Libor Vávra
Libor Vávra (* 17. října 1963[1]) je český soudce, v letech 1996 až 2002 a opět od listopadu 2020 prezident Soudcovské unie ČR, v letech 2013 až 2020 předseda Městského soudu v Praze.
JUDr. Libor Vávra | |
---|---|
4. a 8. prezident Soudcovské unie ČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 3. listopadu 2020 | |
Předchůdce | Daniela Zemanová |
Ve funkci: 1996 – 2002 | |
Předchůdce | Zdeněk Novotný |
Nástupce | Jaromír Jirsa |
Předseda Městského soudu v Praze | |
Ve funkci: 30. září 2013 – 30. září 2020 | |
Předchůdce | Jan Sváček |
Nástupce | Jaroslava Pokorná |
Předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 | |
Ve funkci: 1999 – 2011 | |
Narození | 17. října 1963 (58 let) |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | soudce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Soudcovská kariéra
V letech 1982–1986 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1989 složil rigorózní zkoušku.[2] Soudit začal roku 1989 u Obvodního soudu pro Prahu 10. O pět let později, v roce 1994 (či 1995[2]), byl povolán do odvolacího senátu Městského soudu v Praze. Roku 1999 byl jmenován předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1,[3] jímž byl až do roku 2011.[4][2] Na Městském soudu se poté stal místopředsedou pro trestní úsek. Od 30. září 2013 byl jmenován na sedm let předsedou Městského soudu v Praze, jímž byl až do 30. září 2020.[5] V této funkci vystřídal Jana Sváčka, který odešel soudit na Vrchní soud v Praze.[6]
Vávra se také angažuje v justiční samosprávě. Je členem Soudcovské unie České republiky, jejímž byl po dvě volební období prezidentem (1996–2002[7]), poté zůstal jejím čestným prezidentem.[8] Dne 3. listopadu 2020 byl opět zvolen prezidentem Soudcovské unie ČR, ve funkci vystřídal Danielu Zemanovou. Získal 66 hlasů od 127 volitelů (tj. 52 %), post by měl zastávat tři roky.[9][10][7][11]
Odborně se věnuje především trestnímu právu,[12] jež také začal vyučovat na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze.[13] Stal se jako externista členem vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy.[14] V letech 2005–2011 byl členem správní rady společnosti Transparency International.[13]
Kárná žaloba na Alexandra Sotoláře
Koncem roku 2019 podal kárnou žalobu na svého podřízeného soudce Alexandra Sotoláře, který manipuloval s protokoly z jednání v kauze Opencard, čímž se měl podle Vávry zpronevěřit základním soudcovským principům.[15][16][17][18][19] Na rozdíl od ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která poté také kárnou žalobu na Sotoláře podala, však nenavrhl úplné odvolání z funkce soudce, ale pouze z funkce předsedy senátu.[15] Kárný senát Nejvyššího správního soudu se přiklonil k Vávrově návrhu.[15] Mírný postup kritizoval mimo jiné bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.[20] Server IROZHLAS koncem července 2020 informoval, že Vávru pojila se Sotolářem dlouholetá známost a mimo jiné byl patrně kolem roku 2014 svědkem na Sotolářově svatbě.[21]
Reference
- Česká národní rada (V. volební období). Tisk 110. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1989-02-20 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- Profesní životopisy funkcionářů Městského soudu v Praze [PDF online]. Justice.cz [cit. 2020-09-23]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- Přednášející. JUDr. Libor Vávra [online]. Kongres Právní prostor [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- Rozvrh práce pro rok 2011 [online]. Praha: Obvodní soud pro Prahu 1 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- Benešová navrhla Pokornou na šéfku Městského soudu v Praze. Má radost, že ženy mají zájem o funkce. Česká justice [online]. 2020-06-30 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- Zeman jmenoval nové předsedy tří krajských soudů. Novinky.cz [online]. 2013-09-30 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- PASEKOVÁ, Eva. Libor Vávra: Na práci v čele Soudcovské unie jsem připraven lépe, než před lety. Česká justice [online]. 2020-09-06 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- JANUŠ, Jan. Libor Vávra: Pražskou justici patrně čeká velké stěhování. Právní rádce [online]. 2014-03-14 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- Soudcovská unie má nového šéfa. Libor Vávra se do jejího čela postaví už podruhé. Česká televize [online]. 2020-11-03 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online.
- https://www.soudci.cz/zpravy-a-stanoviska/dalsi-informace/3150-soudcovska-unie-zvolila-vedeni.html
- NAHODIL, Tomáš. ,Baví mě soutěžit.‘ Libor Vávra chce kandidovat na šéfa Soudcovské unie | Právo a justice. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-06-01 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- JANUŠ, Jan. Máme druhé nejrychlejší soudy v Evropě, říká předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra o civilním řízení. Ekonom [online]. 2014-04-03 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- JUDr. Libor Vávra. Právní prostor [online]. [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- Vědecká rada [online]. Právnická fakulta UK [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 14. 7. 2020, sp. zn. 13 Kss 6/2019, [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- Není to zločin, ale gigantická ostuda, řekl předseda soudu ke kauze Opencard. iDNES.cz [online]. 2020-07-21 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- Soudce si vymýšlel v protokolech. Je to gigantická ostuda české justice, řekl Vávra. CNN Prima News [online]. 2020-07-21 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- DIMUN, Petr. Sotolář může dál soudit, Benešová varovala před „falešnou stavovskou solidaritou“. Česká justice [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- Soudce Sotolář manipuloval s protokoly, soudit ale může dál. Novinky.cz [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- ŠTORKÁN, Martin. Některým soudcům chybí sebereflexe, jejich setrvání ve funkci justici poškozuje, říká soudce Josef Baxa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-07-18 [cit. 2020-09-09]. Dostupné online.
- ŠTORKÁN, Martin. Dozvuk kauzy opencard: šéf soudu svědčil na Sotolářově svatbě, v kárném řízení navrhl mírný trest. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-08-30 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.