Kancelář prezidenta republiky

Kancelář presidenta republiky, jak byla dobově označována, byla v Československu zřízena 19. prosince 1919 na základě zákona č. 654/1919 Sb. Od počátku měla civilní a vojenské oddělení a v jejím čele stál přednosta.[1] Prvním přednostou Kanceláře se stal Přemysl Šámal, který funkci kancléře Tomáše Garrigua Masaryka vykonával již od února toho roku.[2] Prezidentská kancelář existovala i během protektorátu a převzali ji také komunisté. Její působnost byla upravena zákonem č. 176/1968, účinným od 1. ledna 1969, odkdy ji vedl státní tajemník prezidenta republiky.[3] Titul osoby, která Kancelář vede, však byl zákonem č. 12/1970 změněn od 22. prosince 1970 na běžného „vedoucího“.[4] Ke změnám došlo 15. března 1976 na základě zákonného opatření č. 16/1976 Sb., dle kterého nesla prezidentská kancelář název Kancelář presidenta Československé socialistické republiky.[5] Od 15. dubna 1991 měla název Kancelář prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a podle zákona č. 135/1991 Sb. fungovala i po rozpadu Československa do 7. dubna 1993.[6]

Česká Kancelář prezidenta republiky (KPR) byla zřízena zákonem č. 114/1993 Sb., který vstoupil v účinnost 8. dubna 1993. Tento předpis také definoval Vojenskou kancelář prezidenta republiky (VKPR), dosud uváděnou jako součást civilní Kanceláře, jako samostatný vojenský útvar Armády České republiky.[7] Od roku 1999 je VKPR útvarem ozbrojených sil České republiky.[8]

Nový královský palác na Pražském hradě, sídlo Kanceláře prezidenta republiky

Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu České republiky. Zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky, které stanovují zákony, a s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Kancelář hospodaří s nemovitým majetkem tvořeným areálem Pražského hradu a zámkem Lány a má pravomoc k této činnosti zřizovat příspěvkové organizace.[9] V roce 1993 byly zřízeny dvě takové organizace, a to Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány.[10][11]

Kancelář prezidenta republiky sídlí na Pražském hradě v prostorách Nového královského paláce. V jejím čele stojí vedoucí Kanceláře,[9] neformálně zvaný kancléř,[12] který je jmenován a odvoláván prezidentem republiky.[9]

Součástí Kanceláře prezidenta republiky jsou dva specializované archivy, Archiv Kanceláře prezidenta republiky a Archiv Pražského hradu.[13]

V letech 1919–1968 přednosta, 1969–1970 státní tajemník prezidenta republiky, od roku 1970 vedoucí.

Jméno	Portrét	Ve funkci od	Ve funkci do	Prezident
Přemysl Šámal		11. února 1919[2]	30. listopadu 1938[14]	Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935) Edvard Beneš (1935–1938)
Jiří Havelka		1. prosince 1938[15]	25. dubna 1941[15]	Emil Hácha (1938–1939 / 1939–1945)
August Adolf Popelka		1941[16]	1945[16]
Jaromír Smutný		1940 (v exilu)[17] 1945[17]	1945 (v exilu)[17] 31. prosince 1948[17]	Edvard Beneš (1940–1945 v exilu / 1945–1948) Klement Gottwald (1948–1953)
Bohumil Červíček		1. ledna 1949[18]	30. září 1953[18]	Klement Gottwald (1948–1953) Antonín Zápotocký (1953–1957)
Ladislav Novák		1953[19]	27. října 1968[20]	Antonín Zápotocký (1953–1957) Antonín Novotný (1957–1968) Ludvík Svoboda (1968–1975)
Ján Pudlák		28. října 1968[21]	4. října 1976[22]	Ludvík Svoboda (1968–1975) Gustáv Husák (1975–1989)
Josef Haman		5. října 1976[22]	31. března 1978[23]	Gustáv Husák (1975–1989)
František Šalda		1. dubna 1978[23]	29. prosince 1989[24]
Josef Lžičař		29. prosince 1989[25]	29. června 1990[25]	Václav Havel (1989–1992 / 1993–2003)
Karel Schwarzenberg		11. července 1990[26]	1. července 1992[26]
Luboš Dobrovský		1. srpna 1992[27]	únor 1996[28]
Ivan Medek		1. března 1996[29]	31. prosince 1998[30]
Ivo Mathé		1. ledna 1999[31]	březen 2003[32]
Jiří Weigl		10. března 2003[33]	březen 2013[34]	Václav Klaus (2003–2013)
Vratislav Mynář		14. března 2013[35]	dosud	Miloš Zeman (od 2013)