Turnianská župa
Turnianská župa je název historické župy Uherského království.
Charakteristika
Turnianská župa ležela v jihovýchodní části dnešního Slovenska a severovýchodní části dnešního Maďarska. Turnianská župy byla jednou z nejmenších v Uhersku. V současnosti je to jen název příslušného regionu.
Historie
Předchůdcem Turnianské župy byl Turnianský komitát a později Turnianská stolice. Postupně bylo území zredukováno na malé území okolo řeky Turňa. V roce 1882 se Turnianská župa spojila s Abovskou župou a vznikla Abovsko-turnianská župa. Rozloha župy v roce 1806 byla 594 km². Dělila se na dva slúžnovské okresy:
- horní (Processus primus), převážně na Slovensku
- dolní (Processus superior), převážně v Maďarsku
V současnosti je území slovenské části bývalé Turnianské župy součástí okresu Rožňava a Košice-okolí v Košickém kraji, maďarská část je součástí Boršodsko-abovsko-zemplínské župy.
Centrum
Centrem Turnianské župy byl Turnianský hrad, později se centrum přesunulo do města Turňa nad Bodvou.
Národnosti
Obyvatelstvo Turnianské župy bylo převážně maďarské, Slováci žili roku 1773 v Bódvaszilaši, Dvorníkách, Hačavě, Szine, Szögligete, Turni nad Bodvou, Turnianském sv. Andrejovi a Žarnově. Také v současnosti je toto území převážně maďarského rázu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turnianska župa na slovenské Wikipedii.