Levoča

Levoča (maďarsky Lőcse; německy Leutschau; polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku. Leží v Prešovském kraji na hlavní silnici spojující Žilinu a Košice. Město je sídlem Levočského okresu. Žije zde necelých 15 tisíc obyvatel. 28. června 2009 bylo historické centrum zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako součást lokality Levoča, Spišský Hrad a související kulturní památky.[2][3]

Levoča
Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností

znak
Poloha
Souřadnice49°1′22″ s. š., 20°35′26″ v. d.
Nadmořská výška628 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresLevoča
Levoča
Levoča, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha114,8 km²
Počet obyvatel14 803 (2017)[1]
Hustota zalidnění129 obyv./km²
Etnické složeníSlováci, Romové
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityLevoča, Spišský hrad a přilehlé památky
Typkulturní dědictví
Kritériumiv
Odkaz620 (anglicky)
Zařazení2009 (33. zasedání)
Správa
StarostaMiroslav Vilkovský
Vznik1249
Oficiální webwww.levoca.sk
E-mailmesto@levoca.sk
Telefonní předvolba053
PSČ054 01
Označení vozidelLE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části města

  • Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
  • Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
  • Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová

Historie

Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.

Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.

Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo mistra Pavla z Levoče v městském kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.

Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které v roce 1844 přišli, po odvolání Ľudovíta Štúra z profesury na bratislavském lyceu, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.

Památky

Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací a díky množství památek a uměleckých skvostů patří mezi nejkrásnější historická města na Slovensku.

Nejvýznamnější a jedinečnou památkou je gotický Kostel svatého Jakuba, obsahující 11 gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče. Město má největší obdélné středověké náměstí na světě o stranách v poměru 1:3, obklopené řadou cenných renesančních domů.[zdroj?] Kromě městského kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva vzácné kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km.

Kultura a památky

Rodáci

  • Etela Farkašová – slovenská filosofka
  • Albert Fuchs – slovenský fyzik
  • Lucia Gažiová – slovenská herečka
  • Július Gretzmacher – slovenský báňský inženýr
  • Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová – slovenská herečka
  • Petr Weiss – český psycholog a sexuolog

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Levoča na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. http://whc.unesco.org/en/news/534
  3. CENTRE, UNESCO World Heritage. Levoča, Spišský Hrad and the Associated Cultural Monuments. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
  • Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
  • Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
  • Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985
  • FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.