Středolabská tabule

Územie celku sa rozkladá zhruba medzi mestami Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápade, Lysá nad Labem na severe, Kopidlno na severovýchode, Chlumec nad Cidlinou na východe, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na juhovýchode, Kostelec nad Černými lesy na juhu a Praha na juhozápade. Úplne vnútri sa z väčších miest nachádzajú Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.

Územie má ráz plochej pahorkatiny, tvorenej horninami vrchnej kriedy a miestami ich odkrytého kryštalinického, proterozoického a permského podložia. Predstavuje erózne až štruktúrne denudačný a akumulačný reliéf plošinného, kotlinného a plocho pahorkatinového rázu so zarovnanými povrchmi, uzlami, riečnymi terasami, údolnými nivami a tvarmi na sprašiach a viatych pieskoch. Rozkladá sa v širokom pruhu pri strednom toku Labe, dolnom toku Vltavy a pri ďalších labských prítokoch (napr. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).[1]

Celok Středolabská tabule (podľa značenia Jaromíra Demka VIB-3) sa geomorfologicky člení na päť podcelkov: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centre a na východe, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na juhovýchode, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápade, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchode a Českobrodská tabule (VIB-3E) na juhu a západe. Tabuľa susedí s celkami Dolnooharská tabule na severozápade, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severe, Východolabská tabule na východe, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na juhovýchode, Benešovská pahorkatina na juhu a Pražská plošina na juhozápade.[1]

Kompletné geomorfologické členenie celej Středolabskej tabule uvádza nasledujúca tabuľka:

• Dílce (366 m), Českobrodská tabule
• U Písku (341 m), Čáslavská kotlina
• Vinný vrch (311 m), Českobrodská tabule
• Bambousek (306 m), Čáslavská kotlina
• Oškobrh (285 m), Nymburská kotlina
• Ostrá hůrka (278 m), Mrlinská tabule
• Báň (272 m), Mrlinská tabule
• Chotuc (254 m), Mrlinská tabule
• Dřínov (247 m), Mělnická kotlina
• Přerovská hůra (237 m), Nymburská kotlina
• Cecemín (238 m), Mělnická kotlina
• Břístevská hůra (233 m), Českobrodská tabule
• Semická hůra (231 m), Nymburská kotlina

Najvyšším bodom celku je vrstevnica (400 m) v Českobrodskej tabuli, pri hranici s Benešovskou pahorkatinou.[2]

• 
  Most cez Labe v Nymburku
• 
  Mělnická kotlina okolo Brandýsa
• 
  Přerovská a Semická hůra
• 
  Oškobrh od Opolian
• 
  Vrch Chotuc
• 
  Mrlina pr Budiměřiciach

1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektív. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

• Geomorfologické členenie Česka
• Zoznam geomorfologických celkov v Česku

• Commons ponúka multimediálne súbory na tému Středolabská tabule

• Geomorfologické mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Středolabská tabule na českej Wikipédii.