Rekonstrukce státu

Rekonstrukce státu zapojila do prosazování zákonů stovky občanů, řadu podnikatelů a asociací a také přes 1500 kandidátů z různých stran a hnutí. Po volbách v roce 2013 usedlo ve Sněmovně přes 160 poslanců, kteří se zavázali, že navrhované reformy podpoří.[6] Před volbami obcházeli aktivisté tehdejší zákonodárce a politické strany a žádali je, aby podepsali prohlášení, že po volbách budou hlasovat pro protikorupční zákony, které navrhla Rekonstrukce státu. Iniciativu podepsalo 141 politiků, kteří se později stali poslanci. Z politických stran se k iniciativě přihlásily: ČSSD, ANO 2011, TOP 09, KDU-ČSL, KSČM, Česká pirátská strana, Strana zelených a Změna.[7] Projekt Rekonstrukce státu poté spustil kampaň s názvem „Bla bla nevolím“, v rámci které distribuoval do 4 milionů českých domácností leták s požadavky projektu a jmény politiků a stran, kteří se podepsali pod navrhované zákony.[8]

V září 2014 Rekonstrukce státu vydala leták, v němž hodnotila jednotlivé politické strany a jejich hlasování o čtyřech zákonech (zveřejňování smluv na internetu, zprůhlednění legislativního procesu, rozšíření kompetencí NKÚ a odpolitizování státní správy). Podle kritérií Rekonstrukce státu nejvíce uspěly KDU-ČSL a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.[1]

Pro nové volební období 2017 až 2021 si Rekonstrukce státu určila 3 základní cíle - přijetí dosud neprosazených protikorupčních zákonů, udržení dobré praxe již přijatých opatření, a také hlídání základních principů demokratického vládnutí v České republice.[9]

Projekt byl připravován od roku 2012, kdy organizace Transparency International, Oživení a Ekologický právní servis vybraly následujících 9 oblastí, na které se zaměřily.[10]

• Průhledné financování politických stran a volebních kampaní

Financování politických stran by podle návrhu mělo podléhat kontrole veřejnosti díky povinnému použití transparentních účtů a také kontrole nezávislého kontrolního orgánu s pravomocí reagovat na podněty veřejnosti.[11]

• Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce

Politici a veřejní funkcionáři ve vybraných funkcích by podle návrhu měli ke dni nástupu do funkce podat majetkové přiznání.[12]

• Smlouvy na internetu

Návrh byl přijat ve formě zákona o registru smluv, který podmiňuje platnost smluv uzavřených veřejnými institucemi zveřejněním těchto smluv na internetu. Zákon byl přijat v kompromisní podobě, která mimo jiné z jeho platnosti vylučuje mj. Poslaneckou sněmovnu, Senát, Kancelář prezidenta republiky a společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze, tedy mimo jiné ČEZ.[13]

• Zrušení anonymních akcií

Hlavním smyslem návrhu je zrušení institutu akcií na doručitele (majitele), které umožňují mj. skrýt konečného příjemce peněz z veřejných zakázek či dotací. Norma byla přijata a je účinná od 30. června 2013. Majitelé anonymních akcií podle něj musí své akcie zaknihovat u centrálního depozitáře, fyzicky je uschovat u banky nebo změnit je na akcie na jméno. V každém případě bude záznam o majiteli dohledatelný. Nedostatkem přijatého zákona je omezení jeho působnosti jen na české firmy. Zákon nijak neupravuje působnost zahraničních firem s neprůhlednou vlastnickou strukturou V České republice a neobsahuje ani zákaz jejich účasti ve veřejných výběrových řízeních.[14]

• Odborné nominace do dozorčích rad

Cílem návrhu je, aby dozorčí rady státních institucí plnily svou odbornou funkci, a nesloužily jako „trafiky“. Dozorčí rady by podle něj měly být složeny z ⅓ ze zástupců politických stran, z ⅓ ze zástupců zaměstnanců a z ⅓ z nezávislých expertů, přičemž expertíza a délka praxe by byla definována s ohledem na činnost dané instituce.[15]

• Odpolitizování státní správy

Rekonstrukce státu navrhuje opatření, která by oddělila a vymezila politické a úřednické posty ve státní správě, zvýšila odpovědnost úředníků za jejich rozhodování a zprůhlednila platový systém. V září 2014 poslanecká sněmovna přijala tzv. služební zákon, který nicméně neplní kritéria stanovená Rekonstrukcí státu.[16]

• Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování

Navrhovaná opatření mají omezit politický vliv na osobu nejvyššího státního zástupce úpravou pravidel pro jeho jmenování, odvolání, délku funkčního období, popřípadě úpravou jeho pravomocí ve vztahu k případnému specializovanému útvaru pro vyšetřování korupce v rámci Nejvyššího státního zastupitelství.[17]

• Průhledný legislativní proces

Cílem návrhu je omezit praxi přílepků v legislativním procesu cestou zveřejnění elektronické knihovny připravované legislativy, prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením a zveřejňování zápisů z jednání výborů poslanecké sněmovny včetně jmen předkladatelů každého pozměňovacího návrhu. V říjnu 2014 byla schválena novela jednacího řádu poslanecké sněmovny, která splňuje druhá dvě kritéria. [18]

• Rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)

NKÚ by podle návrhu měl nově mít pravomoc kontrolovat nově i hospodaření obcí, krajů a hospodářských subjektů, na nichž mají podíl.[19]

Projekt kritizuje například novinář Petr Honzejk za to, že aktivisté vytvořili politický program, který mají uskutečňovat politické strany, místo toho, aby aktivisté sami kandidovali ve volbách. Zároveň podle něj je strany využily jako „užitečné idioty“, neboť zákony, pod jejichž prosazování se politici před volbami podepsali vypadají jinak, než aktivisté chtěli. A politické strany tak iniciativu Rekonstrukce státu využily jako předvolební tah.[20][21] Podle Karla Zváry, místopředsedy Strany svobodných občanů, navrhovaná opatření řeší pouze projevy, nikoliv příčinu korupce.[22]

Spolek Rekonstrukce státu je také terčem kritiky, že v některých případech je jejich konání, záměry nebo financování netransparentní a ve skutečnosti je RS pouze lobbistickou skupinou prosazující zájmy svých donorů (zmiňován je v této věci Radim Jančura nebo Karel Janeček), nebo že jsou využívání jako "užiteční blbci" pro zdání transparentnosti některého subjektu.[23] To byl i údajný důvod, proč se od nich v roce 2015 distancovala Transparency International.[24]