Radotice

Obec Radotice (niem. Radotitz, dříve též Radotycz, Radaticz, Radoticze, Radostitz, Radotitz, Radostice[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 111[1] obyvatel. Vesnice se nachází asi 4,5 km jihovýchodně od Jemnice, protéká jí potok Želetavka a prochází jí silnice mezi Jemnicí a Bačkovicemi.[3]

Radotice
Centrum Radotic s loukou
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 545040
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°58′48″ s. š., 15°35′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel111 (2022)[1]
Rozloha4,81 km²
Katastrální územíRadotice
Nadmořská výška424 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů57 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadotice 59
[email protected]
StarostaFrantišek Plát
Oficiální web: www.obec-radotice.cz
Radotice
Další údaje
Kód obce545040
Kód části obce138606
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Bačkovice, Lovčovice, Menhartice, Jemnice, Jiratice a Police.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, roku 1390 byl majitelem vesnice Ondřej z Radotic a v roce 1407 Martin z Radotic, který v roce 1434 zastavil Radotice, Javoří a Sieczenhof Mikulášovi ze Slatiny. Roku 1436 zakoupil půlku Radotic Jan z Lichtenburka a připojil je k hradu Cornštejnu. V roce 1480 však Půta z Lichtenburka prodal tvrz v Radoticích a půlku vesnice Volfgangovi Ownarovi z Radotic, ten pak roku 1489 prodal Radotice Václavovi z Menhartic, který hned roku 1490 prodal Vilémovi z Pernštejna, ten pak prodal roku 1492 radotický statek s tvrzí opět Půtovi z Lichtenburka. Ten však hned roku 1493 vložil statek Václavovi Divůčkovi z Počepic. V roce 1575 byla majitelkou vesnice Mandalena z Mnichu a v roce 1586 byl majitelem Volf Chlumecký z Chlumu. V roce 1629 prodala vesnici Kristýna z Říčan Hynkovi Gryndlovi ze Štyrcenperka. Jeho dcera pak v roce 1667 prodala Radotice majitelům polického panství. Již kolem roku 1629 měla zaniknout tvrz.

V roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové. Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[4]

Roku 1908 byla ve vsi založena Omladina a roku 1924 spolek Domovina. V roce 1936 byla vesnice elektrifikována, Roku 1956 bylo ve vsi založeno JZD, to se roku 1967 sloučilo s JZD v Bačkovicích roku 1975 se spojená družstva sloučily s JZD v Menharticích. V roce 1991 bylo založeno zemědělské družstvo v Bačkovicích, do kterého bylo transformováno původní spojené JZD. V roce 1966 byla ve vsi postavena prodejna a roku 1977 kulturní dům. [3]

Do roku 1849 patřily Radotice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1855 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do roku 1938 do okresu Moravské Budějovice, posléze přešly pod okres Waidhofen an der Thaya a po skončení druhé světové války byly opět začleněny do okresu Moravské Budějovice, tam zůstaly do roku 1960, od toho roku jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1993 byly začleněny pod Jemnici, osamostatnily se roku 1993.[3][5]

Vývoj počtu obyvatel Radotic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 228 227 274 283 302 302 295 255 248 221 204 173 149

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vyletěl, od roku 2010 tuto funkci zastává František Plát.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Radotice
2006[7] 2010[8] 2013[9] 2017[10] 2021[11]
1. KSČM (28.08 %) KSČM (20.98 %) ČSSD (26.43 %) ANO (38.35 %) ANO (42.5 %)
2. ČSSD (26.96 %) ČSSD (19.75 %) KSČM (21.83 %) KDU-ČSL (16.43 %) SPOLU (17.5 %)
3. KDU-ČSL (21.34 %) ODS (16.04 %) ANO 2011 (17.24 %) STAN (12.32 %) SPD (12.5 %)
účast 81.65 % (89 z 109) 68.64 % (81 z 118) 73.11 % (87 z 119) 62.18 % (74 z 119) 77.67 % (80 z 103)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Radotice
2008[12] 2012[13] 2016[14] 2020[15]
1. ČSSD (37.5 %) ČSSD (25.39 %) ANO 2011 (23.33 %) ANO (30.23 %)
2. KDU-ČSL (31.25 %) STO (22.22 %) ČSSD (18.33 %) KDU-ČSL (18.6 %)
3. KSČM (17.18 %) KSČM (15.87 %) KDU-ČSL (18.33 %) ODS+STO (18.6 %)
účast 56.52 % (65 z 115) 55.08 % (65 z 118) 52.14 % (61 z 117) 42.86 % (45 z 105)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (10 hlasů). Volební účast byla 82.76 %, tj. 96 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 76.72 %, tj. 89 ze 116 oprávněných voličů.[16]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 76.52 %, tj. 88 ze 115 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 78.26 %, tj. 90 ze 115 oprávněných voličů.[17]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Radoticích.
  • Kaple svaté Rodiny z roku 1880[3]
  • Venkovská usedlost čp. 15
  • Venkovská usedlost čp. 43
  • Venkovská usedlost čp. 14
  • Venkovská usedlost čp. 19
  • Tvrz Radotice

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 791–793.
  4. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
  5. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
  7. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  12. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  16. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  17. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.