Liberty Ostrava

Liberty Ostrava a.s. je česká hutnická firma patřící do holdingu Liberty House Group. Společnost působí v areálu Nové hutě v jižní části Ostravy.

Liberty Ostrava a.s.
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1992
SídloOstrava, Česko
Adresa sídlaVratimovská 689/117, Ostrava, 719 00, Česko
Souřadnice sídla49°47′42,94″ s. š., 18°18′20,34″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostimetalurgie
Produktyocel
Obrat32,7 mld. Kč (2018)[1]
27,2 mld. Kč (2017)[2]
Provozní zisk726,2 mil. Kč (2018)[1]
−2,6 mld. Kč (2017)[2]
Výsledek hospodaření4,1 mld. Kč (2018)[1]
3,2 mld. Kč (2017)[2]
Celková aktiva27,5 mld. Kč (2018)[1]
25 mld. Kč (2017)[2]
Vlastní kapitál16,5 mld. Kč (2018)[1]
15,6 mld. Kč (2017)[1]
Zaměstnanci4 021 (2018)[1]
Mateřská společnostLiberty House Group
MajitelLiberty Ostrava Limited
Dceřiná společnostArcelorMittal Engineering Products Ostrava s.r.o. (100 %)
Identifikátory
Oficiální weblibertyostrava.cz
IČO45193258
ISINCZ0005098251
LEI549300K4FEQB268PFW97
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dva z provozů: ocelárna (vlevo) a energetika (vpravo). V popředí Odval Lihovarská.

Historie

Společnost formálně vznikla jako akciová společnost s názvem NOVÁ HUŤ, a.s. zápisem do obchodního rejstříku 22. ledna 1992.[3] Tato akciová společnost přitom vznikla na základě privatizačního projektu firmy NOVÁ HUŤ, státní podnik, založené 28. června 1989 (pod názvem NOVÁ HUŤ Klementa Gottwalda, státní podnik). Z tohoto státního podniku byl ke dni 31. prosince 1991 vyčleněn majetek v hodnotě 12 612 mil. Kčs, který přešel na Fond národního majetku České republiky a byl základem pro vznik akciové společnosti Nová huť. Samotný zbytkový státní podnik byl dán 7. ledna 1998 k likvidaci a zanikl 14. června 2005 výmazem z obchodního rejstříku.[4]

Po neúspěšné částečné privatizaci do rukou managementu, sdruženého do společnosti Petrcíle,[5] prodal stát v roce 2003 majoritní podíl ve společnosti (67,25 % akcií) společnosti LNM Holdings (jeden z předchůdců ArcelorMittal) indického průmyslníka Lakšmího Mittala za 9 milionů USD (tehdy asi 260 milionů Kč).[6] Společnost byla tou dobou vysoce zadlužená a generovala miliardové ztráty. Společnost LNM Holdings byla zanedlouho pohlcena společností Ispat. K 11. dubnu 2003 se změnil název české společnosti na ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. Pod novým vedením začala společnost generovat miliardové zisky. V únoru 2005 byla převzata Mittalovou společností Mittal Steel Company a přejmenována na Mittal Steel Ostrava a.s. Po vzniku holdingu ArcelorMittal dostala ostravská společnost v srpnu 2007 současný název ArcelorMittal Ostrava a.s.[7] Na počátku července 2019 byla společnost převzata novým vlastníkem, britskou skupinou Liberty Steel.[8] K 22. červenci 2019 získala společnost nový název Liberty Ostrava a.s.[9]

Po arbitráži se státem získala 14 % společnosti za 850 milionů Kč společnost Petrcíle[5] (jedním z arbitrů byl i Milan Kindl) spojená s Pavlem Tykačem.[10] Majoritní vlastník ArcelorMittal nadále skupoval další akcie společnosti, v roce 2009 odkoupil od státu 11% podíl za 7 miliard Kč (ve splátkách až do roku 2015) a začátkem roku 2010 pak 14% podíl od PPF, která jej získala od společnosti Petrcíle, za 6,8 mld Kč.[11] Celkem tak v únoru 2010 držel ArcelorMittal 96,5% podíl ve společnosti a mohl tak zahájit tzv. squeeze out (vytěsnění minoritních akcionářů bez jejich souhlasu).[12] Proces vytěsnění byl ukončen v září 2010, stovky drobných akcionářů však s vytěsňovací cenou 4 tis. Kč na akcii[13] nesouhlasily a podaly žaloby na hodnotu protiplnění.[14] V roce 2012 společnost vyplatila svému majoritnímu vlastníkovi dividendu ve výši 8,4 mld. Kč,[15], v roce 2014 8,2 mld. Kč a v roce 2015 23 mld. Kč (asi 1,9 tis. na akcii).[16]

Finanční problémy Liberty Steel

Majitel společnosti Liberty Steel, Brit indického původu Sandžív Gupta, se dostal v březnu 2021 do vážných finančních problémů. Britská vláda uvažuje o nouzovém znárodnění jeho firmy a společnost Greensill Capital, která mu poskytla půjčky na koupi ostravských hutí, se ocitla v insolvenci.[17] Za provozní úvěr v objemu dvě miliardy korun se zaručila česká státní pojišťovna EGAP.[18]

Závody společnosti

Koksovna

Jedná se o největšího výrobce koksu v Česku. V provozu jsou tři koksárenské baterie s celkovou roční produkcí 1,5 mil tun koksu. Závod dále produkuje koksochemické produkty: dehet, benzol, koksárenský plyn a kapalnou síru.[19]

Vysoké pece

Společnost disponuje čtyřmi vysokými pecemi. Zpravidla jsou v provozu pouze tři vysoké pece, které jsou ročně schopny vyrobit přes 3 miliony tun surového železa. Tři čtvrtiny produkce spotřebovává závod Ocelárna, cca pětinu výroby odebírá[kdy?] společnost Evraz Vítkovice Steel, zbývající část je dodávána v pevném stavu jiným subjektům.[20]

Závod Vysoké pece patřil v letech 1996 až 2006 do samostatné společnosti Vysoké pece Ostrava (VPO), kde byla společnost Nová huť (resp. po změnách názvů Ispat Nová huť a Mittal Steel Ostrava) držitelem majoritního podílu. K 31. 12. 2006 byla VPO začleněny zpět do mateřské firmy Mittal Steel Ostrava.[21]

Související informace naleznete také v článku Vysoké pece Ostrava.

Ocelárna

Jedná se o největšího producenta oceli v Česku s ročním objemem výroby přes 3 mil. tun. Výroba probíhá ve čtyřech tandemových pecích. Po odpichu se ocel ohřívá na pánvových pecích a odlévá na třech provozech plynulého odlévání.[22]

Válcovny

Součástí tohoto provozu jsou celkem čtyři válcovací tratě:

  • Válcovací trať HCC produkuje střední a hrubou profilovou ocel, dále vyrábí profily výztuží a plochou ocel 130 až 170 mm.
  • Kontidrátová trať vyrábí za tepla válcovaný ocelový drát o průměrech 5,5 – 14 mm a tyče menších průměrů.
  • Středojemná válcovna vyrábí za tepla válcované dlouhé výrobky (např. profily I, IPE, U aj.)
  • Pásová trať P1500 vyrábí pás z konstrukčních ocelí o tloušťkách od 1,5 do 15 mm a šířkách od 740 do 1550 mm[23]

Strojírny a slévárny

V oblasti strojírenské výroby závod zahrnuje výrobu strojních dílů a zařízení, ocelových konstrukcí a železničních dvojkolí. Slévárna vyrábí odlitky z oceli a litiny. Součástí závodu je také kalírna odlitků, výkovků, válcovaného materiálů a svařenců. Závod se dále zabývá dalšími výrobními, opravárenskými, údržbovými a projekčními pracemi pro samotnou firmu i pro externí zákazníky.[24]

Údržba

Jedná se o provoz, který zajišťuje servis jednotlivým závodům v rámci údržby, oprav, modernizacích a investiční výstavby.[25]

Energetika

Úkolem provozu jsou především dodávky energetických médií do jednotlivých provozů, z menší části také externím zákazníkům. Má za úkol zajišťovat dodávky vody, elektrické energie, plynu a tepla, vyrábí také technické plyny.[26] 15. února 2010 byl tento provoz vyčleněn do k tomu účelu založené dceřiné společnosti ArcelorMittal Energy Ostrava, kde AMO drží 100% podíl.[27]

Doprava
Vnitropodnikovou železniční dopravu polotovarů zajišťuje svými lokomotivami závod Doprava

Tento závod provádí služby vnitropodnikové železniční a silniční dopravy pro jednotlivé závody. Spravuje také železniční (199 km kolejí) a silniční (52,5 km silnic) síť v areálu firmy. Závod spravuje také studený odval.[28]

Vnitropodnikovou železniční dopravu zajišťovaly motorové lokomotivy následujících řad (stav k roku 2003):[29] 703, 704, 709.5, 720, 721, 729.5, 729.6, 740, 770, 771.

V roce 2016 byly prakticky všechny lokomotivy (s výjimkou dvou strojů řady 704) prodány a nahrazeny dvaceti kusy lokomotiv řady 741.7, které si AMO pronajal na deset let od výrobce CZ LOKO.[30]

Kromě vlečkového kolejiště ve správě AMO lze lokomotivy této firmy spatřit také ve stanici Ostrava-Kunčice, kam jsou přetahovány soupravy vystupující z vlečky na síť Správy železnic.[31] Od zastavení provozu vítkovických vysokých pecí zajišťovaly lokomotivy dnešní firmy AMO také dopravu tekutého surového železa ze závodu vysoké pece pro ocelárnu ve Vítkovicích (nyní součást firmy Vítkovice Steel). Doprava železa probíhala po trati Nová huť - Vítkovické železárny a na vítkovickém východním nádraží si soupravu převzala lokomotiva z Vítkovic.[32] Od ledna 2007 již však tyto přepravy v celé trase zajišťuje společnost Vítkovice Doprava svými lokomotivami.[33]

Znečištění životního prostředí

Hutnický kombinát je dlouhodobě významným znečišťovatelem životního prostředí. Ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová oznámila 4. října 2008, že zahájí s AMO správní řízení. Společnost podle ČIŽP do integrovaného registru znečistění nenahlásila některé povinné údaje a hrozí jí pokuta v řádech desítek tisíc korun. „AMO ve stanované lhůtě do konce března nenahlásila nejen množství jemného polétavého prachu, ale zjistili jsme, že jsou další nenahlášená fakta“, uvedla Tylová. ArcelorMittal Ostrava je podle integrovaného registru znečištění největším znečišťovatelem v Moravskoslezském kraji.[34]

Hustý červený dým stoupající z ocelárny byl důvodem instalace odprášení v roce 2009

Ocelárna patřila k největším zdrojům emisí arsenu, benzo(a)pyrenu a prachu a v bezprostředním okolí závodu jsou překračovány zákonné limity znečištění ovzduší o desítky až stovky procent. Přesto Krajský úřad Moravskoslezského kraje povolil rozšíření kapacity ocelárny a to posvětilo i ministerstvo životního prostředí vedené Martinem Bursíkem (SZ).[35] Rozhodnutí napadli jako nezákonné soudní žalobou právníci Ekologického právního servisu.[36]

Krajský úřad Moravskoslezského kraje v březnu 2009 rozhodl, že firma musí výrazně snížit emise znečišťujících látek ze závodu energetika. Úřad firmě stanovil tři termíny pro postupné snížení emisních stropů - první snížení musí být dosaženo do října 2010 a poslední do začátku dubna 2014. Do roku 2014 by mělo dojít ke snížení emisí oxidu siřičitého ze 4709 na 2000 tun, u oxidů dusíku z 3500 na 2000 tun a tuhých znečišťujících látek z 150 tun na 135 tun.[37]

V roce 2009 bylo v ocelárně instalováno zařízení na odprášení načervenalých spalin, které vznikají při dělení až dvacetitunových slitků a původně volně unikaly do ovzduší. Po instalaci filtrů je ovzduší vypouštěno deset miligramů prachu na metr krychlový, tj. pětina zákonem stanoveného limitu.[38]

V říjnu 2011 ocelárna otevřela na aglomeraci Sever odprašovací zařízení za miliardu korun. Tkaninové filtry mají dle dodavatele účinnost 99,9 % pro prachové částice PM10, PM2,5 a PM1. Na aglomeraci Sever se tak sníží roční emise o 270 tun. Jedná se o nejmodernější a nejvíce účinnou technologii na světě. Ostravská ocelárna se tak zařadila po bok šesti nejvyspělejších oceláren v Evropě.[39]

Emisní limity

Ostravské huti se za rok 2011 poprvé po 60 letech podařilo snížit emise pod 1000 tun za rok, a to na 669 tun.[40] Hlavní zásluhu na dosažení těchto ekologických výsledků má především tkaninový filtr za jednu miliardu korun, který byl instalován na aglomeraci Sever.[41] Od roku 2003 společnost investovala 3,7 miliard korun do ekologických projektů.[42] Díky soustavné ekologizaci a modernizaci všech svých provozů splňuje Liberty Ostrava veškerou platnou legislativu, včetně zpřísněných emisních stropů, které jí udávají integrovaná povolení. Na většině provozů se společnost již v roce 2011 pohybovala pod emisními hodnotami, které určují nejlepší dostupné techniky a které budou platné v Evropské unii nejdříve od roku 2016..[43] V roce 2020 Liberty Ostrava snížila emise tuhých znečišťujících látek na historické minimum 284 tun, což oproti předchozímu roku představuje více než 12% pokles. Jedná se o nejnižší hodnotu v sedmdesátileté historii huti. Toto množství tvoří méně než 15 % emisí oproti stavu v době privatizace huti v roce 2003 a méně než 1 % v porovnání s 80. lety 20. století.[43]

Reference
  1. výroční zpráva. 2019. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-19 [cit. 2011-01-19]. Kapitola IČ 45193258. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27.
  4. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-19 [cit. 2011-01-19]. Kapitola IČ 00011061. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27.
  5. Týden.cz: Petrcíle prohrála. A hodně na tom vydělá
  6. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 29. května 2002 č. 565 o postupu dokončení finanční restrukturalizace a privatizace majetkové účasti státu ve společnosti NOVÁ HUŤ, a. s.[nedostupný zdroj]
  7. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-19, [cit. 2011-01-19]. Kapitola IČ 45193258. Dostupné online.
  8. ČTK. Ostravská Nová huť je definitivně prodána. Bude se jmenovat Liberty Ostrava. Seznam zprávy [online]. 2019-07-01 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online.
  9. Úplný výpis z obchodního rejstříku Liberty Ostrava a.s., B 297 vedená u Krajského soudu v Ostravě. Obchodní rejstřík [online]. 2019-11-15 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online.
  10. Petrcíle prodala podíl v ArcelorMittalu Ostrava za 7,2 miliardy korun
  11. ihned.cz - Kellnerova PPF prodala podíl v ArcelorMittal Ostrava za 7 miliard
  12. Potvrzeno: ArcelorMittal může vytěsnit drobné akcionáře, již převzal od PPF akcie hutí
  13. Patria: Minoritní akcionáři ArcelorMittal Ostrava odmítají nabídku na vytěsnění 4000 Kč/akcie a chtějí se soudit
  14. Část akcionářů ArcelorMittal peníze za akcie zatím nedostane
  15. Výroční zpráva 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Krajského soudu v Ostravě - listina B 297/SL 140
  16. Konsolidovaná výroční zpráva 2015 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Krajského soudu v Ostravě - listina B 297/SL 161
  17. Nabila Ahmed and Harry Brumpton, SoftBank Seeks $1.2 Billion in Greensill Collapse, Bloomberg, 19.3.2021
  18. Ilona Cílková, Další Babišův bolehlav. Mluví se o nouzovém znárodnění obřího podniku, Magazím plus, 19.-3.2021
  19. Závod 10 - Koksovna [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12.
  20. Závod 12 - Vysoké pece [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12.
  21. (vr). Vysoké pece Ostrava se stanou majetkem a součástí Mittal Steel Ostrava. S. 2. Mittal Steel Ostrava, čtrnáctideník a. s. [online]. 2006-07-20 [cit. 2011-01-19]. Roč. XIII, čís. 13, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-19.
  22. Závod 13 - Ocelárna [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-17.
  23. Závod 14 - Válcovny [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-02.
  24. Závod Strojírny a slévárny [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12.
  25. Závod Údržba [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12.
  26. ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-26.
  27. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-23 [cit. 2011-01-23]. Kapitola IČ 28615425. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27.
  28. Závod 5 - Doprava [online]. Ostrava: ArcelorMittal Ostrava [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-19.
  29. ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy Nové hutě. Dráha. 2004, roč. XII, čís. 7, s. 17, 24. ISSN 1211-1260.
  30. BRABENEC, Daniel. Lokomotivy řady 741.7 pro ArcelorMittal. Stránky přátel železnic [online]. Únor 2016 [cit. 2018-11-24]. Dostupné online.
  31. SKULINA, Ivan. Slavnostně zahájen provoz kompresní stanice Ostrava-Kunčice. S. 3. Speciál ČD Cargo [online]. [cit. 2011-01-24]. Roč. 2010, čís. 7, s. 3. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  32. ŠTEFEK, Petr. Konec přepravy surového železa mezi Novou hutí a Vítkovicemi?. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2005 [cit. 2011-01-24]. Dostupné online.
  33. ŠTEFEK, Petr. Přeprava tekutého železa do Vítkovic zastavena. Stránky přátel železnic [online]. Červenec 2010 [cit. 2011-01-24]. Dostupné online.
  34. Inspekce uvalila na ArcelorMittal správní řízení kvůli znečištění. EnviWeb [online]. 2008-10-07 [cit. 2011-01-22]. Dostupné online.
  35. KLOS, Čestmír. Ekologové zažalovali rozhodnutí o emisích ArcelorMittalu. Euro.cz [online]. 2008-10-21 [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-28.
  36. ŠRYTR, Jan. Právníci GARDE-EPS napadli žalobou potajmu vydané rozhodnutí MŽP a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které umožňuje společnosti ArcelorMittal Ostrava navýšit emise do ovzduší.. ECONNECT [online]. 2008-10-21 [cit. 2011-01-22]. Dostupné online.
  37. Kraj: ArcelorMittal Ostrava musí snížit emise z energetiky
  38. HALFAROVÁ, Hana. Z ostravské ocelárny už nebudou vycházet načervenalé spaliny. Enviport [online]. 2009-07-07 [cit. 2011-01-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  39. LAPISZ, Břetislav. Ostrava se snad nadechne, huť má nový filtr za miliardu. Deník [online]. 2011-10-22 [cit. 2011-10-22]. Dostupné online.
  40. ŠTALMACH, Darek. Ostravská huť poprvé za rok vypustila méně než tisíc tun prachu. ostrava.idnes.cz [online]. 2012-04-04 [cit. 2012-05-16]. Dostupné online.
  41. KNITL, Martin. Mittal v Ostravě montuje filtr za miliardu. Má se zlepšit ovzduší. www.rozhlas.cz [online]. 2012-10-21 [cit. 2012-05-16]. Dostupné online.
  42. LUKAČ, Petr. Průmysl odloží investice do ekologie, kam až to půjde. www.envigroup.cz [online]. 2012-03-19 [cit. 2012-05-16]. Dostupné online.
  43. DUŠKOVÁ, Lucie. LIBERTY Ostrava měla v loňském roce nejnižší emise v historii. www.libertysteelgroup.com [online]. Liberty Steel Group, 2012-04-05 [cit. 2012-05-16]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.