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov.[10] Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Miloslav Záškoda, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Jaroslav Pokorný. Od roku 2018 funkci starosty zastává Jiří Záškoda.

• vodní zahrada – soustava kanálů, architektonická vzácnost
• kostel sv. Martina
• renesanční zámek s anglickým parkem

• František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855), šlechtic, pán z Budkova
• Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836–1892), dramatik, historik a politik, prožil dětství v Budkově
• František Dominik Pomesian (1685–1777), kněz
• Mons. Pavel Posád (* 1953), pomocný biskup českobudějovický a 19. biskup litoměřický
• Eduard Zwak (1869–1952), stavař a osvětový pracovník