Václav Láska (advokát)

Od 18 let pracoval v řadách Policie ČR. Začínal jako řadový policista na obvodním oddělení, později pracoval jako asistent vyšetřovatele a posléze vyšetřovatel na Krajském úřadu vyšetřování se specializací na hospodářskou kriminalitu. V roce 1999 nastoupil na Úřad finanční kriminality a ochrany státu (ÚFKOS), kde vedl vyšetřování související s IPB a s Harvardskými fondy.

Po zániku ÚFKOS v roce 2003 opustil řady policie, krátce pracoval v oblasti ekonomického poradenství a v roce 2007 působil několik měsíců také v bezpečnostní agentuře ABL.[4] Při zaměstnání vystudoval v letech 1996–1999 sociální patologii na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a v letech 1999–2004 také právo na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.[1]

Od roku 2002 působil v Transparency International, do roku 2011 byl předsedou správní rady.[5] Od roku 2004 se věnuje právní praxi. V červenci 2007 zamítl ministr vnitra Ivan Langer Láskovu žádost o zbavení mlčenlivosti, jejíž schválení by mu umožnilo vypovídat v USA v kauze Viktora Koženého.[6] Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí“.[6] Od roku 2010 provozuje vlastní advokátní kancelář. Přednáší právní a bezpečnostní problematiku pro soukromé společnosti a vyučuje na ČVUT. V roce 2011 analyzoval kauzu Promopro, podal ve věci trestní oznámení, které vedlo k zahájení trestního stíhání vysokých státních úředníků.

V roce 2012 prováděl prověrku smluvních vztahů Dopravního podniku hl. m. Prahy, která vyústila v řadu trestních oznámení na bývalý management podniku, advokáty a známé pražské podnikatele. Sám se však za tuto činnost stal terčem civilních žalob, trestních oznámení a kárných žalob. Za to, že za iniciátora údajné trestné činnosti v dopravním podniku Václav Láska označil advokátní kancelář Šachta & Partners, ho na základě stížnosti této advokátní společnosti potrestala Česká advokátní komora pokutou 200 000 korun.[7] Šachta & Partners na něj navíc podali další stížnost kvůli jeho výroku, že ministr Miroslav Kalousek lže, hrozilo mu i vyškrtnutí z advokátní komory a tím znemožnění výkonu profese.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr Strany zelených.[8] Mandát nezískal, zelení sice ve Středočeském kraji dosáhli druhého nejlepšího výsledku ze všech krajů (3,70 %),[9] nicméně na celostátní úrovni nepřekročili pětiprocentní hranici, a proto neuspěli.

V dubnu 2017 vystoupil ze Strany zelených, protože nesouhlasil s některými kroky a postoji vedení strany. V dopisu straníkům uvedl, že zůstává senátorem za Stranu zelených, ale nechce už působit ve stranické politice.[10] V prosinci téhož roku založil hnutí SENÁTOR 21, jež má podpořit nezávislé senátory, a jehož cílem má být podle jeho vlastních slov, Senát plný respektovaných osobností.[11][12] Ve druhé polovině dubna 2018 se stal jeho prvním předsedou.[13]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval v obvodu č. 21 – Praha 5 jako nestraník za volební koalici Strany zelených a KDU-ČSL. Podporovali jej také Piráti.[14] Se ziskem 30,01 % hlasů vyhrál první kolo a postoupil tak do kola druhého. V něm porazil poměrem hlasů 65,08 % : 34,91 % nestraníka za ODS Pavla Žáčka.[15]

Následně se stal členem senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.[16] V roce 2016 byl zpravodajem usnesení, kterým Senát Parlamentu ČR potvrdil, že poloostrov Krym považuje za integrální součást Ukrajiny a odsoudil násilí na východě Ukrajiny.[17] V roce 2017 stál za odmítnutím mezinárodní smlouvy o letecké přepravě se Saúdskou Arábií ze strany České republiky z důvodu porušování lidských práv a nepřátelského jednání vůči Evropě.[18] Současně s tím zpracoval analýzu o roli Saúdské Arábie v nárůstu radikalismu v Evropské unii a na západě s cílem otevřít diskuzi o vzájemných vztazích.[19] V roce 2017 a 2019 se opakovaně zabýval otázkou Turecka a Kurdů. Nejprve předložil výboru analýzu o represích proti kurdské menšině na jihovýchodě Turecka a prosadil usnesení, kterým výbor vyzval k dodržování zásad právního státu a ochrany lidských práv.[20] Následně v roce 2019 stál za odsouzením[21] vojenské ofenzívy Turecka v severovýchodní Sýrii pro rozpor se zásadami mezinárodního práva, válečné zločiny a výzvou k zastavení operací.[22] V roce 2018 prosadil odsouzení jednání prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s kauzami Nikulin a novičok. Výbor jednání označil za bezpečnostní a zahraničněpolitické riziko a konstatoval, že prezident hájí zájmy cizí moci, ohrožuje práci Bezpečnostní informační služby a zasahuje do činnosti vlády nad rámec pravomocí stanovený Ústavou.[23]

V rámci dalších legislativních aktivit v Senátu se například zasazoval za zákaz kožešinových farem[24] a navýšení trestů za týrání zvířat.[25] Aktivně vystupoval proti návrhu zákona na zdanění církevních restitucí[26] a následně se připojil k ústavní stížnosti proti zákonu.[27] Staví se proti připravované podobě nového stavebního zákona z důvodu, že nehájí veřejný zájem, ale zájmy developerů na nekontrolovanou výstavbu.[28] Za dobu výkonu svého senátorského mandátu (2014 až 2020) stál coby navrhovatel za celkem devíti senátními návrhy zákonů[29] a coby zpravodaj stál za celkem 27 senátními tisky, především v souvislosti se svojí expertizou právníka a advokáta.[30] Opakovaně byl oceněn iniciativou Rekonstrukce státu za boj proti korupci a podporu protikorupčních zákonů.[31][32]

V rámci senátního obvodu poskytoval během svého mandátu občanům bezplatnou právní poradnu a angažoval se ve věci developerských projektů v zájmu zachování zeleně a kvality života místních.[33] Například projektů Výhledy Luka,[34] Polyfunkční domy Lužiny[35] nebo OC Paprsek[36] na Praze 13.

Na konci května 2018 byl zvolen předsedou nově založeného senátorského Klubu pro liberální demokracii – SENÁTOR 21, který má šest členů zvolených za SENÁTOR 21, Českou pirátskou stranu, KDU-ČSL, Stranu zelených či Hnutí pro Prahu 11.[37][38]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 obhajoval jako společný kandidát hnutí SEN 21, Pirátů, KDU-ČSL, Zelených a LES v obvodu č. 21 – Praha 5 mandát senátora.[39] V prvním kole získal 37,44 % hlasů a postoupil tak nepatrným rozdílem ze 2. místa do druhého kola, v němž porazil kandidáta ODS, STAN a TOP 09 Michaela Žantovského poměrem hlasů 54,37 % : 45,62 % a zůstal tak senátorem.[40][41]

• Jak se zavírají tuneláři, Jota, 2005, ISBN 80-7217-366-9
• Advokát, Jota, 2008, ISBN 978-80-7217-555-0
• Senátor, Jota, 2020, ISBN 978-80-7565-627-8