Matěj Špic

Matěj Špic (zemřel po r. 1559) byl český zvonař 1. poloviny 16. století, působící v Praze, Roudnici nad Labem, Litoměřicích a Benešově. Zajímavé je, že vykonával své řemeslo, přestože byl slepý. V nápisech na zvonech i v literatuře se někdy proto označuje jako Matěj Slepý.[1]

Matěj Špic
Povolánízvonař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zvon Matěje Špice z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem s reliéfem mistra Jana Husa

Údaje o životě

Matěj Špic, stejně jako řada jiných zvonařů, pravděpodobně neměl stálou dílnu, ale za svým řemeslem putoval. První zvony s jeho jménem se objevují po r. 1536, odlité v Roudnici a Litoměřicích. Později se pokoušel prosadit v Praze, ale tam měl problémy s konkurencí a po sporu se zvonařem Stanislavem byl v r. 1550 donucen město opustit. Následně působil především v jižnách Čechách v okolí Benešova. Koncem 50. let 16. století umírá.

Vzhledem ke slepotě měl v dílně pomocníky, jejichž jména se někdy rovněž objevují v signaturách na zvonech. Jedním byl jeho bratr Mikuláš Rormeister, jiným jakýsi Jan Klobása.

Charakteristika zvonů

Zvony mistra Matěje Špice mají pěkné reliéfy a bývají kvalitně odlity.

  • Špic užívá výhradně češtinu, zatím není znám jediný zvon s nápisem v latině nebo němčině.
  • Užívá přechodný typ humanistické majuskule s charakteristickými znaky jako například zrcadlově převrácené N, e místo E, litery I, L a Z se středním břevnem.
  • Často užívá husitské motivy. Z toho důvodu byly jeho zvony v době rekatolizace často přelévány nebo upravovány, zachovalé zvony bývají poměrně vzácné.
  • Dvouřádkový nápis kolem čepce.
  • Mělké a spíše drobnější reliéfy.

Zvony Matěje Špice

Sádrový odlitek části zvonu z kostela sv. Václava v Brozánkách (okres Ústí nad Labem)
RokObec (okres)ObjektZdroj
1536Česká Lípakostel Narození Panny MarieZoubek
Nehvizdy (Praha – východ)kostel sv. VáclavaRybička
Roudnice nad Labem (Litoměřice)zvonice kostela Narození Panny MarieMatějka: Soupis IV
1538Hradec Královékatedrální kostel sv. DuchaZap
1540Církvice (Ústí nad Labem)zvonice kostela Nanebevzetí Panny MarieLuksch, str. 210
Počaply (Litoměřice)kostel sv. VojtěchaLuksch, str. 123[2]
1541Brozánky (Ústí nad Labem)kostel sv. Václava[3]
Nehvizdy (Praha – východ)kostel sv. VáclavaRybička
Bohosudov (Teplice)bazilika Bolestné Panny Mariesignatura na zvonu
Ústí nad Labemkostel Nanebevzetí Panny MarieDějiny města Ústí nad Labem
Roudnice nad Labem (Litoměřice)zvonice kostela Narození Panny MarieMatějka: Soupis IV
1543Chvojnov (Pelhřimov)kostel Nanebevzetí Panny MarieSoukup: Soupis XVIII
1544Ústí nad Labemkostel Nanebevzetí Panny Mariesignatura na zvonu
1545Liblice (Mělník)kostel sv. VáclavaPodlaha: Soupis VI
Olbramovice (Benešov)kostel Všech SvatýchRybička
Prahakostel sv. LazaraKybalová; Rybička
1546Lobkovice (Mělník)zvonice kostela Nanebevzetí Panny MarieRybička
Sadská (Nymburk)kostel sv. ApolinářeHellich
1553Bystřice (Benešov)kostel sv. Šimona a JudyVlasák: Město Benešov; Rybička
1554Křeč (Pelhřimov)kostel sv. Jakuba VětšíhoSoukup: Soupis XVIII[4]
Okrouhlice (Benešov)zvonice kostela sv. Martina (?)Vlasák: Bývalé panství Jemnišťské
1555Hrádek (Benešov)kostel sv. MatoušeVlasák: Město Benešov
Kondrac (Benešov)kostel sv. BartolomějeVlasák: Město Benešov
1556Dolní Jirčany (Praha – západ)zvonice kostela sv. VáclavaKuča
1559Louňovice pod Blaníkem (Benešov)kostel Nanebevzetí Panny MarieVlasák: Město Benešov; Rybička
???[5]Luštěnice (Mladá Boleslav)kostel sv. MartinaWinter, str. 351

Poznámky

  1. Např. RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
  2. Na zvonu je podepsán i Špicův pomocník Jan Klobása.
  3. Podle záznamu k sádrovému odlitku části zvonu, který je uložen v depozitáři Muzea města Ústí nad Labem.
  4. Zvon bez signatury, nejisté autorství.
  5. Rok výroby není znám.

Literatura

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995.
  • HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, s. 1 – 33.
  • HELLICH, Jan. Zpráva o soupisu zvonů na Poděbradsku a Nymbursku. IN: Památky archeologické a místopisné 28/ 1916, s. 259-60.
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001.
  • KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
  • LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.
  • MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha: [s.n.], 1898.
  • RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
  • SOUKUP, Josef. Soupis památek historických a uměleckých XVIII Pelhřimovsko. Praha: [s.n.], 1903.
  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých - VI Mělnicko. Praha: [s.n.], 1899.
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Bývalé panství Jemnišťské v kraji Táborském. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 145 – 151.
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Město Benešov a hrad Konopiště. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 289 – 298.
  • WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. S. 351.
  • ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 160 – 186.
  • ZOUBEK, Fr. J. Lipé (Česká Lípa) - Příspěvky historické a topografické. IN: Památky archeologické a místopisné VI, s. 42 – 51.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.