Levoča
Levoča (maďarsky Lőcse; německy Leutschau; polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku. Leží v Prešovském kraji na hlavní silnici spojující Žilinu a Košice. Město je sídlem Levočského okresu. Žije zde necelých 15 tisíc obyvatel. 28. června 2009 bylo historické centrum zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako součást lokality Levoča, Spišský Hrad a související kulturní památky.[2][3]
Levoča | |
---|---|
Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°1′22″ s. š., 20°35′26″ v. d. |
Nadmořská výška | 628 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Prešovský |
Okres | Levoča |
Levoča | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 114,8 km² |
Počet obyvatel | 14 803 (2017)[1] |
Hustota zalidnění | 129 obyv./km² |
Etnické složení | Slováci, Romové |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Levoča, Spišský hrad a přilehlé památky |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iv |
Odkaz | 620 (anglicky) |
Zařazení | 2009 (33. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Miroslav Vilkovský |
Vznik | 1249 |
Oficiální web | www |
mesto | |
Telefonní předvolba | 053 |
PSČ | 054 01 |
Označení vozidel | LE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Části města
- Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
- Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
- Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová
Historie
Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.
Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.
Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo mistra Pavla z Levoče v městském kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.
Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které v roce 1844 přišli, po odvolání Ľudovíta Štúra z profesury na bratislavském lyceu, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.
Památky
Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací a díky množství památek a uměleckých skvostů patří mezi nejkrásnější historická města na Slovensku.
Nejvýznamnější a jedinečnou památkou je gotický Kostel svatého Jakuba, obsahující 11 gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče. Město má největší obdélné středověké náměstí na světě o stranách v poměru 1:3, obklopené řadou cenných renesančních domů.[zdroj?] Kromě městského kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva vzácné kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km.
Kultura a památky
- Turzův dům na náměstí
- radnice a kostel Sv. Jakuba
- měšťanské domy
- evangelický kostel
- Kostel Sv. Jakuba
- Mariánská bazilika
- Poutní místo
- pranýř na náměstí
- Spišské muzeum
- socha Ľudovíta Štúra
Rodáci
- Etela Farkašová – slovenská filosofka
- Albert Fuchs – slovenský fyzik
- Lucia Gažiová – slovenská herečka
- Július Gretzmacher – slovenský báňský inženýr
- Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová – slovenská herečka
- Petr Weiss – český psycholog a sexuolog
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Levoča na slovenské Wikipedii.
- Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
- http://whc.unesco.org/en/news/534
- CENTRE, UNESCO World Heritage. Levoča, Spišský Hrad and the Associated Cultural Monuments. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
- Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
- Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
- Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985
- FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Levoča na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Krátká prezentace města + brožurka v pdf
- Panorama města[nedostupný zdroj] na klasici.sk
- Stránka na Seznamu kulturních památek UNESCO (anglicky)