Historické župy na Slovensku

Tento článek se zabývá vývojem komitátů, stolic a žup na území Slovenska.

Župy na území dnešního Slovenska po roce 1882

Moderní názvosloví

Ve slovenské historiografii existuje dvojitá terminologie ohledně této problematiky:

  • 1. skupina historiků hovoří o župách v celém jejich vývoji od založení po rok 1918 (např. profesor Sedlák[kdo?])
  • 2. skupina historiků rozlišuje 3 termíny podle charakteru těchto územních celků (např. docent Žudel[kdo?]):
    • do 13. století|13./14. století hovoříme o ([královských) komitátech
    • od 13./14. století do roku 1849 hovoříme o (šlechtické) stolici
    • pro roky 1849–1928 a 1940–1945 hovoříme o (státních) župách

Přechod od komitátů ke stolicím probíhal v každé župě v jiném čase.

Členění žup

Jednotlivé stolice (župy) se na Slovensku od 15. století do roku 1922 (s přestávkami v druhé polovině 19. století) dále členily na tzv. slúžnovské okresy (většinou čtyři).

Dějiny žup na území Slovenska

Komitáty (10.–13./14. století)
Související informace naleznete také v článku Komitát.

Komitáty v Uhersku začaly vznikat postupně pravděpodobně od konce 10. století za vlády Gejzy, případně prvního uherského krále Štěpána I. (1000–1038).

Na Slovensku kolem roku 1000 pravděpodobně už existovaly tyto komitáty:

  • Bratislavský
  • Mošonský
  • Rábský
  • Komárenský
  • Ostřihomský
  • Nitranský
  • Novohradský (včetně pozdějšího Hontu)
  • Turnianský

Další komitáty vznikaly přibližně takto:

  • na počátku 11. století: Tekovský komitát, Zemplínský komitát, komitát comitatus Novi Castri (pozdější Abov, Šariš a Heveš)
  • v 11. století: Hontský komitát (vyčleněním z Novohradského) a Užský komitát
  • koncem 11. století: Trenčínský komitát, Gemerský komitát (vznikl nejpozději počátkem 12. století)
  • ve 12. století: Zvolenský komitát (včetně pozdější Liptovské, Oravské a Turčianské stolice)
  • ve druhé polovině 12. století: Spišský komitát
  • první polovině 13. století: Šarišský komitát (vyčleněním z komitátu Novi Castri)
  • ve druhé polovině 13. století: Abovská stolice (nový název pro komitát Novi Castri)
  • v prvních desetiletích 14. století: Liptovská a Turčianská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu, který se tím změnil na stolici)
  • ve druhé polovině 14. století: Oravská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu)

Kromě toho ještě existovalo množství malých tzv. pohraničních komitátů, jejichž úlohou bylo chránit hranice (na Slovensku např. Hlohovec). Zanikly spolu se vznikem stolic.

Stolice (13./14. století–1849)
Související informace naleznete také v článku Stolice (území).

Ve 13. století postupně moc uherských králů upadala a královské komitáty se postupně začaly měnit na šlechtické stolice. Přeměna komitátů na stolice proběhla na Slovensku takto:

Hranice stolic se ustálily v 15. století. Na Slovensku existovalo od 14. století do roku 1802 (s výjimkou 1785–1790) těchto 21 stolic:

  • Abovská
  • Bratislavská
  • Gemerská
  • Hontianská
  • Komárenská
  • Liptovská
  • Mošonská
  • Nitranská
  • Novohradská
  • Oravská
  • Ostřihomská
  • Rábská
  • Spišská
  • Šarišská
  • Tekovská
  • Trenčínská
  • Turčianská
  • Turnianská
  • Užská
  • Zemplínská
  • Zvolenská

V roce 1802 byl Malohont definitivně (předtím v letech 1786-1790 během tzv. josefínských reforem císaře Josefa II.) odčleněný od Hontianské stolice (od které ho však dělilo území Novohradské stolice) a sloučený spolu s Gemerskou stolicí do Gemersko-malohontské stolice.

Kromě stolic měly v Uhersku speciální status také některá města či provincie. Na Slovensku to byly v novověku zejména:

  • na Spiši
    • Provincie XXIV spišských měst
    • Provincie XIII spišských měst
    • Provincie XVI spišských měst
  • Svobodná královská města a báňská města (většinou na území dnešního Slovenska), jejichž seznam se stále měnil (v 19. století z nich zčásti vznikla tzv. municipiální města).

Josefínská reforma (1785–1790)

Hranice stolic a jejich funkce byly značně změněny v rámci tzv. josefínských reforem v roce 1785 (změna šlechtických stolic na moderní státní stolice), ale už roku 1790 uherská šlechta donutila Vídeň k návratu k systému před rokem 1785.

První provizorium (1849–1850)

Byly zachovány hranice bývalých stolic.

Druhé, tzv. Geringerovo, provizorium (13. září 1850 – 18. ledna 1853)

Na Slovensku byla Nitranská župa nahrazena Hornonitranskou a Dolnonitranskou župou a spojila se Abovská a Turnianská župa. K Dolnonitranské župě přibyly ještě Bánovský slúžnovský okres od Trenčínské stolice a Oslianský slúžnovský okres od Tekova. Části Komárenské, Ostřihomské a Rábské župy na levém břehu Dunaje byli spojeny do Komárenské župy (i spolu s komárenským předmostím na pravém břehu Dunaje).

Vznikly tedy tyto župy na území Slovenska:

Tzv. definitívum (1853–1860)

Oravská a Turčianská župa byly spojeny do Oravsko-turčianské župy. Jinak došlo jen k malým změnám.

Přechodné období (1860–1867)

Postupný návrat ke stavu z roku 1848.

Zmodernizované staré stolice (1867–1918)

Hranice žup byly opět změněné na stav z roku 1848, i když drobné změny v průběhu hranic zůstaly zachováno:

  • 1877: K Hontianské župě byla připojena Krupina, která doposud byla svobodným královským městem
  • 1882: Podle zák. článku LXIII uherského sněmu z roku 1881 se upravily hranice Abovské (přidány Ťahanovce), Hontianské (Kráľovce), Nitranské (Kostoľany pod Tribečom), Novohradské, Spišské (Štos připojený k Abovsko-Turnianské), Šarišské (přibyly Kráľovce, Fijaš, Ruská Voľa, Hermanovce atd.), Tekovské (Neverice, Ladice), Užské (Zbudza), Zemplínské (Malý Kazimír, Byšta) a Zvolenské župy. V tomto roce byla Turnianská župa připojena k Abovu a vznikla Abovsko-Turnianská župa. Obec Lipovník a další čtyři vesnice Turnianské župy byly zase připojeny k Gemersko-Malohontské župě.
  • 1884: došlo ještě k drobným změnám hranic Prešpurské (přidány levobřežní Dechtice), Abovské, Nitranské a Zemplínské župy. Původní počet slúžnovských okresů v každé župě (4) se upravil podle potřeb každé župy a jejich hranice se stanovily tak, aby se co nejvíc staly rychle dostupnými obyvateli v jejich rozsahu.

Na území Slovenska bylo po roce 1882 11 celých žup (Bratislavská, Nitranská, Tekovská, Trenčínská, Turčianská, Oravská, Liptovská, Zvolenská, Spišská, Gemersko-Malohontská a Šarišská), významná část 6 žup (Komárenská, Hontianská, Novohradská, Abovsko-turnianská, Zemplínská a Užská) a pouze několik obcí tří žup (Ostřihomská, Rábská, Mošonská).

Následující tabulka ukazuje župy na území Slovenska v letech 1884-1918:

Název župy Rozloha [km²] Centrum Současné státy, do kterých zasahovaly Podíl ze župy ležící na Slovensku [%]
Abovsko-Turnianska 3323 Košice Slovensko, Maďarsko 49,5
Bratislavská 4370 Bratislava Slovensko, Maďarsko 98,5
Gemersko-Malohontská 4289 Rimavská Sobota Slovensko, Maďarsko 91
Hontianska 2633 Šahy Slovensko, Maďarsko 82
Komárňanská 2843 Komárno Slovensko, Maďarsko 48,5
Liptovská 2247 Liptovský Mikuláš Slovensko 100
Mošonsko 2014 Mosonmagyaróvár Slovensko, Rakousko, Maďarsko 4,5
Nitrianská 5519 Nitra Slovensko 100
Novohradská 4133 Balážske Ďarmoty Slovensko, Maďarsko 42
Oravská 3323 Dolný Kubín Slovensko, Polsko 86
Ostrihomská 1076 Ostřihom Slovensko, Maďarsko 50,5
Rábska 1527 Ráb Slovensko, Maďarsko 6,5
Spišská 3668 Levoča Slovensko, Polsko 94,5
Šarišská 3625 Prešov Slovensko 100
Tekovská 2724 Zlaté Moravce Slovensko 100
Trenčianska 4456 Trenčín Slovensko 100
Turčianska 1123 Martin Slovensko 100
Uzskata 3230 Užhorod Slovensko, Ukrajina 32
Zemplínská 6269 Sátoraljaújhely Slovensko, Maďarsko 72
Zvolenská 2730 Banská Bystrica Slovensko 100

Od konce 19. století navíc v Uhersku existovala municipiální města, která byla víceméně na úrovni žup. Na Slovensku to byla tato čtyři města:

Československo (1918–1922)
Podrobnější informace naleznete v článku Župy v Československu#Uherské župy v Československu.

Po vzniku Československa zůstaly župy na území Slovenska a Podkarpatské Rusi v nezměněném tvaru a z velké části s nezměněnými funkcemi. Výjimku tvořily župy na jižním Slovensku - Rábská, Ostřihomská s Komárenskou - které byly sloučeny do Komárenské župy, protože z velké části ležely v Maďarsku, a župa Užská na východě, jejíž slovenská část byla roku 1919 spojena se Zemplínskou župou (zbytek Užské župy zůstal v Podkarpatské Rusi). V souvislosti s hraničním sporem s Polskem došlo také k menším úpravám hranic Oravy a Spiše.

Župní uspořádání však bylo v nově vzniklém Československu jen dočasným řešením. Župy měly značně potlačené svoje samosprávné funkce a všechna moc byla soustředěna do rukou vládou jmenovaného župana.

Na Slovensku v tomto období existovaly tyto župy:

Československo (1923–1928)
Podrobnější informace naleznete v článku Župy v Československu#Nové župy v Československu.

Rozdělení území Slovenska bylo 1. ledna 1923 zreorganizováno, původní župy zanikly a vzniklo šest nových žup (neoficiálně nazývaných „veľžupy“) v rámci nového župního zřízení:

V českých zemích měly být župy také zavedeny, k čemuž ale kvůli politickým neshodám nedošlo. V Podkarpatské Rusi existovaly až do roku 1928 původní uherské župy, čili tzv. veľžupy byly v Československu zavedeny čistě jen na území Slovenska.

Československo (1928–1939 a 1945–1949)

V roce 1928 župní uspořádání Slovenska a Podkarpatské Rusi definitivně zaniklo a bylo nahrazeno zemským uspořádáním (zemské zřízení), přičemž Slovensko tvořilo jednotnou Slovenskou zemi. Toto zřízení na Slovensku zaniklo roku 1939, ale bylo obnoveno po druhé světové válce v letech 1945-1949.

Slovensko (1940–1945)

V první Slovenské republice byly roku 1939 znovu vytvořeny župy s upravenými hranicemi, a to tyto:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historické župy na Slovensku na slovenské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.