Liptovská župa (Československo)

Liptovská župa;
Území
Sídlo župy	Liptovský Svätý Mikuláš
Země	Slovensko
Zeměpisné souřadnice	49°6′ s. š., 19°38′ v. d.
Vznik	30. října 1918
Zánik	1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha	2 247 km²[2]
Počet obyvatel	80 615 (1919)[2]
Hustota zalidnění	35,9 obyv./km²
Počet okresů	4 + 1 město (1919)
	Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovská župa (slovensky Liptovská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Liptovské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 2 247 km² a jejím správním centrem byl Liptovský Svätý Mikuláš (nyní Liptovský Mikuláš).

Historický vývoj

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Liptovská župa, která vznikla z původní uherské Liptovské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Liptovském Svätém Mikuláši.[3]

Liptovská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie

Liptovská župa se nacházela na severním Slovensku, v okolí řeky Váh. Na východě hraničila se Spišskou župou, na jihu s Gemersko-malohontskou a Zvolenskou župou, na západě s Turčanskou župou a na severu s Oravskou župou a Polskem.[6]

Administrativní členění

V roce 1919 se Liptovská župa členila na čtyři slúžňovské okresy (Hrádok, Liptovský Svätý Mikuláš, Nemecká Ľupča a Ružomberok) a jedno město se zřízeným magistrátem (Ružomberok), které bylo na úrovni okresu.[7]

Odkazy

Reference

Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
Dostupné online.
VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
Volko–Kiš, s. 29.
Volko–Kiš, s. 37–38.
Volko–Kiš, příloha 4.
TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[zrušení-1] Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.

[1687c603e32b90328c9a851edf873faab1f48970-2] Dostupné online.

[Volko26-3] VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.

[4] Volko–Kiš, s. 29.

[5] Volko–Kiš, s. 37–38.

[6] Volko–Kiš, příloha 4.

[7] TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)