Benešov

Benešov (německy Beneschau) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.

Benešov
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0201 529303
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBenešov
Okres (LAU 1)Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°46′54″ s. š., 14°41′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 448 (2022)[1]
Rozloha46,87 km²
Nadmořská výška368 m n. m.
PSČ256 01
Počet domů2 374 (2021)[2]
Počet částí obce15
Počet k. ú.2
Počet ZSJ24
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Benešov
Masarykovo nám. 100
256 01 Benešov u Prahy
[email protected]
StarostaIng. Jaroslav Hlavnička (Volba pro Benešov)
Oficiální web: www.benesov-city.cz
Benešov
Další údaje
Kód obce529303
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Benešov (Beneschau) na císařských otiscích map Stabilního katastru. Mapováno v roce 1840.
Zřícenina kláštera minoritů

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stali Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka zdejší klášter vypálil, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

Husité ale klášter nezničili úplně. Benešov se pak stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad, když se roku 1451 právě v místním klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia, zástupce římské kurie. Jednalo se tehdy o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu také královna Johanka a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňovala české panstvo, vyzvala je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího, zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským, takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde roku 1475 zemřela.

V letech 1541–1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a v novorenesanční budově staré radnice začalo sídlit okresní hejtmanství a okresní soud, městská správa se přesunula do budovy současné radnice.[3] Od roku 1871 prochází městem železniční trať Praha – České Budějovice.

Pomník padlým v první světové válce před gymnáziem Benešov

Po vzniku republiky byl v sobotu 21. prosince 1918 kolem poledne na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. Byla to jeho poslední zastávka na cestě domů.[4] Benešov byl okresním městem, v němž byl umístěn pěší pluk č. 48 a působila zde mj. okresní nemocnice, městské muzeum, dva biografy (Helios a Sokol), pět peněžních ústavů nebo tři hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta). K roku 1932 existovaly továrny: na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, na knoflíky Fluss, na kůže Herschmann, na obuv Holzer a na poživatiny Sagosa. Dále např. státní pivovar, dva lihovary a pět likérek, tři cihelny a státní žulové a syenitové lomy.[5]

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.[6] Po válce se součástí města stala dosud samostatná obec Konopiště a ty vesnice, které nyní tvoří katastrální území Benešov u Prahy, a v roce 1980 ještě další, z nichž některé se v roce 1990 opět osamostatnily.

Členění města a správní území

Katastrální území Benešova

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:

V 80. letech 20. století byly součástí města i nyní samostatné obce Chlístov, Chrášťany a Václavice.[7]

Benešov byl dříve sídlem okresního úřadu, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 51 obcí. Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[8]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[9]
  • 1942 země česká, oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rada a zastupitelstvo

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Benešova.
Volby do zastupitelstev obcí 2018
strana procento hlasů
Volba
36,37 %
ANO
11,82 %
ODS
11,34 %
STAN
9,74 %
PIRÁTI
7,45 %
ČSSD
6,49 %
KSČM
5,53 %
strany, které získaly mandáty v zastupitelstvu.

Složení zastupitelstva 2018–2022

  • Volba pro Benešov: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Zdeněk Zahradníček, Petr Jandač, Karel Navrátil, Igor Chromý, Petra Kuchařová, Jan Hrachovský
  • ČSSD: Ing. Jindřich Bulan
  • ANO: Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jiří Švadlena
  • ODS: Pavel Pavlík, Jaroslav Roll, Roman Tichovský
  • STAN s podporou KDU-ČSL: Luboš Balata, Jana Čechová
  • Česká pirátská strana s podporou Zelení: Daniel Netušil, Radek Klempera
  • KSČM: Michal Budlovský
Složení zastupitelstva (23 mandátů)







 


 

Městská rada

  • Starosta: Ing. Jaroslav Hlavnička
  • Místostarosta: Ing. Roman Tichovský
  • Místostarosta: Mgr. Zdeněk Zahradníček
  • Ostatní radní:
    • Volba pro město: Mgr. Petr Jandač, Ing. Luboš Machulda, MBA,
    • STAN s podporou KDU-ČSL: Ing. Jana Čechová
    • Česká pirátská strana s podporou Zelení: Ing. Daniel Netušil

Volby 2018

Volba ANO ODS STAN PIRÁTI ČSSD KSČM
% 36,37% 11,82% 11,34% 9,74% 7,45% 6,49% 5,53%
Hlasů 47 142 15 320 14 704 12 625 9 655 8 418 7 175
Mandátů 11 3 3 2 2 1 1
Změna 4 2 2 5 1

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově.
  • Kostel sv. Mikuláše – kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře.
  • Zřícenina klášterního kostela minoritůklášter byl založen v 1. polovině 13. století. V roce 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z roku 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v roce 1799. Další zvon je z roku 1595 od Matouše Voříška.
  • Piaristická kolej a kostel sv. Anny – kolej byla založena roku 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.
  • Zámek Konopiště – pravděpodobně založen koncem 13. století
  • Starý židovský hřbitov – založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky
  • Pivovar Ferdinand – chráněná kulturní památka z počátku 20. století
  • Budova gymnázia – vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905–1907
  • Dům Josefa Suka – dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk
  • Budova nádraží – zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek[13]

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 531 domech 7 828 obyvatel, z nichž bylo 3 671 žen. 7 545 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 38 k německé a 25 k židovské. Žilo zde 4 960 římských katolíků, 204 evangelíků, 1 792 příslušníků Církve československé a 299 židů.[14] Podle sčítání roku 1930 zde žilo v 784 domech 8 307 obyvatel. 7 946 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 260 k německé. Žilo zde 5 222 římských katolíků, 294 evangelíků, 2 090 příslušníků Církve československé a 237 židů.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Benešov[16]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 5 3456 2407 4138 4508 8579 3049 82010 3879 77410 76914 25815 89216 32316 264
Počet domů 4535095375886427159991 3921 3661 5101 5871 8361 9522 133
Vývoj počtu obyvatel a domů města Benešov bez místních částí[17]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel 3 6944 4135 5896 7887 4007 8288 3079 1108 6519 79513 31714 99415 425
Počet domů 2973453674224705317841 1111 1791 2921 3601 5671 654

Průmysl

Firma SCHREIBER

K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří potravinářství a strojírenství.

Významné firmy:

  • Schreiber – výroba mléčných výrobků
  • Benea – výroba pekařských a cukrářských výrobků
  • Baest – výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí
  • Mavel – výroba technologických celků s turbínami
  • Pinko – výroba zmrzlin
  • pivovar Ferdinand

Doprava

Silniční doprava

Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice:

Železniční doprava

Nádraží Benešov u Prahy
Lokomotiva T 435 Hektor u točny benešovského nádraží je součástí sbírky železničních veteránů Posázavského Pacifiku, o.s.

Benešovem prochází IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Železniční stanice Benešov u Prahy patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený. Leží na těchto tratích:

  • 220 Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do Veselí nad Lužnicí v provozu od roku 1871
  • 221 Praha – Strančice – Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871
  • 222 Benešov – VlašimTrhový Štěpánov, jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do Vlašimi v provozu od roku 1895

Rychlíky linky R17 Praha – České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činila 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice Esko.[18]

Městská autobusová doprava

V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na třech linkách. Linky zajíždějí i do benešovských částí Pomněnice nebo Mariánovice, jsou však v provozu jen v pracovní dny. Další tu jsou spoje Pražské Integrované Dopravy od 1. 4. 2021 do těchto cílů: 337 a 401 Praha 401 Tábor, Jindřichův Hradec / Třeboň 438 Štěchovice 452 Mladá Vožice 553 Jankov, Odlochovice 554 Votice 752 Týnec nad Sázavou - Jílové u Prahy 753 Týnec nad Sázavou - Netvořice - Neveklov 754 Neveklov - Křečovice 755 Neveklov - Jablonná n/Vlt. 759 Bystřice - Maršovice - Neveklov

Městská turistická doprava

Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým ekovláčkem.[19] Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy.[20] Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. pivovar, gymnázium, vrch Karlov, zajíždí i do Konopiště.

Letecká doprava

Související informace naleznete také v článku Letiště Benešov.

U Benešova se nachází nevelké a neveřejné letiště, původně sloužící vojenským účelům.

Školství

Gymnázium v Benešově
Integrovaná škola v Benešově

Mateřské školy:

  • MŠ Čtyřlístek
  • MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova
  • MŠ Karlov
  • MŠ Úsměv
  • MŠ Berušky

Základní školy:

  • ZŠ Dukelská
  • ZŠ Jiráskova
  • ZŠ Karlov
  • ZŠ Konopišťská
  • Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov

Střední školy:

  • Gymnázium Benešov
  • Střední škola cestovního ruchu
  • Střední technická a integrovaná škola Černoleská
  • Střední ekonomická škola
  • Střední zdravotnická škola
  • Střední zemědělská škola
  • Střední odborné učiliště stavební

Ostatní:

  • Praktická škola Konopišťská
  • Vyšší odborná zemědělská škola
Muzeum umění

Kultura

V Benešově je v provozu Městská knihovna Benešov i kino, otevřeno je také Muzeum umění a designu a pobočka Muzea Podblanicka, jež se obě nachází v secesním domě č. p. 74. Tento dům postavila v letech 1904–1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili.

V Benešově funguje i městské divadlo nebo kulturní dům Karlov. V letech 2011 a 2012 se zde pořádal hudební festival Sázavafest a v roce 2013 festival Let It Roll.

Sport

Zimní stadion v Benešově

V Benešově funguje několik sportovních klubů:

V Benešově se nachází zimní stadion, rovněž i fotbalové hřiště, sokolovna nebo plavecký stadion.

Turistika

  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště, č. 0064 Čerčany – Benešov – Konopiště, č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim, č. 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk, č. 0076 Konopiště – Bystřice – Votice.
  • Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy Chocerady – Kozmice – Benešov – Konopiště – Neveklov, Benešov – Postupice – Louňovice pod Blaníkem, Konopiště – Poříčí nad Sázavou, Konopiště – Líšno, Benešov – Konopiště – Týnec nad Sázavou.

Lidé

Část sídliště na Spořilově
Sídliště Na Bezděkově

Rodáci

Osobnosti spjaté s Benešovem

  • Svatopluk Čech (1846–1908), básník, prozaik, novinář a cestovatel, rodák z Ostředku, jako čestný občan Benešova propůjčil své jméno místnímu ochotnickému spolku
  • Salo Flohr (1908-1983), světový šachista, čs. reprezentant v šachu, šachový velmistr, v Benešově uděleno domovské právo
  • Jan Hertl (1906-1965), historik a sociolog, učil na benešovském gymnáziu
  • Emil Artur Longen (1885–1936), dramatik, režisér, herec, spisovatel a malíř, studovat benešovské gymnázium, zemřel v Benešově
  • Vladimír Pičman (* 1935), básník, redaktor, překladatel, studoval benešovské gymnázium
  • Josef Suk starší (1874–1935), hudební skladatel, houslista a pedagog, žil a zemřel v Benešově
  • Ladislav Šíma (1885–1956), malíř, profesor benešovského gymnázia
  • Josef Topol (1935–2015), dramatik, básník, studoval benešovské gymnázium
  • Jiří Tywoniak (1919–1995), archivář, muzejník, historik Podblanicka
  • Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel, dramatik, filmový režisér, studoval benešovské gymnázium
  • František Veselý (1863–1935), český a československý advokát a politik, starosta Benešova
  • Michal Viewegh (* 1962), spisovatel a publicista, studoval benešovské gymnázium
  • Karel Vladislav Zap (1812–1871), historik a spisovatel, žil a zemřel v Benešově

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Okresní soud [online]. Kulturní a informační centrum Benešov [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
  4. Vratislav Preclík: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 29–31. (česky a německy)
  6. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 186, 193 a 551.
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-15]. Identifikátor záznamu 120775 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  14. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 4.
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 2.
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 68, 69, záznam 1. Dostupné online.
  17. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 68, 69, záznam 1-3. Dostupné online.
  18. https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html Archivováno 31. 5. 2012 na Wayback Machine Jízdní řád 2012
  19. O ekovláčku [online]. Technické služby Benešov [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
  20. KŘEČKOVÁ, Martina. Benešovský ekovláček zatím moc cestujících nepovozil. Benešovský deník. 2012-07-02. Dostupné online [cit. 2019-04-28].

Literatura

  • PROCHÁZKOVÁ, Eva. Benešov. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. 81 s. ISBN 80-7185-728-9.
  • PELÍŠEK, Jaroslav. Benešov: „nejen“ město v podzámčí. 1. vyd. Benešov: Město Benešov, 2013. 99 s. ISBN 978-80-260-5254-8.
  • KOVAŘÍK, Václav. Benešov – příroda. 1. vyd. Benešov: Město Benešov, 2014. 175 s. ISBN 978-80-260-7231-7.
  • HORÁČEK, Michal. Benešov technický a industriální. 1. vyd. Benešov: Muzeum Podblanicka, 2017. 309 s. ISBN 978-80-86452-32-6.
  • TYWONIAK, Jiří. Benešov a Konopiště v minulosti. 2. vyd. Benešov: Městský úřad v Benešově, 1993. 337 s.
  • KOS, Petr. Cvičiště Benešov – vstup zakázán!!. 3. vyd. Postupice: Posázaví, 2012. 205 s. ISBN 978-80-87684-11-5.
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Benešovský. Nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 140 s. Dostupné online.
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Ze starých dějin města Benešova. Archeologicko-historický nástin. Benešov: vl. nákl., 1898. 68 s. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.