Závod míru

Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) byl největší amatérský cyklistický závod po 2. světové válce ve východní Evropě.[1] Konal se od roku 1948, zprvu na území Polska a Československa, od 50. let se přidalo také východní Německo a v 80. letech i Sovětský svaz. Poslední ročník 2006 byl závodem kategorie 2.HC UCI. Od roku 2007 byl závod z finančních důvodů ukončen.

Účastníci Závodu míru na Podolském mostě během 215 km dlouhé etapy z Tábora do Karlových Varů (1955)
Start 6. etapy 58. ročníku 18. května 2006 v Dippoldiswalde

Historie

Probíhal vždy v květnu od roku 1948, nejdříve na trase Varšava – Praha a Praha – Varšava. Byl organizován státními deníky-orgány komunistických stran: Trybuna Ludu (Polsko, dříve Głos Ludu) a Rudé právo (Československo) a také cyklistickými svazy Polska a Československa. Od roku 1952 se stal spoluorganizátorem německý deník-orgán SED Neues Deutschland a cyklistický svaz NDR. Od té doby vedla trasa závodu mezi městy Varšava, Berlín a Praha (každoročně začínal v jednom z nich). V letech 1985–1986 byl spoluorganizátorem také sovětský deník Pravda a cyklistický svaz SSSR (roku 1985 se jely etapy v Moskvě a 1986 v Kyjevě, přičemž v Kyjevě byli cyklisté přinuceni startovat, přestože jen o několik dní dříve došlo k černobylské havárii, a všichni účastníci i diváci byli zasaženi radioaktivním spadem).

Pro ročník 1989 se plánovala nová trať Paříž–Moskva, která měla připomenout dvousté výročí Velké francouzské revoluce. Pořadatelé počítali s účastí profesionálních jezdců i financováním závodu sponzorskými firmami. Mezinárodní cyklistická unie však návrh zamítla.[2]

Od roku 1993 byl závod organizován pouze v Česku, přičemž část etap vedla v Polsku a Německu. V roce 2004 trasa závodu poprvé vedla přes území Belgie. V roce 2005 se závod z důvodu finančního krachu nekonal. V roce 2006 trasa závodu poprvé vedla přes území Rakouska – start byl 13. května v Linci, cíl – 20. května v Hannoveru. Od roku 2007 byl z finančních důvodů ukončen.

Individuální výsledky
Rok Trasa Délka Etapy Vítěz
1948 Varšava – Praha 1104 km 7 Augustin Prosenik (Jugoslávie)
1948 Praha – Varšava 842 km 5 Aleksandar Zorić (Jugoslávie)
1949 Praha – Varšava 1259 km 8 Jan Veselý (Československo)
1950 Varšava – Praha 1539 km 9 Willi Emborg (Dánsko)
1951 Praha – Varšava 1544 km 9 Kaj Allan Olsen (Dánsko)
1952 Varšava – Berlín – Praha 2135 km 12 Ian Steel (Velká Británie)
1953 Bratislava – Berlín – Varšava 2231 km 12 Christian Pedersen (Dánsko)
1954 Varšava – Berlín – Praha 2051 km 13 Eluf Dalgaard (Dánsko)
1955 Praha – Berlín – Varšava 2214 km 13 Gustav Adolf Schur (NDR)
1956 Varšava – Berlín – Praha 2212 km 12 Stanisław Królak (Polsko)
1957 Praha – Berlín – Varšava 2220 km 12 Nenčo Christov (Bulharsko)
1958 Varšava – Berlín – Praha 2210 km 12 Piet Damen (Nizozemsko)
1959 Berlín – Praha – Varšava 2057 km 13 Gustav Adolf Schur (NDR)
1960 Praha – Varšava – Berlín 2290 km 13 Erich Hagen (NDR)
1961 Varšava – Berlín – Praha 2435 km 13 Jurij Melichov (SSSR)
1962 Berlín – Praha – Varšava 2407 km 14 Gajnan Sajdchužin (SSSR)
1963 Praha – Varšava – Berlín 2568 km 15 Klaus Ampler (NDR)
1964 Varšava – Berlín – Praha 2246 km 14 Jan Smolík (Československo)
1965 Berlín – Praha – Varšava 2318 km 15 Gennadij Lebeděv (SSSR)
1966 Praha – Varšava – Berlín 2340 km 15 Bernard Guyot (Francie)
1967 Varšava – Berlín – Praha 2307 km 16 Marcel Maes (Belgie)
1968 Berlín – Praha – Varšava 2352 km 14 Axel Peschel (NDR)
1969 Varšava – Berlín 2036 km 15 Jean-Pierre Danguillaume (Francie)
1970 Praha – Varšava – Berlín 1976 km 15 Ryszard Szurkowski (Polsko)
1971 Varšava – Berlín – Praha 1895 km 14 Ryszard Szurkowski (Polsko)
1972 Berlín – Praha – Varšava 2025 km 14 Vlastimil Moravec (Československo)
1973 Praha – Varšava – Berlín 2076 km P, 16, E Ryszard Szurkowski (Polsko)
1974 Varšava – Berlín – Praha 1806 km 14 Stanisław Szozda (Polsko)
1975 Berlín – Praha – Varšava 1915 km P, 13 Ryszard Szurkowski (Polsko)
1976 Praha – Varšava – Berlín 1974 km P, 14 Hans-Joachim Hartnick (NDR)
1977 Varšava – Berlín – Praha 1648 km 13 Aavo Pikkuus (SSSR)
1978 Berlín – Praha – Varšava 1796 km P, 12 Alexandr Averin (SSSR)
1979 Praha – Varšava – Berlín 1942 km P, 14 Sergej Suchoručenkov (SSSR)
1980 Varšava – Berlín – Praha 2095 km P, 14 Jurij Barinov (SSSR)
1981 Berlín – Praha – Varšava 1887 km P, 14 Šachid Zagretdinov (SSSR)
1982 Praha – Varšava – Berlín 1941 km P, 12 Olaf Ludwig (NDR)
1983 Varšava – Berlín – Praha 1899 km P, 12 Falk Boden (NDR)
1984 Berlín – Praha – Varšava 1689 km P, 11 Sergej Suchoručenkov (SSSR)
1985 Praha – Moskva – Varšava – Berlín 1712 km P, 12 Lech Piasecki (Polsko)
1986 Kyjev – Varšava – Berlín – Praha 2138 km P, 15 Olaf Ludwig (NDR)
1987 Berlín – Praha – Varšava 1987 km P, 14 Uwe Ampler (NDR)
1988 Bratislava – Katowice – Berlín 2008 km P, 13 Uwe Ampler (NDR)
1989 Varšava – Berlín – Praha 1927 km 12 Uwe Ampler (NDR)
1990 Berlín – Slušovice – Bílsko-Bělá 1595 km P, 11 Ján Svorada (Československo)
1991 Praha – Varšava 1261 km P, 9 Viktor Rjaksinskij (SNS)
1992 Berlín – Karpacz – Mladá Boleslav 1348 km P, 9 Steffen Wesemann (Německo)
1993 Tábor – Nový Bor 1342 km P, 9 Jaroslav Bílek (Česko)
1994 Tábor – Trutnov 1354 km P, 9 Jens Voigt (Německo)
1995 České Budějovice – Oberwiesenthal – Brno 1379 km P, 10 Pavel Padrnos (Česko)
1996 Brno – Żywiec – Lipsko 1703 km P, 10 Steffen Wesemann (Německo)
1997 Postupim – Żywiec – Brno 1629 km P, 10 Steffen Wesemann (Německo)
1998 Poznaň – Karlovy Vary – Erfurt 1591 km 10 Uwe Ampler (Německo)
1999 Znojmo – Polkowice – Magdeburg 1613 km 10 Steffen Wesemann (Německo)
2000 Hannover – Kudowa-Zdrój – Praha 1608 km 10 Piotr Wadecki (Polsko)
2001 Lodž – Pilzno – Postupim 1611 km 10 Jakob Piil (Dánsko)
2002 České Budějovice – Saská Kamenice – Varšava 1470 km 10 Ondřej Sosenka (Česko)
2003 Olomouc – Valbřich – Erfurt 1552 km 9 Steffen Wesemann (Německo)
2004 Brusel – Vratislav – Praha 1580 km 9 Michele Scarponi (Itálie)
2005 nekonal se
2006 Linec – Hannover 1297 km 8 Giampaolo Cheula (Itálie)

Legenda:

  • P = Prolog
  • E = Epilog

Soutěž družstev
  • 1948 – Polsko
  • 1948 – Polsko
  • 1949 – Francie
  • 1950–51 – Československo
  • 1952 – Velká Británie
  • 1953 – NDR
  • 1954–55 – Československo
  • 1956 – SSSR
  • 1957 – NDR
  • 1958–59 – SSSR
  • 1960 – NDR
  • 1961–62 – SSSR
  • 1963–64 – NDR
  • 1965–66 – SSSR
  • 1967–68 – Polsko
  • 1969 – NDR
  • 1970 – Polsko
  • 1971–72 – SSSR
  • 1973–74 – Polsko
  • 1975–81 – SSSR
  • 1982–83 – NDR
  • 1984–86 – SSSR
  • 1987 – NDR
  • 1988 – SSSR
  • 1989 – NDR
  • 1990 – Československo
  • 1991 – Polsko
  • 1992 – Německo
  • 1993 – Česko I
  • 1994 – Česko
  • 1995 – Polsko
  • 1996–97 – Team Telekom
  • 1998–99 – Mróz
  • 2000 – Nuerberber
  • 2001 – Team Telekom
  • 2002 – Mróz
  • 2003 – CCC-Polsat
  • 2004 – T-Mobile Team
  • 2006 – Unibet.com

Statistiky

Nejvíce vítězství

Vítězové podle zemí
  • 12 NDR
  • 10 SSSR
  • 7 Polsko, Německo
  • 5 Dánsko
  • 4 Československo
  • 3 Česko
  • 2 Jugoslávie, Francie, Itálie
  • 1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí

Závod míru v kultuře

Povídka „Když ti to nejede“ z knihy Oty Pavla Plná bedna šampaňského popisuje závodníka Jana Veselého v 10. ročníku Závodu míru. Podle námětu Oty Pavla vznikl roku 1962 film Poslední etapa

Závod míru U23

Závod míru U23 jakožto etapový závod pro jezdce kategorie mužů do 23 let od roku 2013 na Jesenicku pořádá společnost TTV sport group. V letech 2013–2015 se jednalo o tříetapový podnik se zázemím v Lázních Jeseník (Priessnitzovy léčebné lázně) s tratěmi převážně na území Česka. V letech 2014 a 2015 přibyla etapa se startem v polských Głuchołazech. Závod byl v roce 2013 a 2014 zařazen v kategorii UCI 2.2U. Pro rok 2015 byl v kalendáři UCI zapsán pod názvem Závod Míru U23 / Course de la Paix U23 v kategorii UCI Nations' Cup, tedy nejvyšší mužské kategorii závodů Mezinárodní cyklistické unie, ve které startují převážně národní výběry.

Juniorská soutěž

Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů.

Odkazy

Reference
  1. Jak se v Česku rodila cyklistická legenda. Patnáct let od poslední Tour Východu. iDNES.cz [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
  2. SOSENKA, Ladislav: Zatím vše při starém. Rudé právo, 3. února 1989. Dostupné online

Literatura
  • K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952.02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953. (polsky)
  • Brigitte Roszak/Klaus Kickbusch (Redaktion): Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1954. (německy)
  • VII. Internationale Friedensfahrt. Volkskunstverlag Reichenbach, 1955. (německy)
  • VIII. Wyscig Pokoju, Zavod Miru, Friedensfahrt. Verlag: Sport i Turystika, Warszawa 1955.
  • Horst Schubert: Etappengefüster. Sportverlag, Berlin, 1956. (německy)
  • Horst Schubert u.a.:Jedes Jahr im Mai. Sportverlag, Berlin, 1957. (německy)
  • Herbert Kronfeld: Zwischen Start und Ziel. Sportverlag, Berlin, 1957. (německy)
  • Egon Lemke: Giganten der Pedale. Verlag Junge Welt, Berlin, 1958. (německy)
  • Autorenkollektiv: Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1962. (německy)
  • Klaus Ullrich: Kluge Köpfe - schnelle Beine. Sportverlag, Berlin, 1963. (německy)
  • Alles über alle Friedensfahrer. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1964. (německy)
  • Täves Friedensfahrtlexikon. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1965. (německy)
  • Klaus Ullrich (Hrsg.): Fahrt der Millionen. Sportverlag, Berlin, 1967. (německy)
  • Trzdziesci lat Wyscigu Pokoju. Krajowa Agencja Wydawnicza, Warszawa, 1977. (polsky)
  • Klaus Ullrich: Die große Fahrt. Sportverlag, Berlin, 1977. (německy)
  • Günter Teske: Das gelbe Trikot. Verlag Neues Leben, Berlin, 1981. (německy)
  • Klaus Ullrich: Jedes Mal im Mai, Sportverlag, Berlin, 1986, ISBN 3-328-00177-8. (německy)
  • Ulf Harms: Der verschwundene Friedensfahrer. Militärverlag der DDR, Berlin, 1987, ISBN 3-327-00433-1. (německy)
  • Gustav-Adolf Schur (Hrsg.): Friedensfahrt, Spotless-Verlag, Berlin, 1995, ISBN 3-928999-47-8. (německy)
  • Tilo Köhler: Der Favorit fuhr Kowalit: Täve Schur und die Friedensfahrt. Gustav Kiepenheuer Verlag, 1997, ISBN 3-378-01015-0. (německy)
  • Manfred Hönel/Olaf Ludwig: 100 Highlights Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1997, ISBN 3-328-00717-2. (německy)
  • Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998. (německy)
  • Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, ISBN 3-933544-52-1. (německy)
  • Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, ISBN 83-86244-33-X (polsky)
  • Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005, ISBN 3-934301-83-5 (německy)
  • Alan Buttler/Klaus Huhn: Wie die Friedensfahrt "ausgegraben" wurde, NORA Verlagsgemeinschaft Dyck & Westerheide, Berlin, o.J., ISBN 978-3-86557-301-8 (německy)
  • Rainer Sprehe: Alles Rower? Ein Wessi auf Friedensfahrt. Covadonga-Verlag, Bielefeld 2012, ISBN 978-3-936973-70-9 (německy)
  • KAŠPAROVÁ, Karolína. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1948 do roku 1967. , 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.
  • ČAPKOVÁ, Markéta. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1968. , 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.

Audio/Video:

  • Kopfsteinpflaster und Asphalt. Radio-Feature des MDR. 1 CD. Pool Music und Media, 1998, 4260031180232.
  • Hagen Boßdorf: Geschichte der Friedensfahrt. VHS-Video. 1997, ISBN 3-328-00770-9.
  • Friedensfahrt Course de la Paix 1978, Dokumentation des WDR, Köln, 1978
  • Damals in der DDR. 3 CDs, 2001, BMG 743218855023 (u. a. Friedensfahrt-Fanfare).

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.