Benešov
Benešov (německy Beneschau) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
Benešov | |
---|---|
Masarykovo náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0201 529303 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Benešov |
Okres (LAU 1) | Benešov (CZ0201) |
Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′54″ s. š., 14°41′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 16 448 (2022)[1] |
Rozloha | 46,87 km² |
Nadmořská výška | 368 m n. m. |
PSČ | 256 01 |
Počet domů | 2 374 (2021)[2] |
Počet částí obce | 15 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 24 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Benešov Masarykovo nám. 100 256 01 Benešov u Prahy [email protected] |
Starosta | Ing. Jaroslav Hlavnička (Volba pro Benešov) |
Oficiální web: www | |
Benešov | |
Další údaje | |
Kód obce | 529303 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stali Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka zdejší klášter vypálil, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.
Husité ale klášter nezničili úplně. Benešov se pak stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad, když se roku 1451 právě v místním klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia, zástupce římské kurie. Jednalo se tehdy o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu také královna Johanka a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňovala české panstvo, vyzvala je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího, zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským, takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde roku 1475 zemřela.
V letech 1541–1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a v novorenesanční budově staré radnice začalo sídlit okresní hejtmanství a okresní soud, městská správa se přesunula do budovy současné radnice.[3] Od roku 1871 prochází městem železniční trať Praha – České Budějovice.
Po vzniku republiky byl v sobotu 21. prosince 1918 kolem poledne na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. Byla to jeho poslední zastávka na cestě domů.[4] Benešov byl okresním městem, v němž byl umístěn pěší pluk č. 48 a působila zde mj. okresní nemocnice, městské muzeum, dva biografy (Helios a Sokol), pět peněžních ústavů nebo tři hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta). K roku 1932 existovaly továrny: na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, na knoflíky Fluss, na kůže Herschmann, na obuv Holzer a na poživatiny Sagosa. Dále např. státní pivovar, dva lihovary a pět likérek, tři cihelny a státní žulové a syenitové lomy.[5]
Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.[6] Po válce se součástí města stala dosud samostatná obec Konopiště a ty vesnice, které nyní tvoří katastrální území Benešov u Prahy, a v roce 1980 ještě další, z nichž některé se v roce 1990 opět osamostatnily.
Členění města a správní území
Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:
- Benešov u Prahy (na pravém břehu Konopišťského potoka): centrum a místní části Baba, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice;
- Úročnice (na levém břehu Konopišťského potoka): místní části Úročnice, Buková Lhota a Vidlákova Lhota.
V 80. letech 20. století byly součástí města i nyní samostatné obce Chlístov, Chrášťany a Václavice.[7]
Benešov byl dříve sídlem okresního úřadu, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 51 obcí. Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[8]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
- 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
- 1939 země česká, oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[9]
- 1942 země česká, oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rada a zastupitelstvo
Složení zastupitelstva 2018–2022
- Volba pro Benešov: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Zdeněk Zahradníček, Petr Jandač, Karel Navrátil, Igor Chromý, Petra Kuchařová, Jan Hrachovský
- ČSSD: Ing. Jindřich Bulan
- ANO: Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jiří Švadlena
- ODS: Pavel Pavlík, Jaroslav Roll, Roman Tichovský
- STAN s podporou KDU-ČSL: Luboš Balata, Jana Čechová
- Česká pirátská strana s podporou Zelení: Daniel Netušil, Radek Klempera
- KSČM: Michal Budlovský
|
|
|
|
|
|
|
Městská rada
- Starosta: Ing. Jaroslav Hlavnička
- Místostarosta: Ing. Roman Tichovský
- Místostarosta: Mgr. Zdeněk Zahradníček
- Ostatní radní:
- Volba pro město: Mgr. Petr Jandač, Ing. Luboš Machulda, MBA,
- STAN s podporou KDU-ČSL: Ing. Jana Čechová
- Česká pirátská strana s podporou Zelení: Ing. Daniel Netušil
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Mikuláše – kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře.
- Zřícenina klášterního kostela minoritů – klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V roce 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z roku 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v roce 1799. Další zvon je z roku 1595 od Matouše Voříška.
- Piaristická kolej a kostel sv. Anny – kolej byla založena roku 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.
- Zámek Konopiště – pravděpodobně založen koncem 13. století
- Starý židovský hřbitov – založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky
- Pivovar Ferdinand – chráněná kulturní památka z počátku 20. století
- Budova gymnázia – vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905–1907
- Dům Josefa Suka – dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk
- Budova nádraží – zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek[13]
- Kostel svatého Mikuláše se zvonicí
- Zámek Konopiště
- Kostel svaté Anny
- Hlavní vchod do Gymnázia Benešov
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 531 domech 7 828 obyvatel, z nichž bylo 3 671 žen. 7 545 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 38 k německé a 25 k židovské. Žilo zde 4 960 římských katolíků, 204 evangelíků, 1 792 příslušníků Církve československé a 299 židů.[14] Podle sčítání roku 1930 zde žilo v 784 domech 8 307 obyvatel. 7 946 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 260 k německé. Žilo zde 5 222 římských katolíků, 294 evangelíků, 2 090 příslušníků Církve československé a 237 židů.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 5 345 | 6 240 | 7 413 | 8 450 | 8 857 | 9 304 | 9 820 | 10 387 | 9 774 | 10 769 | 14 258 | 15 892 | 16 323 | 16 264 |
Počet domů | 453 | 509 | 537 | 588 | 642 | 715 | 999 | 1 392 | 1 366 | 1 510 | 1 587 | 1 836 | 1 952 | 2 133 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3 694 | 4 413 | 5 589 | 6 788 | 7 400 | 7 828 | 8 307 | 9 110 | 8 651 | 9 795 | 13 317 | 14 994 | 15 425 |
Počet domů | 297 | 345 | 367 | 422 | 470 | 531 | 784 | 1 111 | 1 179 | 1 292 | 1 360 | 1 567 | 1 654 |
- Věková struktura obyvatel obce Benešov roku 2011
- Rodinný stav obyvatel obce Benešov roku 2011
- Vzdělání obyvatel obce Benešov roku 2011
Průmysl
K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří potravinářství a strojírenství.
Významné firmy:
- Schreiber – výroba mléčných výrobků
- Benea – výroba pekařských a cukrářských výrobků
- Baest – výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí
- Mavel – výroba technologických celků s turbínami
- Pinko – výroba zmrzlin
- pivovar Ferdinand
Doprava
Silniční doprava
Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice:
- silnice I/3 Mirošovice (dálnice D1) – Benešov – České Budějovice – Rakousko
- silnice II/106 Benešov – Týnec nad Sázavou – Kamenný Přívoz – Štěchovice
- silnice II/110 Benešov – Ostředek – Sázava
- silnice II/112 Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Želetava
Železniční doprava
Benešovem prochází IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Železniční stanice Benešov u Prahy patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený. Leží na těchto tratích:
- 220 Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do Veselí nad Lužnicí v provozu od roku 1871
- 221 Praha – Strančice – Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871
- 222 Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov, jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do Vlašimi v provozu od roku 1895
Rychlíky linky R17 Praha – České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činila 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice Esko.[18]
Městská autobusová doprava
V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na třech linkách. Linky zajíždějí i do benešovských částí Pomněnice nebo Mariánovice, jsou však v provozu jen v pracovní dny. Další tu jsou spoje Pražské Integrované Dopravy od 1. 4. 2021 do těchto cílů: 337 a 401 Praha 401 Tábor, Jindřichův Hradec / Třeboň 438 Štěchovice 452 Mladá Vožice 553 Jankov, Odlochovice 554 Votice 752 Týnec nad Sázavou - Jílové u Prahy 753 Týnec nad Sázavou - Netvořice - Neveklov 754 Neveklov - Křečovice 755 Neveklov - Jablonná n/Vlt. 759 Bystřice - Maršovice - Neveklov
Městská turistická doprava
Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým ekovláčkem.[19] Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy.[20] Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. pivovar, gymnázium, vrch Karlov, zajíždí i do Konopiště.
Letecká doprava
U Benešova se nachází nevelké a neveřejné letiště, původně sloužící vojenským účelům.
Školství
- MŠ Čtyřlístek
- MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova
- MŠ Karlov
- MŠ Úsměv
- MŠ Berušky
- ZŠ Dukelská
- ZŠ Jiráskova
- ZŠ Karlov
- ZŠ Konopišťská
- Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov
- Gymnázium Benešov
- Střední škola cestovního ruchu
- Střední technická a integrovaná škola Černoleská
- Střední ekonomická škola
- Střední zdravotnická škola
- Střední zemědělská škola
- Střední odborné učiliště stavební
Ostatní:
- Praktická škola Konopišťská
- Vyšší odborná zemědělská škola
Kultura
V Benešově je v provozu Městská knihovna Benešov i kino, otevřeno je také Muzeum umění a designu a pobočka Muzea Podblanicka, jež se obě nachází v secesním domě č. p. 74. Tento dům postavila v letech 1904–1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili.
V Benešově funguje i městské divadlo nebo kulturní dům Karlov. V letech 2011 a 2012 se zde pořádal hudební festival Sázavafest a v roce 2013 festival Let It Roll.
Sport
V Benešově funguje několik sportovních klubů:
- HC Lev Benešov – hokejový klub
- SK Benešov – fotbalový klub
- SK Florbal Benešov – florbalový klub
- BC Benešov – basketbalový klub
- HC AGAVE - hokejový klub
- TJ Sokol Benešov – volejbalový klub
- SK Šacung Benešov – nohejbalový klub
- SKP judo Benešov – judo
- TSK Salta Benešov – taneční sportovní klub
- Sanchin Dojo Benešov – karate
- Benešovská 1. Volejbalová - volejbalový tým
V Benešově se nachází zimní stadion, rovněž i fotbalové hřiště, sokolovna nebo plavecký stadion.
Turistika
- Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště, č. 0064 Čerčany – Benešov – Konopiště, č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim, č. 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk, č. 0076 Konopiště – Bystřice – Votice.
- Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy Chocerady – Kozmice – Benešov – Konopiště – Neveklov, Benešov – Postupice – Louňovice pod Blaníkem, Konopiště – Poříčí nad Sázavou, Konopiště – Líšno, Benešov – Konopiště – Týnec nad Sázavou.
Lidé
Rodáci
- Monika Absolonová (* 1976), muzikálová zpěvačka a herečka
- Vladimír Antušek (1901–1968), malíř, autor mozaiky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě
- Matouš Benešovský vulgo Philonomus (asi 1550 – po r. 1590), filolog, písař, překladatel
- Jitka Bartoničková (* 1985), česká atletka, olympionička
- Miroslav Beránek (* 1957), bývalý československý fotbalista
- Vladimír Haering (1882–1942), vojenský lékař, legionář a odbojář
- Vladimír Hirsch (* 1954), hudební skladatel a instrumentalista
- Ivo Chlupáč (1931-2002), geolog, paleontolog
- Miloslav Chlupáč (1920-2008), sochař, malíř
- Václav Krása (* 1951), poslanec, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
- Petr Kubín (* 1967), historik, hagiograf, profesor KTF UK
- Aneta Langerová (* 1986), česká zpěvačka
- František Václav Mareš (1922-1994), jazykovědec, bohemista, slávista, profesor Vídeňské university
- Jindřich Matiegka (1862-1941), lékař, antropolog, rektor Univerzity Karlovy
- Jan Noha (1908–1966), spisovatel
- Otakar Novotný (1880–1959), architekt, návrhář, profesor
- Karel Nový (1890–1980), spisovatel a novinář
- Adolf Panz (1918–1986), orientalista a učitel perštiny, diplomat
- Artuš Scheiner (1863-1938), český ilustrátor a malíř
- Josef Eugen Scheiner (1861-1932), právník a významný činovník Sokola
- Adam Trajan (1586–1650), český kazatel a spisovatel
- Kateřina Winterová (* 1976), herečka Národního divadla, zpěvačka Ecstasy of St. Theresa
Osobnosti spjaté s Benešovem
- Svatopluk Čech (1846–1908), básník, prozaik, novinář a cestovatel, rodák z Ostředku, jako čestný občan Benešova propůjčil své jméno místnímu ochotnickému spolku
- Salo Flohr (1908-1983), světový šachista, čs. reprezentant v šachu, šachový velmistr, v Benešově uděleno domovské právo
- Jan Hertl (1906-1965), historik a sociolog, učil na benešovském gymnáziu
- Emil Artur Longen (1885–1936), dramatik, režisér, herec, spisovatel a malíř, studovat benešovské gymnázium, zemřel v Benešově
- Vladimír Pičman (* 1935), básník, redaktor, překladatel, studoval benešovské gymnázium
- Josef Suk starší (1874–1935), hudební skladatel, houslista a pedagog, žil a zemřel v Benešově
- Ladislav Šíma (1885–1956), malíř, profesor benešovského gymnázia
- Josef Topol (1935–2015), dramatik, básník, studoval benešovské gymnázium
- Jiří Tywoniak (1919–1995), archivář, muzejník, historik Podblanicka
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel, dramatik, filmový režisér, studoval benešovské gymnázium
- František Veselý (1863–1935), český a československý advokát a politik, starosta Benešova
- Michal Viewegh (* 1962), spisovatel a publicista, studoval benešovské gymnázium
- Karel Vladislav Zap (1812–1871), historik a spisovatel, žil a zemřel v Benešově
Partnerská města
- Sainte-Agnès, Alpes-Maritimes, Francie
- Partizánske, Slovensko
- San Pietro in Casale, Itálie
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Okresní soud [online]. Kulturní a informační centrum Benešov [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
- Vratislav Preclík: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 29–31. (česky a německy)
- STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 186, 193 a 551.
- Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-15]. Identifikátor záznamu 120775 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 4.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 2.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 68, 69, záznam 1. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 68, 69, záznam 1-3. Dostupné online.
- https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html Archivováno 31. 5. 2012 na Wayback Machine Jízdní řád 2012
- O ekovláčku [online]. Technické služby Benešov [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
- KŘEČKOVÁ, Martina. Benešovský ekovláček zatím moc cestujících nepovozil. Benešovský deník. 2012-07-02. Dostupné online [cit. 2019-04-28].
Literatura
- PROCHÁZKOVÁ, Eva. Benešov. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. 81 s. ISBN 80-7185-728-9.
- PELÍŠEK, Jaroslav. Benešov: „nejen“ město v podzámčí. 1. vyd. Benešov: Město Benešov, 2013. 99 s. ISBN 978-80-260-5254-8.
- KOVAŘÍK, Václav. Benešov – příroda. 1. vyd. Benešov: Město Benešov, 2014. 175 s. ISBN 978-80-260-7231-7.
- HORÁČEK, Michal. Benešov technický a industriální. 1. vyd. Benešov: Muzeum Podblanicka, 2017. 309 s. ISBN 978-80-86452-32-6.
- TYWONIAK, Jiří. Benešov a Konopiště v minulosti. 2. vyd. Benešov: Městský úřad v Benešově, 1993. 337 s.
- KOS, Petr. Cvičiště Benešov – vstup zakázán!!. 3. vyd. Postupice: Posázaví, 2012. 205 s. ISBN 978-80-87684-11-5.
- VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Benešovský. Nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 140 s. Dostupné online.
- VLASÁK, Antonín Norbert. Ze starých dějin města Benešova. Archeologicko-historický nástin. Benešov: vl. nákl., 1898. 68 s. Dostupné online.
Externí odkazy
- Galerie Benešov na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Benešov ve Wikislovníku
- Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Benešov
- Oficiální stránky
- Rozklikávací rozpočet Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine na rozpocetobce.cz
- Online přenosy ze zasedání zastupitelstva
- Lidová rčení z Benešovska