Vratislav Mynář

Koncem dubna 2019 podala organizace Transparency International na Mynáře trestní oznámení, a to kvůli údajnému podvodu s dotacemi v hodnotě 32 milionů korun na stavbu penzionu v Osvětimanech v roce 2011. Příjemci dotací byl spolek založený Mynářem a firma vlastněná Mynářem. V letech 2007 a 2008 získalo občanské sdružení Chřibák, které bylo založeno několika lidmi z Osvětiman v čele s Mynářem, od ministerstva školství dotace ve výši 26 milionů Kč na stavbu sportovní ubytovny, tu však nedokončilo a hrubou stavbu pronajalo firmě Clever Management. V podmínkách státní dotace přitom bylo splnění dotovaného projektu, doložené kolaudací ubytovny. Zároveň zakazovaly jakýkoli převod nemovitosti na soukromou osobu. Firma Clever Management vlastněná Mynářem pak získala dalších 6 milionů Kč z Regionálního operačního programu Střední Morava, za něž došlo k přestavbě obytovny na wellness penzion, firma přitom údajně zatajila skutečnost, že již na stavbu šly veřejné prostředky. Právník Transparency International Jan Dupák uvedl, že se kancléř dopustil trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.[16] Policie poté Mynářovi sdělila obvinění z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie.[17]

Již v dubnu 2013 označil Mynář bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa, spolu s bývalým vedoucím analytického oddělení Hradu Ladislavem Jaklem a bývalým tiskovým mluvčím Václava Klause Petrem Hájkem za spoluautora Klausovy amnestie z ledna 2013. Zeman pak označil Hasenkopfa za autora kontroverzního aboličního článku, na jehož základě byla zastavena stíhání trvající déle než osm let. Brzy po tomto obvinění byl Hasenkopf ze služeb Hradu propuštěn. V listopadu 2013 podal Hasenkopf žalobu na ochranu osobnosti na prezidentskou kancelář, Zemana i Mynáře, kromě „uvedení věci na pravou míru“ žádal od všech žalovaných celkem 1 milion Kč. V srpnu 2014 však sporné strany uzavřely smír, který soud schválil a jehož obsahem bylo pouze společné vyjádření, podle nějž Hasenkopf nebyl jedním z „pravých otců” amnestie. Vypracoval její návrh, ten však nebyl ze strany zaměstnavatele přijat, konečnou verzi amnestie proto nemohl Hasenkopf ovlivnit.[30][31] Kancléř Mynář nicméně hned druhý den na mimořádném tiskovém brífinku prohlásil, že prezident republiky žádnou chybu neuznal a že trvá na tom, že Hasenkopf se na přípravě amnestie podílel. Ten na to reagoval prohlášením, že podá na Mynáře trestní oznámení pro pomluvu.

Aby mohl v pozici kancléře přistupovat k některým utajovaným dokumentům, potřebuje Mynář bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Zažádal si o ni však až téměř tři čtvrtě roku po nástupu do funkce, v prosinci 2013.[32] Na začátku roku 2015 vyšlo najevo, že zbytek materiálů k prověrce na stupeň „přísně tajné“ dodal na NBÚ až na konci roku 2014 a tím celou prověrku zdržoval.[33] V září 2015 pak bylo rozhodnuto, že prověrku nezískal, a to bez udání oficiálního důvodu. Prezident republiky Miloš Zeman však uvedl, že Mynáře ve funkci nahradí až ve chvíli, kdy kancléř vyčerpá možnosti odvolání.[34]

V lednu 2016 Česká televize zveřejnila informaci, že Národní bezpečnostní úřad zamítl i jeho rozklad, kterým se bránil proti neudělení prověrky.[35] Proto podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ovšem v lednu 2019 stáhl, protože nevěřil ve spravedlivý a nezávislý soudní proces.[36] Tato nařčení odmítl předseda pražského městského soudu Libor Vávra.[37] V daném období policie rovněž vyhodnotila za neetickou Mynářovu snahu ovlivňovat člena Ústavního soudu a předsedu Nejvyššího správního soudu ve sporech, na nichž měl Hrad zájem. Přes počáteční Zemanovo tvrzení o odvolání kancléře v případě nezískání prověrky na stupeň „přísně tajné“, tlumočil po stažení stížnosti prezidentovo vyjádření mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že případ byl uzavřen, důvěra v kancléře nebyla ohrožena a platná prověrka na stupeň „vyhrazené“ je dostačující.[38][39]

Mynář jakožto kancléř prezidenta Zemana odmítal majetkové přiznání zveřejnit s tvrzením, že v zákoně údajně neuvádí, jakému úřadu ho má poslat. Poté, co mu to nařídil soud, nahrál přiznání do elektronického systému ministerstva spravedlnosti, a to 30. listopadu 2017, poslední den zákonem stavené lhůty. Podle deníku Mf DNES Mynář v roce 2017 vlastnil 125 pozemků, akcie firem Unipetrol a Pražská teplárenská, zhruba 13,5 milionu korun na bankovním účtu, přičemž 60 milionů půjčil svým firmám.[40]

Počátkem roku 2019 byly v médiích uveřejněny články a rozhovory se soudci, kteří uváděli, že se je Mynář snažil ovlivnit v rozhodování o konkrétních kauzách.[41] Prezident Zeman se Mynáře zastal a prohlásil, že nikoho neovlivňoval. Senátor Václav Láska (SEN 21), platforma Rekonstrukce státu a nejmenovaný občan na něj podali tři trestní oznámení pro podezření z možných neoprávněných zásahů do nezávislosti soudu. V polovině února 2019 státní zástupce uvedl, že trojici oznámení postoupil Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ).[42]

Podle diplomatických zdrojů si Mynář objednal na čínské ambasádě výhružný dopis, který varoval senátora Jaroslava Kuberu před cestou na Tchaj-wan. V dopise, který postrádá standardní náležitosti jako pozdrav a podpis, pisatel hrozí, že případná cesta tehdejšího šéfa Senátu na Tchaj-wan zhorší vzájemné česko-čínské vztahy a poškodí významné tuzemské exportéry. Dopis po Kuberově smrti zveřejnil jako první deník Aktuálně.cz.[43] Vysvětlení celé záležitosti po Mynářovi později žádal jak nový předseda senátu Miloš Vystrčil, tak sněmovní zahraniční výbor. Schůzi s výborem Mynář odmítl a na dotazy zaslané ze Senátu odpověděl způsobem, který označil Vystrčil za naprosto nedostačující.[44] K celé situaci vydal Mynář prohlášení, ve kterém své zapojení do celé věci odmítá a zmiňuje svůj nadstandardní až přátelský vztah s bývalým předsedou Senátu[45], což však rozporovali Kuberův spolupracovník[46] i rodina.[47]

Dne 10. října 2021 (den po volbách do Poslanecké sněmovny) byl prezident Miloš Zeman převezen do nemocnice. Hrad odmítl sdělit, jak na tom prezident Miloš Zeman je, a to dokonce ani předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Miloš Vystrčil tedy požádal o informace vedení Ústřední vojenské nemocnice, které mu poslalo dne 18. října 2021 dopis, ve kterém bylo sděleno, že prezident Miloš Zeman momentálně není schopen zastávat svoji funkci a že je málo pravděpodobné, že toho bude schopen i v blízké době. Kancléř Vratislav Mynář měl být podle tohoto dopisu informován o zdravotním stavu prezidenta již dne 13. října 2021. O den později ovšem dovedl k prezidentovi Miloši Zemanovi předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (bez vědomí lékařů), kterému měl prezident podepsat listinu o svolání ustavující schůze Poslanecké sněmovny na den 8. listopadu 2021 (což bylo zbytečné, protože schůze by se i bez podpisu prezidenta konala 8. listopadu, neboť podle Ústavy pokud prezident nesvolá ustavující schůzi do 30 dnů od voleb, tak se Poslanecká sněmovna může sejít i bez podpisu prezidenta). Policie vyšetřuje, zda došlo ke spáchání trestného činu proti republice.[48][49]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Mynář na Wikimedia Commons
• Vratislav Mynář na Hlídači státu
• Rozhovor s Mynářem s portálem ceskapozice.cz