Čtvrtý železniční koridor

Samotný IV. železniční koridor, který nevede v souběhu s I. koridorem, se začal modernizovat v září 2005 úsekem Strančice – Praha-Hostivař. Tento úsek byl dokončen v roce 2008. V letech 2006–2009 proběhla stavba úseku Doubí u Tábora – Tábor, v letech 2007–2009 optimalizace úseku od státní hranice s Rakouskem v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku Votice – Benešov u Prahy, která byla stavebně ukončena v listopadu 2012. V únoru 2011 následovala stavba úseku České Budějovice – Nemanice, která byla dokončena v roce 2014.

V roce 2013 započaly dvě stavby, a to Horusice – Veselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce (2014) byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí – Soběslav, stavba Ševětín – Horusice a první část stavby Praha hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (včetně), přestavba železniční stanice Hostivař. První stavba byla dokončena v červenci 2016.

Druhá stavba v Praze je úsek Praha hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (mimo). Jde o zbylých 6,7 km za nádražím Praha-Hostivař, směrem k vršovickým portálům vinohradských tunelů. Do dubna 2016 probíhalo první výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy výstavby. Nejlevnější nabídku podala litoměřická firma Chládek & Tintěra - 3,4 mld. Kč. Tuto firmu jako vítěze pak hodnotící komise Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) podle téhož zdroje předběžně doporučila.[2] Dne 17. srpna 2016 však bylo první výběrové řízení zrušeno ze strany SŽDC.[3] Dne 29. září 2016 bylo vypsáno druhé výběrové řízení (znovu za 3,6 mld. Kč), ještě podle původního zákona o veřejných zakázkách.[4] Otevírání obálek s nabídkami proběhlo 5. ledna 2017. Nejnižší cenu nabídlo sdružení Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ, a to 3,487 mld. Kč. Výběrová komise v únoru 2017 toto sdružení doporučila jako vítěze.[5] Zakázku od konce roku 2016 prověřoval Národní centrála proti organizovanému zločinu.[6] Zakázku následně na popud společnosti EUROVIA prošetřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dne 12. září 2017 zrušil rozhodnutí o výběru vítěze. Výběrové řízení jako celek zrušeno nebylo. Znovu musela být posouzena kvalifikace uchazečů a transparentně vybrán vítěz.[7] Přezkumná komise SŽDC dne 12. 12. 2017 potvrdila své rozhodnutí o vítězi (sdružení Metrostav a spol.),[8] ovšem EUROVIA se znovu odvolala. Dne 4. ledna 2018 SŽDC odvolání zamítla, EUROVIA se podruhé odvolala k ÚOHS.[9] ÚOHS, SŽDC a sama Eurovia k 1. březnu 2018 potvrdily, že Eurovia své odvolání dne 22. 2. 2018 stáhla a stavba může začít. Dne 13. 3. 2018 byla podepsána smlouva o dílo mezi SŽDC a vítězným sdružením. Stavba má být dokončena do října 2021.[10][11] K Drážnímu úřadu bylo dne 26. února 2018 elektronickou cestou podáno odvolání společnosti LUKON Investment proti prodloužení platnosti stavebního povolení pro stavbu „Optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl.n., II. část“.[12] Odvolání, vyvěšené Drážním úřadem dne 9. března 2018, se týkalo pozemku č. 2039/1[13] v katastrálním území Vršovice a napadalo se v něm prodloužení termínu stavby s ohledem na novou situaci na daném pozemku, která neodpovídá situaci v době, kdy bylo o stavebním povolení rozhodnuto. Na daném pozemku proběhla mezitím realizace bytového domu. Dne 11. 4. 2018 nabylo podle Drážního úřadu stavební povolení platnost a je pravomocné, protože LUKON Investment 3. dubna 2018 své odvolání stáhl.

Uzavřený podjezd Švehlova–Průběžná při první fázi jeho rekonstrukce v roce 2019

Přípravné a demoliční práce byly zahájeny v dubnu 2018, samotná realizace započala v červnu 2018 velkou výlukou na vršovickém seřaďovacím nádraží v lokalitě Eden (v místě budoucí nové železniční zastávky), směřující postupně k napřímení tratě a vytvoření čtyřkolejné tratě a dvou nových zastávek.[14] Počátkem února 2019 začaly stavební práce i ve starém podjezdu na Průběžné (jízda vozidel po tramvajové trati), v místě budoucí nové železniční stanice Zahradní Město a v blízkém okolí. Zde byla téměř 60 let uzavřena plechovými vraty-nevyužívaná, druhá polovina podjezdu Jižní nákladní vlakové spojky. Starý nízký a dlouhý podjezd se však nikdy nerozšířil, a tak zamýšlené rozšíření z 60. let (1965) také ustoupilo nové výstavbě. Na viaduktech zůstaly už jen čtyři koleje – jižní spojky a strašnické tratě, bagruje se terén pro bourání a rozšíření mostů, vrtají a betonují nové opěry. Od 13. 12. 2020 byla zrušena stará trať se zastávkou Praha-Strašnice zastávka a vlaky převedeny na novou trasu bývalým seřaďovacím nádražím. Oficiální zahájení stavby proběhlo 2. 7. 2018, kompletní dokončení je plánováno v roce 2022.

Celková cena výstavby činí 4 419 960 000 Kč bez DPH, na stavbu přispěje 3 mld. EU.[15]

Následně dojde k rekonstrukci vinohradských tunelů, čímž bude čtvrtý koridor ve vyšší rychlosti definitivně zaústěn do hlavního nádraží, a to nejdříve v roce 2025.^[zdroj?]

Výstavba koridoru u Mezna, vlevo původní trať

Modernizovaný úsek Sudoměřice u Tábora – Votice vede skoro celý v nové stopě a po dokončení by měl umožnit souvislou rychlost 160 km/h (až 200 km/h). Celková délka modernizovaného úseku je 17 km (o 2 km kratší než původní trať),[16] na trase jsou dva tunely a čtyři mostní estakády. V prosinci 2016 bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno závazné stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro tuto stavbu a začátkem roku 2017 SŽDC požádala o stavební povolení, které bylo vydáno Drážním úřadem v Praze v červenci 2017. V květnu 2017 SŽDC vypsala výběrové řízení na zhotovitele a zakázku získala jako nejlevnější nabídka společnosti OHL ŽS s 4,378 mld. Kč.[17] Přípravné práce byly zahájeny na jaře 2018, hlavní stavební práce v říjnu téhož roku. Délka výstavby byla původně plánována na 40 měsíců. V prosinci 2018 byla zahájena stavba tunelu Deboreč novou rakouskou tunelovací metodou, kompletně proražen byl v únoru 2020, jeho délka je 660 metrů.[18][19] Na jaře 2019 byly zahájeny přípravné práce i na druhém, 840 metrů dlouhém tunelu Mezno,[20] proražen byl v srpnu 2020.[21] Předpokládané dokončení celé stavby je na konci roku 2022. Na sklonku roku 2019 se SŽDC rozhodla, že tento úsek přeprojektuje místo původně plánovaných 160 km/h na 200 km/h.[22][23]

Pro přeložku tratě v úseku Doubí u Tábora (včetně) – Soběslav (mimo) bylo v říjnu 2017 vydáno kladné stanovisko vyhodnocení vlivů na životní prostředí.[24] Délka přeložky je 9 km. Zahájení stavby se uskutečnilo v září roku 2019. Na začátku roku 2020 Správa železnic zveřejnila záměr zvýšit maximální povolenou rychlost z původně plánovaných 160 km/h na 200 km/h. Provoz po nové přeložce je naplánován od listopadu 2022.[25]

V únoru 2018 byla podepsána smlouva mezi investorem (SŽDC) a vybraným uchazečem, jímž je sdružení Společnost „Nemanice – Ševětín – EŽ+AŽD+Subterra“, podle níž v červenci 2018 začaly hlavní stavební práce na stavbě Modernizace trati Nemanice 1 – Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část. Jedná se o úsek ze Ševětína do Dynína.

Podle harmonogramu prací byla od července do prosince 2018 rekonstruována 2. traťová kolej od km 25 za Ševětínem, včetně žst. Dynín (mimo již hotového severního zhlaví). Po zimní technologické přestávce stavba pokračovala hlavním stavebním postupem od dubna 2019 v 1. traťové koleji s dokončením 18. 8. 2019. Kompletně byla stavba dokončena v roce 2020.

V rámci stavby dojde k přemístění zastávky Neplachov k novému podchodu pod dálnicí D3 a v Dyníně budou vystavěna nástupiště na jižním zhlaví u přestavěného silničního podjezdu. Tím dojde ke zkrácení docházkové vzdálenosti od obce Dynín. Po rekonstrukci zůstane traťová rychlost 160 km/h s možností zvýšení na 200 km/h. Podle smlouvy mají dosáhnout náklady stavby 597 486 627 Kč.[26]

V úseku Nemanice I – Ševětín (také označováno NemaŠe)[27] má jít o rozsáhlou přeložku, při které má být trasa vedena v nové stopě se dvěma novými tunely - Hosínským (3120 m) a Chotýčanským (4810 m).[28][29] V roce 2017 byly předpokládané náklady ve výši 12,8 mld. Kč,[30] v roce 2022 je uváděno již 20 mld. Kč.[27] Stavba je projektována na rychlost 200 km/h.[27]

Na tuto stavbu bylo dne 20. 7. 2017 vydáno územní rozhodnutí. O realizované variantě rozhodovala centrální komise ministerstva dopravy, která dne 13. února 2018 rozhodla o výstavbě dlouhé přeložky, protože se mj. zlevnily stavební práce z 12 na 8 mld. Kč.[31]

• Železniční koridor
• Panevropské koridory
• Železniční trať Praha – České Budějovice

• Podrobná stránka s rychlostmi na IV. koridoru (dle plánu z roku 2004)
• KRAMEŠ, Miloš: PROJEKTY PRO IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR^{[nedostupný zdroj]}
• Optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař - Praha hl. n., vizualizace projektu, Komunikace SŽDC, 25. 4. 2013