Schrattenbachové
Schrattenbach, dříve také Schrottenbach, je jméno původně franckého rodu, který koncem 15. století přesídlil do Štýrska, kde povýšil do šlechtického stavu.
| Schrattenbachové (páni ze Schrattenbachu) | |
|---|---|
 Erb rodu Schrattenbachů | |
| Země | Rakouské císařství, Salcburské knížectví |
| Tituly | svobodní páni, říšská hrabata, salcburská knížata-arcibiskupové |
| Zakladatel | ? |
| Rok založení | 14. století |
| Vymření po meči | 1820 |
| Vymření po přeslici | 1875 |
Historie
Schrattenbachové byli od roku 1596 svobodnými pány (něm. Freiherr von Heggenberg und Osterwitz) a od roku 1649 hrabaty (něm. Graf von Schrattenbach, Freiherr von Heggenberg und Osterwitz). V polovině 17. století se rozdělili na dvě rodové linie - štýrskou a moravskou.
Jejich majetkem byla štýrská panství (dnes na území Slovinska) Heggenberg (Stopnik pri Vranskem), Osterwitz (Ojstrica), Lemberg (Lemberg pri Novi Cerkvi), Pragwald (Prebold), Sallach (Zalog pri Šempetru), Helfenberg (Soteska) a Burgsthall (Podgrad pri Vranskem). V dnešním Rakousku drželi panství a zámek Eibiswald a ve Slezsku jim patřily Velké Petrovice, dnes Pietrowice Wielkie v Polsku. Na Moravě vlastnili panství a zámek Brodek u Prostějova, Otaslavice, Želeč a palác v Brně.
Od konce 16. století působili v zemských správách ve Štýrsku a Dolních Rakousích. Vrcholu rodové slávy a moci dosáhli Schrattenbachové v 18. století v pozicích vysoce postavených církevních hodnostářů.
Dědičně jim náležel úřad a titul nejvyšších zemských kráječů ve Štýrském vévodství.
Rod vymřel po meči v roce 1820, po přeslici v roce 1875.
Nositelé jména
- Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu (1660-1738) - kardinál, biskup olomoucký v letech 1711-1738, místokrál neapolský v letech 1719-1721, stavebník brněnského paláce
- Zikmund Felix hrabě ze Schrattenbachu (1674-1742) - biskup lublaňský v letech 1727-1742
- Zikmund Kryštof hrabě ze Schrattenbachu (1698-1771) - kníže-arcibiskup salcburský v letech 1753-1771, zaměstnavatel Leopolda Mozarta a podporovatel jeho syna Wolfganga
- František Ferdinand hrabě ze Schrattenbachu (1707-1785) - poslední příslušník štýrské rodové linie
- František Antonín hrabě ze Schrattenbachu (1712-1783) - vysoký zemský úředník v Markrabství moravském, nejprve byl přísedícím zemského soudu, v letech 1750-1752 působil jako nejvyšší zemský sudí, v letech 1753-1763 nejvyšší zemský komorník a v letech 1763-1770 zemský hejtman a prezident moravského gubernia. V roce 1766 koupil panství Brodek u Prostějova, Otaslavice a Želeč.
- Ota Wolfgang hrabě ze Schrattenbachu (1739-1820) - přísedící zemského soudu v Brně, poslední mužský člen rodu
- Vincenc Josef hrabě ze Schrattenbachu (1744-1816) - biskup lavantský v letech 1777-1790 a 1795-1799, biskup brněnský v letech 1800-1816
- Alžběta hraběnka ze Schrattenbachu, provdaná hraběnka z Kálnoky (1809-1875) - dědička panství Brodek u Prostějova, poslední členka rodu
Příbuzenstvo
Sňatky byli spřízněni mimo jiné s Ditrichštejny, Colloredo-Mannsfeldy, Herbersteiny, Nostici, Kolovraty, Haugvici, Vrbny a Žerotíny.