Gemersko-malohontská župa

Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.

Gemersko-malohontská župa
Gömör és Kis-Hont vármegye
Kostel sv. Anny v Rožňavě

znak
Geografie
Hlavní městoRimavská Sobota
Souřadnice48°23′ s. š., 20°1′ v. d.
Rozloha4 279 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel188 100 (1910)
Hustota zalidnění44 obyv./km²
JazykMaďarština, Slovenština
Národnostní složeníMaďaři, Slováci, Němci
Správa regionu
Nadřazený celekUhersko
Druh celkužupa
Vznik1786
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemer-Malohont

Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:

Centrum

Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovném spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.

Historie

Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.

V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obranných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.

Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.

Mapa Gemeru - Malohontu

Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.

Vnitřní dělení župy

Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:

Města s magistrátem

Obyvatelstvo

Národnostní složení Gemeru v roce 1910:

Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská SobotaRožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.

Náboženství

Náboženské složení z roku 1910:

  • Římskokatolické 45,4%
  • Evangelické a.v. 30,7%
  • Reformovaná k.c. 18,5%
  • Řeckokatolické 2,3%
  • Židovské 3,0%

Současný region

Podrobnější informace naleznete v článku Gemer (region).

Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.

Odkazy

Reference

    V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.