Spišská župa (Československo)

Spišská župa;
Území
Sídlo župy	Levoča
Země	Slovensko
Zeměpisné souřadnice	49° s. š., 20°36′ v. d.
Vznik	30. října 1918
Zánik	1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha	3 459 km²[2]
Počet obyvatel	159 277 (1919)[2]
Hustota zalidnění	46 obyv./km²
Počet okresů	8 + 8 měst (1919)
	Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spišská župa (slovensky Spišská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Spišské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 459 km² a jejím správním centrem byla Levoča.

Historický vývoj

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Spišská župa, která vznikla z původní uherské Spišské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Levoči.[3]

Spišská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie

Spišská župa se nacházela na východním Slovensku, v okolí řek Hornád a Poprad. Na západě hraničila s Liptovskou župou, na jihozápadě s Gemersko-malohontskou župou, na jihu s Abauj-turňanskou župou a na východě se Šarišskou župou. Severní hranici tvořila státní hranice s Polskem.[6]

Administrativní členění

V roce 1919 se Spišská župa členila na osm slúžňovských okresů (Gelnica, Kežmarok, Levoča, Spišská Nová Ves, Spišská Sobota, Spišská Stará Ves, Spišské Podhradie a Stará Ľubovňa) a osm měst se zřízeným magistrátem (Poprad, Kežmarok, Spišská Belá, Gelnica, Levoča, Spišská Nová Ves, Spišské Vlachy, Spišské Podhradie), která byla na úrovni okresů.[7]

Odkazy

Reference

Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
Dostupné online.
VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
Volko–Kiš, s. 29.
Volko–Kiš, s. 37–38.
Volko–Kiš, příloha 4.
TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[zrušení-1] Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.

[1687c603e32b90328c9a851edf873faab1f48970-2] Dostupné online.

[Volko26-3] VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.

[4] Volko–Kiš, s. 29.

[5] Volko–Kiš, s. 37–38.

[6] Volko–Kiš, příloha 4.

[7] TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)