Mladoňovice (okres Třebíč)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1319, v tomto roce byly Mladoňovice darovány Janem Lucemburským Janovi z Klingenberku, v roce 1348 pak Karel IV. dal léno na Mladeňovicích a dalších vesnicích Jindřichovi z Waldsee a roku 1423 dostal léno Lipolt z Krajku. Mladoňovice patřily Krajířům z Krajku (ti ve vsi postavili roku 1560[4] tvrz, dvůr a mlýn[3]) až do roku 1588, kdy vdova po Václavovi Krajířovi z Krajku prodala Mladoňovice svému dalšímu manželovi Vilémovi z Roupova, ten pak vesnici prodal v roce 1616 Kateřině Říčanské ze Smiřic, v roce 1619 pak ale majitelem byl Zdeněk z Roupova. V roce 1629 byly spojeny s budkovským panstvím.[4]

V roce 1630 však Mladoňovice i Budkov měl vlastnit Kristián Illow, ale hned roku 1634 Roupovští odkoupili panství zpět a až v roce 1666 prodal Vilém z Roupova prodal panství Budkov Matyášovi Berchtoldovi. Až roku 1841 bylo panství prodáno Františkovi Xaverovi Krakovskému z Kolovrat, následně v roce 1853 budkovský statek byl prodán Karlovi Lichtštejnskému.[5] Následně se majitelem dvoru stal hrabě Salm Reiferscheid.[6]

V roce 1795 byla ve vsi založena pobočka kdousovské školy, která byla roku 1887 rozšířena na dvojtřídní samostatnou školu. V roce 1900 byla ve vsi založena záložna, v témže roce byl založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1911 byl založen spolek Omladina a po první světové válce pak byly založeny jednoty Sokola a Orla a Domoviny. Po skončení druhé světové války byla v obci postavena mateřská škola a vybudována kanalizace. V roce 1949 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1975 sloučeno s JZD v Třebelovicích, to pak bylo roku 1992 privatizováno v Zemědělské družstvo Třebelovice.[4]

V roce 2002 získaly Mladoňovice právo používat znak a prapor.[7] V červnu roku 2019 obec oslavila 700 let od první písemné zmínky.[8]

Do roku 1849 patřily Mladoňovice do budkovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Mladoňovice pod Třebelovice, následně se obec osamostatnila.[9] Součástí Mladoňovic je osada Dobrá Voda a samota U tří koroptví.[4]

Obec Mladoňovice v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[11] Obec Mladoňovice v roce 2001 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[11] Obec Mladoňovice v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[11] Obec Mladoňovice v roce 2004 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky+modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[11] Obec Mladoňovice v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[11]

Od roku 1990 do konce roku 2019 byl starostou Jan Chloupek, od 1. ledna 2020 je starostou jeho syn Jan Chloupek. Bývalý starosta zůstává v obci knihovníkem.[12]

• Archeologická naleziště (Sedliště, U Gotharda a Turecký kopec)[24]
• Pozůstatky středověké tvrze
• Zvonička v osadě Tři Koroptve
• Stará lípa na rozcestí u osady Tři Koroptve
• Pomník padlých v první světové válce v osadě Dobrá Voda
• Pamětní deska Petra Mladoně v Mladoňovicích odhalená roku 1990[6]
• Expozice Petra Mladoně

• Marie Balíková (* 1933), lékařka
• Antonín Chloupek (1884–?), poslanec
• Lubomír Kabelka (* 1933), novinář
• Josef Nekula (1905–1983), gynekolog
• Petr z Mladoňovic (okolo 1390 – 1451), spisovatel a kazatel