Gemersko-malohontská župa (Československo)

Gemersko-malohontská župa;
Území
Sídlo župy	Rimavská Sobota
Země	Slovensko
Zeměpisné souřadnice	48°25′ s. š., 20°1′ v. d.
Vznik	30. října 1918
Zánik	1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha	3 961 km²[2]
Počet obyvatel	164 341 (1919)[2]
Hustota zalidnění	41,5 obyv./km²
Počet okresů	7 + 3 města (1919)
	Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemersko-malohontská župa (slovensky Gemersko-malohontská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Gemersko-malohontské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 961 km² a jejím správním centrem byla Rimavská Sobota.

Historický vývoj

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Gemersko-malohontská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Gemersko-malohontské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Rimavské Sobotě.[3]

Gemersko-malohontská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie

Gemersko-malohontská župa se nacházela na středním Slovensku. Na východě hraničila s Novohradskou a Zvolenskou župou, na severu s Liptovskou župou, na severovýchodě se Spišskou župou a na východě s Abauj-turňanskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.[6]

Administrativní členění

V roce 1919 se Gemersko-malohontská župa členila na sedm slúžňovských okresů (Feledince, Horehronský, Ratkov, Revúca, Rimavskosobotský, Rožňava a Tornaľa) a tři města se zřízeným magistrátem (Jelšava, Rožňava a Rimavská Sobota), která byla na úrovni okresů.[7]

Odkazy

Reference

Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
Dostupné online.
VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
Volko–Kiš, s. 29.
Volko–Kiš, s. 37–38.
Volko–Kiš, příloha 4.
TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[zrušení-1] Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.

[1687c603e32b90328c9a851edf873faab1f48970-2] Dostupné online.

[Volko26-3] VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.

[4] Volko–Kiš, s. 29.

[5] Volko–Kiš, s. 37–38.

[6] Volko–Kiš, příloha 4.

[7] TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)