Radotice
Obec Radotice (niem. Radotitz, dříve též Radotycz, Radaticz, Radoticze, Radostitz, Radotitz, Radostice[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 111[1] obyvatel. Vesnice se nachází asi 4,5 km jihovýchodně od Jemnice, protéká jí potok Želetavka a prochází jí silnice mezi Jemnicí a Bačkovicemi.[3]
Radotice | |
---|---|
Centrum Radotic s loukou | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 545040 |
Pověřená obec | Jemnice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 48°58′48″ s. š., 15°35′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 111 (2022)[1] |
Rozloha | 4,81 km² |
Katastrální území | Radotice |
Nadmořská výška | 424 m n. m. |
PSČ | 675 32 |
Počet domů | 57 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Radotice 59 [email protected] |
Starosta | František Plát |
Oficiální web: www | |
Radotice | |
Další údaje | |
Kód obce | 545040 |
Kód části obce | 138606 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Bačkovice, Lovčovice, Menhartice, Jemnice, Jiratice a Police.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, roku 1390 byl majitelem vesnice Ondřej z Radotic a v roce 1407 Martin z Radotic, který v roce 1434 zastavil Radotice, Javoří a Sieczenhof Mikulášovi ze Slatiny. Roku 1436 zakoupil půlku Radotic Jan z Lichtenburka a připojil je k hradu Cornštejnu. V roce 1480 však Půta z Lichtenburka prodal tvrz v Radoticích a půlku vesnice Volfgangovi Ownarovi z Radotic, ten pak roku 1489 prodal Radotice Václavovi z Menhartic, který hned roku 1490 prodal Vilémovi z Pernštejna, ten pak prodal roku 1492 radotický statek s tvrzí opět Půtovi z Lichtenburka. Ten však hned roku 1493 vložil statek Václavovi Divůčkovi z Počepic. V roce 1575 byla majitelkou vesnice Mandalena z Mnichu a v roce 1586 byl majitelem Volf Chlumecký z Chlumu. V roce 1629 prodala vesnici Kristýna z Říčan Hynkovi Gryndlovi ze Štyrcenperka. Jeho dcera pak v roce 1667 prodala Radotice majitelům polického panství. Již kolem roku 1629 měla zaniknout tvrz.
V roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové. Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[4]
Roku 1908 byla ve vsi založena Omladina a roku 1924 spolek Domovina. V roce 1936 byla vesnice elektrifikována, Roku 1956 bylo ve vsi založeno JZD, to se roku 1967 sloučilo s JZD v Bačkovicích roku 1975 se spojená družstva sloučily s JZD v Menharticích. V roce 1991 bylo založeno zemědělské družstvo v Bačkovicích, do kterého bylo transformováno původní spojené JZD. V roce 1966 byla ve vsi postavena prodejna a roku 1977 kulturní dům. [3]
Do roku 1849 patřily Radotice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1855 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do roku 1938 do okresu Moravské Budějovice, posléze přešly pod okres Waidhofen an der Thaya a po skončení druhé světové války byly opět začleněny do okresu Moravské Budějovice, tam zůstaly do roku 1960, od toho roku jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1993 byly začleněny pod Jemnici, osamostatnily se roku 1993.[3][5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 228 | 227 | 274 | 283 | 302 | 302 | 295 | 255 | 248 | 221 | 204 | 173 | 149 |
Politika
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vyletěl, od roku 2010 tuto funkci zastává František Plát.
Volby do poslanecké sněmovny
2006[7] | 2010[8] | 2013[9] | 2017[10] | 2021[11] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | KSČM (28.08 %) | KSČM (20.98 %) | ČSSD (26.43 %) | ANO (38.35 %) | ANO (42.5 %) |
2. | ČSSD (26.96 %) | ČSSD (19.75 %) | KSČM (21.83 %) | KDU-ČSL (16.43 %) | SPOLU (17.5 %) |
3. | KDU-ČSL (21.34 %) | ODS (16.04 %) | ANO 2011 (17.24 %) | STAN (12.32 %) | SPD (12.5 %) |
účast | 81.65 % (89 z 109) | 68.64 % (81 z 118) | 73.11 % (87 z 119) | 62.18 % (74 z 119) | 77.67 % (80 z 103) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[12] | 2012[13] | 2016[14] | 2020[15] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (37.5 %) | ČSSD (25.39 %) | ANO 2011 (23.33 %) | ANO (30.23 %) |
2. | KDU-ČSL (31.25 %) | STO (22.22 %) | ČSSD (18.33 %) | KDU-ČSL (18.6 %) |
3. | KSČM (17.18 %) | KSČM (15.87 %) | KDU-ČSL (18.33 %) | ODS+STO (18.6 %) |
účast | 56.52 % (65 z 115) | 55.08 % (65 z 118) | 52.14 % (61 z 117) | 42.86 % (45 z 105) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (10 hlasů). Volební účast byla 82.76 %, tj. 96 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 76.72 %, tj. 89 ze 116 oprávněných voličů.[16]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 76.52 %, tj. 88 ze 115 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 78.26 %, tj. 90 ze 115 oprávněných voličů.[17]
Pamětihodnosti
- Kaple svaté Rodiny z roku 1880[3]
- Venkovská usedlost čp. 15
- Venkovská usedlost čp. 43
- Venkovská usedlost čp. 14
- Venkovská usedlost čp. 19
- Tvrz Radotice
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 791–793.
- NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
- ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radotice na Wikimedia Commons
- Radotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)