Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník

Předchůdcem trati byla v úseku Bruska (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – Stochov od roku 1830 lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o rozchodu kolejí 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na podmokelskou Státní dráhu. V důsledku revoluce roku 1848 byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do Kralup. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku 1863 (provoz zahájen 4. listopadu) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Z Kladna dál směrem na Chomutov a Rakovník byla trať budována v letech 1869 až 1871.[1] Zestátněna byla roku 1923.

Masarykovo nádraží, stavědlo 4

Trať vychází z pražského Masarykova nádraží společně s tratí na Kralupy nad Vltavou po Negrelliho viaduktu. Ihned za mostem se tratě dělí a na již samostatné trati následuje stanice Praha-Bubny. Po dobu rekonstrukce mostu v letech 2017 až 2020 byla nad stanicí metra Vltavská zřízena provizorní zastávka Praha-Bubny Vltavská, kde v té době začínaly (a končily) všechny vlaky. Z nádraží Bubny pokračuje trať směrem k výstavišti a poté, co trať vystoupá Stromovkou, kde prochází též krátkým tunelem, následuje stanice Praha-Dejvice, kde je též přestup na stanici metra Hradčanská. Zástavbou pokračuje trať přes Veleslavín, kde je též přestup na metro, a do Ruzyně. Odtud vede trať poli a kolem letiště do Hostivice. Z Hostivice pokračuje trať zemědělskou krajinou směrem na Kladno.

Negrelliho viadukt, pohled ke Karlínu

Z Kladna pokračuje trať lesy za Kamenné Žehrovice, kde opět přechází do osídlené krajiny, kde se nachází stanice Stochov, kam jezdíval prezident Masaryk, když cestoval do Lán. Před Novým Strašecím prochází trať druhým tunelem. Od Nového Strašecí vede opět lesy až do Lužné u Rakovníka, kde se nachází železniční muzeum. Zde se trať větví, jedna větev míří do Rakovníka, zatímco druhá se obrací směrem k severozápadu na Chomutov.

Lužná u Rakovníka – rozcestí tratí do Rakovníka a Chomutova

Chomutovská trať pokračuje krajinou značně zemědělsky využívanou, zejména ke pěstování chmele, přes stanici Krupá. Za Milostínem trať beze spojení kříží trať Rakovník–Most a pokračuje směrem k Deštnici a Měcholupům. Za Měcholupy následuje několik nevyužívaných zastávek a po nich již trať přichází do Žatce. Ze Žatce trať pokračuje podél potoka Hutné do Března u Chomutova, za nímž byla roku 2007 přeložena kvůli těžbě uhlí a prochází Březenským tunelem, který držel do zprovoznění Ejpovického tunelu prvenství v délce. Za ním trať pokračuje do cílové stanice v Chomutově.

V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje Kladnem a Prahou a pro spojení Rakovníka s Kladnem. Význam spojení do Chomutova výrazně poklesl s omezením dopravy na rameni Lužná u Rakovníka – Chomutov a zrušením rychlíků Praha – Chomutov.[2]

Od prosince 2019 převzali některé výkony alternativní dopravci – rychlíky Praha–Rakovník provozuje ARRIVA vlaky,[3] osobní vlaky Lužná u Rakovníka – Chomutov – Jirkov Die Länderbahn CZ,[4] osobní a spěšné vlaky na trase Praha – Kladno – Rakovník provozují nadále České dráhy, dalším dopravcem na trati je GW Train Regio, který provozuje rychlíky Plzeň–Most již od prosince 2016 (na této trati úsek Žatec–Chomutov).[5]

V současnosti (2021) již probíhá příprava již od 90. let diskutovaného záměru modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně (zdvojkolejnění a elektrizace)[6][7] známého dříve též jako PRaK[8] či Aircon.[9]

• Praha-Dejvice dříve Bruska
• Praha-Liboc – zastávka zrušena 1984 (se zastávkou v Liboci se počítá v rámci modernizace tratě)
• Praha-Ruzyně dříve Rusín, název stanice se měnil s názvem pražské čtvrtě Ruzyně
• Jeneč dříve Jenč
• Kladno dříve Vejhybka
• Kamenné Žehrovice dříve Smečno-Šternberk, předtím Mrakov (do 1. července 1881)
• Stochov dříve Lány
• Lužná u Rakovníka dříve Lužná-Lišany[10]

U stanic a zastávek v závorce uvedeno tarifní pásmo integované dopravy (PID a DÚK)

• 
  Praha - Masarykovo nádraží, vstupní hala (PID P)
• 
  provizorní nástupiště Praha-Bubny Vltavská (PID P)
• 
  Praha-Bubny (PID P)
• 
  Praha-Dejvice (PID 0)
• 
  Praha-Gymnasijní (dočasná zastávka v letech 2009, 2010 a 2011)
• 
  Praha-Veleslavín (PID B)
• 
  Praha-Ruzyně (PID B)
• 
  Hostivice (PID 1)
• 
  Jeneč (PID 1)
• 
  Pavlov (PID 2)
• 
  Unhošť (PID 2)
• 
  Kladno (PID 3)
• 
  Kladno-Rozdělov (PID 3)
• 
  Kamenné Žehrovice (PID 4)
• 
  bývalá hláska Kačice
• 
  Zastávka Kačice (PID 5)
• 
  Stochov (PID 5)
• 
  Rynholec (PID 6)
• 
  Nové Strašecí (PID 6)
• 
  Řevničov (PID 6)
• 
  Výhledy z vlaku v lesích okolí Řevničova
• 
  Lužná u Rakovníka (PID 6)
• 
  Rakovník (PID 7)
• 
  Krupá (PID 7)
• 
  Trať č. 124 nedaleko Krupé
• 
  Mutějovice zastávka (PID 8)
• 
  Deštnice (PID 9, DÚK 923)
• 
  Sádek u Žatce (DÚK 922)
• 
  Měcholupy (DÚK 921)
• 
  Veletice (DÚK 922)
• 
  Žatec (DÚK 901)
• 
  Chomutov (DÚK 501)